Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  'Supervítr' v galaxii NGC 4666

'Supervítr' v galaxii NGC 4666

NGC4666-wfi/eso
NGC4666-wfi/eso
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (036/2010): Galaxie NGC 4666 zaujímá významné místo ve středu snímku, pořízeného ve viditelném oboru kamerou WFI, umístěnou na 2,2m dalekohledu na La Silla v Chille. NGC 4666 je pozoruhodnou galaxií s probíhajícím intenzivním procesem tvorby hvězd a neobvyklým 'supervětrem' unikajícího plynu. Tato galaxie byla již pozorována v rentgenovém oboru s pomocí vesmírného teleskopu ESA XMM-Newton a prezentovaný snímek byl pořízen pro další studium objektů, zachycených tímto teleskopem v rentgenovém oboru.

Nápadná galaxie NGC 4666 v centru snímku, která je od Země vzdálená zhruba 80 milionů světelných let, patří k tzv. 'starburst' galaxiím. Tak se označují galaxie, u nichž je proces formování nových hvězd mnohem intenzivnější, než je tomu u běžných galaxií. Soudí se, že v případě této galaxie je masivní tvorba hvězd způsobena gravitační interakcí galaxie samotné s jejími nejbližšími galaktickými sousedy, včetně galaxie NGC 4668, která je patrná na snímku vlevo. Tyto interakce často spouštějí intenzivní tvorbu hvězd ve zúčastněných galaxiích.

Kombinace jevů, spojených s výbuchem supernovy a silného hvězdného větru z masivních hvězd v oblasti hvězdné tvorby, je zodpovědná za ohromný únik plynu z galaxie do vesmírného prostoru, označovaný jako 'supervítr'. Supervítr uniká z jasné centrální oblasti galaxie a prostorová škála tohoto jevu je skutečně ohromná, projev je patrný až do vzdálenosti desítek tisíc světelných let. Plyn v tomto supervětru je velmi horký, díky tomu emituje záření převážně v rentgenové a rádiové oblasti elektromagnetického spektra a není patrný ve viditelné oblasti, jako například na prezentovaném snímku.

Snímek navazuje na předchozí pozorování rentgenového vesmírného teleskopu ESA XMM-Newton. NGC 4666 byla hlavním cílem tohoto teleskopu, ale díky širokému zornému poli dalekohledu byly detekovány další rentgenové zdroje v okolí galaxie. Jedním z takových neplánovaných úspěchů byla i detekce velmi slabé galaktické kupy, kterou na současném snímku můžete spatřit dole, napravo od středu. Tato kupa je od nás mnohem dále než galaxie NGC 4666, zhruba 3 miliardy světelných let.

K úplnému pochopení povahy astronomických objektů je třeba je studovat v různých vlnových délkách. Je to hlavně proto, že světlo v různých vlnových délkách poskytuje informaci o různých probíhajících fyzikálních procesech. A tak pozorování s pomocí WFI [1], pořízené ve viditelné oblasti, umožňují další analýzu rentgenových zdrojů, zachycených vesmírným teleskopem - dobrý příklad toho, jak by při výzkumu vesmíru měli astronomové, používající různé přístroje, spolupracovat.

Zdroj


Poznámky:

[1] WFI je společný projekt Evropské Jižní Observatoře (ESO), Max-Planckova Institutu pro Astronomii (MPIA) v Heidelbergu (Německo) a Observatoří AStronomico di Capodimonte (OAC) v Naplesu (Itálie).

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světové úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) - nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob - teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.


Odkazy:


Kontakty:

Richard Hook; ESO La Silla/Paranal & E-ELT Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Jörg Dietrich; Physics Department, University of Michigan; USA; Tel: +1 734 615 4256; Email: jorgd@umich.edu

Překlad: Viktor Votruba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz






34. vesmírný týden 2017

34. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 21. 8. do 27. 8. 2017. Měsíc bude v novu, nastává americké úplné zatmění Slunce. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. Po čtveřici startů raket v minulém týdnu očekáváme další dva starty, kterým bude dominovat start Falconu 9 s družicí Formosat-5. Rusové při výstupu na ISS vyzkoušeli nový skafandr.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Sluneční skvrny 21.8.2017

Další informace »