Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Třpytivé drahokamy v kulové hvězdokupě M 9

Třpytivé drahokamy v kulové hvězdokupě M 9

Kulová hvězdokupa M 9 na snímku z HST
Kulová hvězdokupa M 9 na snímku z HST
Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil velmi detailní snímky vzdáleného objektu Messier 9 (zkráceně M 9), což je kulová hvězdokupa nacházející se poblíž centra naší Galaxie. Tato "koule" hvězd je příliš slabá na to, abychom ji mohli spatřit pouhým okem, bez dalekohledu. Avšak HST zde rozlišil více než 250 000 jednotlivých zářících hvězd.

Kulovou hvězdokupu M 9, jejíž fotografie je publikována v úvodu článku, tvoří obrovské množství hvězd soustředěných do objektu tvaru koule. Najdeme ji ve vzdálenosti 25 000 světelných roků od Země, v blízkosti centra naší Galaxie. Nachází se tak blízko jejího středu, kde gravitační síly nepatrně deformují (protahují) tvar hvězdokupy.

Kulové hvězdokupy jsou tvořeny nejstaršími hvězdami v naší Galaxii. Zrodily se v okamžiku, kdy stáří vesmíru představovalo pouze zlomek jeho současného věku. Jsou tedy mnohem starší než Slunce - přibližně dvakrát - což znamená, že hvězdy v kulové hvězdokupě M 9 mají také jiné složení. Jsou mnohem méně obohaceny o těžší prvky než Slunce.

Zejména prvky velmi důležité pro pozemský život, jako je například kyslík a uhlík, a také kovy, které vytvářejí jádro naší planety, jsou v kulových hvězdokupách zastoupeny velmi vzácně, stejně tak i ve hvězdokupě M 9. Je tomu tak proto, neboť těžší prvky byly ve vesmíru vytvářeny postupně v jádrech hvězd a při jejich explozích v podobě supernov rozptýleny do okolí. Když vznikaly hvězdy tvořící hvězdokupu M 9, ve stavebním materiálu se nacházelo jen velmi malé množství těžších prvků.

Kulovou hvězdokupu M 9 objevil v roce 1764 francouzský astronom Charles Messier. Při pozorování nejvýkonnějším dalekohledem té doby nerozlišil v uvedené hvězdokupě žádné hvězdy. Proto Messier pojmenoval objekt, který viděl pouze jako slabou rozmazanou šmouhu, jako "nebula" (mlhovina). Teprve mnohem později další astronomové, především William Herschel, rozlišili v této "mlhovině" jednotlivé hvězdy a zjistili, že se ve skutečnosti jedná o hvězdokupu.

Rozdíl mezi vybavením, které měl k dispozici Charles Messier a prostředky dnešních astronomů, je obrovský. Na snímcích z HST, které v největším rozlišení zachycují kulovou hvězdokupu M 9, je možné rozlišit jednotlivé hvězdy, z nichž většina je natěsnána v centru hvězdokupy. Více než 250 000 z nich je úhledně seskupeno na snímku, který byl pořízen kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) umístěnou na palubě HST.

Snímky z HST také zřetelně ukazují, že hvězdy mají odlišné barvy. Barvy hvězd přímo závisí na jejich teplotě: čím je hvězda červenější - tím je chladnější a čím je více zbarvena do modra - tím je teplejší. Na snímku hvězdokupy M 9, pořízeném prostřednictvím HST, je vidět velké rozpětí teplot hvězd prostřednictvím široké palety jejich barev.

Zdroj: www.spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc s Venuší nad Hlinskem

Večerní konjunkce Měsíce a planety Venuše mezi stromy u řeky Chrudimky v Hlinsku. Exp. 2,5 s, ISO-200, f/8 a ohnisko 55 mm.

Další informace »