Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Unikátní a velmi krásná galaxie NGC 1097

Unikátní a velmi krásná galaxie NGC 1097

NGC1097.jpg
Astronomové Evropské jižní observatoře (ESO) pořídili fotografii galaxie NGC 1097, která se nachází na jižní obloze v souhvězdí Fornax (Chemická pec). Od Země ji dělí vzdálenost 45 miliónů světelných let. Jedná se o poměrně jasnou spirální galaxii typu SBb, která je k nám natočena tak, že ji vidíme v celé její kráse. Její jasnost dosahuje 9,5 mag. V malém dalekohledu je vidět jako jasná oválná skvrna.

Fotografie byla pořízena v noci z 9./10. prosince 2004 pomocí čtyřkanálového spektrografu VIMOS (Visible Multi-Object Spectrograph), instalovaného na jeden ze čtveřice dalekohledů VLT (Very Large Telescope). Tento dalekohled s objektivem o průměru 8,3 m se jmenuje Melipal. Galaxie NGC 1097 má velmi komplikovanou strukturu; jedná se v mnoha ohledech o velmi zajímavý útvar.

Jak je vidět na této překvapující fotografii, kolem středu galaxie NGC 1097 se nachází "roztrhaný" prstenec, tvořený jasnými skvrnami, který obklopuje poměrně jasné galaktické jádro. Rozměry těchto jasných skvrnek dosahují v průměru 750 až 2000 světelných let. Jedná se pravděpodobně o obří bubliny ionizovaného vodíku (tzv. H II oblasti), vznikající působením intenzivního záření masivních hvězd. Existence těchto jasných skvrn naznačuje, že k velmi energetickým výbuchům hvězd zde docházelo zcela nedávno.

NGC 1097 je také známa jako příklad třídy galaxií s označením LINER (Low-Ionization Nuclear Emission Region Galaxies). Objekty tohoto typu se vyznačují nízkou světelností aktivního galaktického jádra (Active Galactic Nuclei - AGN). Jejich záření vzniká přeměnou hmoty (plynu a hvězd), padající na centrální černou díru.

V jádru galaxie NGC 1097 se nachází supermasivní černá díra, jejíž hmotnost činí několik desítek miliónů hmotností Slunce. Je to přinejmenším 10krát více, než činí hmotnost černé díry v centru naší Galaxie. Avšak vzhledem k této enormně vysoké hmotnosti černé díry je celková svítivost jádra galaxie NGC 1097 poměrně nízká. To znamená, že černá díra "drží přísnou dietu" - v jejím okolí se zřejmě nachází jen velmi malé množství plynů a hvězd, které by mohla pohltit.

Jak je patrno na fotografii, galaxie NGC 1097 má malého průvodce. Jedná se o galaxii s označením NGC 1097A, která se nachází ve vzdálenosti 42 000 světelných let od středu větší galaxie. Existují důkazy o tom, že galaxie NGC 1097 a NGC 1097A spolu navzájem v nedávné minulosti interagovaly.

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



30. vesmírný týden 2018

30. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »