Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Rozložení prachu v naší Galaxii

Rozložení prachu v naší Galaxii

Rozložení molekulárního plynu v naší Galaxii Autor: ESA - C. Carreau
Rozložení molekulárního plynu v naší Galaxii
Autor: ESA - C. Carreau
Objeven doposud neznámý stavební materiál pro vznik nových hvězd v naší Galaxii.

Nově vzniklé hvězdy září velmi intenzivně, jako by přímo volaly: „Hej, podívej se na nás!“ Avšak ne všechny hvězdy v naší Galaxii jsou snadno pozorovatelné. Značné množství hmoty mezi hvězdami – studeného plynného vodíku, z kterého se mohou zrodit nové hvězdy – představuje téměř neproniknutelnou překážku při jejich pozorování.

Nové výzkumy byly uskutečněny pomocí kosmické observatoře Herschel Space Observatory, kterou provozovala Evropská kosmická agentura ESA s významnou spoluúčastí NASA. Pozorované infračervené záření těchto „neviditelných“ zásobáren plynu odhalilo jejich polohu i jejich množství. Podobná metoda, jaká se používá k vizualizaci vířivého pohybu průhledné tekutiny, využil tým družice Herschel k sestavení mapy rozložení jinak neviditelného plynného vodíku.

Objev odhalil, že zásoby surového materiálu pro vznik nových hvězd byly doposud příliš podceňovány – sahají mnohem dále od středu Galaxie, než jsme se domnívali.

„Nacházejí se zde obrovské dodatečné zásoby materiálu, který je k dispozici pro vznik nových hvězd. O jeho existenci jsme dosud nevěděli,“ říká Jorge Pineda (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie), hlavní autor nového článku o objevu, který byl publikován ve vědeckém časopise Astronomy and Astrophysics.

„Museli jsme se vydat do vesmíru, abychom vyřešili tuto záhadu, protože atmosféra Země absorbuje právě ten druh záření, které jsme chtěli detekovat,“ říká William Langer (JPL), vedoucí vědecký pracovník týmu observatoře Herschel, zaměřeného na vytvoření mapy zachycující rozložení plynu. „Potřebovali jsme detekovat daleké infračervené záření k určení polohy těchto plynných oblaků. Tato pozorování mohl realizovat výhradně kosmický dalekohled Herschel.“

Hvězdy vznikají z plynných oblaků tvořených molekulami vodíku. Prvním krokem k vytvoření hvězdy je dostatečné stlačení plynu, kdy dochází ke spojování přítomných atomů a k vytváření molekul. Na začátku procesu je plyn značně rozptýlený, avšak v důsledku působení gravitace a někdy i jiných dostředivých sil, se plyn shlukuje a zvyšuje se jeho hustota. Když je oblak vodíku dostatečně hustý, zažehnou se termojaderné reakce – zrodila se hvězda, která září vlastním světlem.

Zásobárny plynného vodíku pro vznik nových hvězd Autor: ESA/NASA/JPL-Caltech
Zásobárny plynného vodíku pro vznik nových hvězd
Autor: ESA/NASA/JPL-Caltech
Astronomové zkoumající hvězdy chtějí pokračovat ve výzkumu a porozumět tomu, jak z hvězdného batolete, na jehož počátku je molekulární mračno, nakonec vznikne plnohodnotná žhnoucí koule. K tomu je nutné zmapovat rozložení hvězdného vodíkového paliva napříč naší Galaxií. Bohužel, většina molekulárního vodíku ve vesmíru je příliš studená, a tudíž nezáří v oboru viditelného světla. Proto jej nemůžeme pozorovat obyčejnými dalekohledy.

V posledních desetiletích se astronomové zaměřili na hledání molekul oxidu uhelnatého, který se ve vesmíru vyskytuje ruku v ruce s molekulami vodíku a odhaluje tak jejich polohu. Avšak i tato metoda má svá omezení. V oblasti, kde je plyn zrovna na počátku vytváření rezervoáru – nejranější etapy vzniku plynného oblaku – žádný oxid uhelnatý se zde nenachází.

„Ultrafialové záření rozbíjí molekuly oxidu uhelnatého,“ říká William Langer. „V prostředí mezi hvězdami, kde je tento plyn velmi řídký, není dostatek prachu, který by ochránil plynné molekuly před jejich rozbitím působením ultrafialového světla.“

Odlišný stopař – ionizovaný uhlík – však setrvává v těchto velkých, ale relativně prázdných oblastech a může být využit k objevení molekul vodíku. Astronomové pozorovali ionizovaný uhlík z kosmického prostoru (pomocí astronomických družic) již dříve, avšak kosmická observatoř Herschel vůbec poprvé umožnila sestavit mimořádně kvalitní mapu rozložení vodíku a jeho množství napříč naší Galaxií.

„Díky vysoké citlivosti kosmického dalekohledu Herschel můžeme od sebe oddělit materiál pohybující se různou rychlostí,“ říká Paul Goldsmith (NASA, JPL), spoluautor vědecké práce. „Nakonec jsme získali celkový obraz rozložení materiálu dostupného pro tvorbu budoucích generací hvězd.“

Zdroj: www.nasa.gov a sci.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Herschel space observatory, Vznik hvězd, Naše Galaxie


3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Ranní stopa stanice ISS a Jupiter nad jižním obzorem

Další informace »