Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Struktura ranného vesmíru
Pavel Koten Vytisknout článek

Struktura ranného vesmíru

Pozorování velmi slabých objektů nacházejících se v blízkosti vzdáleného quasaru Q1205-30 provedená pomocí 8,2m dalekohledu VLT ANTU naznačila, že počítačové modely struktury velmi ranného vesmíru jsou správné. Astronomové pozorovali objekty s rudým posuvem z=3,04 ležící ve vzdálenosti kolem 13 miliard světelných roků. V důsledku tohoto vysokého posuvu je možno sledovat spektrální čáru vodíku Lyman-alfa (ležící v UV oboru spektra) v oblasti viditelného spektra na vlnové délce 490 nm. Velmi úzký spektrální filtr připojený k 3,58m dalekohledu NTT byl použit pro detekci objektů ležící právě v dané vzdálenosti. Poté bylo možné díky vynikajícím schopnostem dalekohledu ANTU a spektrografu FORS1 pořídit spektra devíti objektů a určit přesně jejich rudý posuv. Kombinací se souřadnicemi na obloze byla vytvořena 3D mapa, která ukazuje, že všechny objekty leží uvnitř úzkého, velmi dobře definovaného vlákna. Podle modelů se hmota v ranném vesmíru soustředila právě do vláken tvořících jakousi síť. V uzlech této sítě se hmota soustředila a vznikly zde galaktické kupy.
Zdroj: ESO Press release z 18. května
PK




O autorovi



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »