Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  SOFIA odhalila překvapivý vznik hmotné hvězdy

SOFIA odhalila překvapivý vznik hmotné hvězdy

Vznikající protohvězda G35 okem létající observatoře SOFIA Autor: NASA
Vznikající protohvězda G35 okem létající observatoře SOFIA
Autor: NASA
Astronomové využívající létající observatoř SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) pořídili v oboru infračerveného záření doposud nejdetailnější snímek vznikající masivní hvězdy uvnitř hustého kokonu prachu a plynu. Hvězda pojmenovaná G35.20-0.74 je obvykle zkráceně označována jako G35. Jedná se o jednu z nejhmotnějších známých protohvězd. Nachází se relativně blízko Země, ve vzdálenosti 8 000 světelných roků.

Až doposud vědci předpokládali, že proces vzniku hmotných hvězd je složitější v důsledku turbulencí a chaotického prostředí uvnitř nové hvězdokupy, kde hvězdy vznikají. Avšak pozorování protohvězdy G35 naznačují, že tato obří hvězda (s hmotností více než 20krát převyšující hmotnost Slunce) vzniká stejně uspořádaným procesem jako hvězdy s hmotností našeho Slunce. Vznik hvězd podobných Slunci chápeme jako jednoduchý symetrický kolaps mezihvězdného oblaku.

„Náš výzkum byl zaměřen na určení hmotnosti skutečně vznikajících hvězd,“ říká Yichen Zhang, University of Florida. Yichen Zhang je hlavním autorem článku o objevu, který byl publikován 10. 4. 2013 v odborném časopise Astrophysical Journal. „Předpokládali jsme, že struktura protohvězdy G35 bude velmi složitá, avšak místo toho jsme zjistili, že je docela jednoduchá, podobně jako stavba kokonů protohvězd s hmotností odpovídající Slunci.“

Pozorování objektu G35 se uskutečnila v roce 2011 pomocí speciální kamery umístěné na palubě létající observatoře SOFIA, což je upravený letoun Boeing 747SP, který může vynést dalekohled o průměru 2,5 metru do výšky přes 13 700 metrů.

Objekt G35 byl ideálním cílem výzkumu, protože se doposud nachází v rané fázi svého vývoje. Ale infračervené světlo přicházející z protohvězdy G35 je tak intenzivní, že bránilo dřívějším infračerveným kosmickým dalekohledům vytvořit detailní snímky. Protohvězda je rovněž zasazena tak hluboko do rodného oblaku, že nemůže být detekována optickými dalekohledy při pozemních pozorováních ve viditelném světle.

Vznikající protohvězda G35 okem létající observatoře SOFIA Autor: NASA
Vznikající protohvězda G35 okem létající observatoře SOFIA
Autor: NASA
Při letu vysoko v zemské atmosféře, nad hranicí převážného obsahu vodní páry, která při pozorování ze zemského povrchu blokuje přicházející záření, kamera Faint Object Infrared Camera for the SOFIA Telescope (FORCAST) umožňuje astronomům spatřit, kde je protohvězda G35 ukryta – uvnitř temného, hustého mezihvězdného oblaku prachu. Kamera FORCAST, která je pro tato pozorování mimořádně vhodná, rozlišila jemné detaily a další jasné struktury v oblasti záření nedostupného pro jiné dalekohledy, ať už pro pozemní teleskopy či kosmické observatoře.

„Hmotné hvězdy, ačkoliv velmi vzácné, jsou mimořádně důležité, neboť existují důkazy, že podporují vznik menších hvězd podobných Slunci. A také proto, že na konci svého života vytvářejí a rozhazují do okolí chemické prvky, které jsou základními stavebními bloky pro vznik planet podobných Zemi,“ říká spoluautor objevu James De Buizer, vědecký pracovník Universities Space Research Association (USRA) v Ames Research Center in Moffett Field, NASA, Kalifornie.

Zdroj: spaceref.com a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sofia, G35.20-0.74, Protohvězda


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »