Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Ve vesmíru je desetkrát více galaxií, než jsme předpokládali

Ve vesmíru je desetkrát více galaxií, než jsme předpokládali

Vesmír obsahuje 10× více galaxií, než jsme předpokládali
Autor: NASA, ESA, the GOODS Team, and M. Giavialisco

Vesmír najednou vypadá podstatně víc přeplněný díky hloubkovému sčítání objektů z průzkumu uskutečněného pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu HST (NASA) a dalších observatoří. Astronomové dospěli k překvapujícímu závěru, že v pozorovatelném vesmíru existuje přinejmenším 10× více galaxií, než se doposud předpokládalo. Tato zjištění mají zřejmé důsledky pro teorie vzniku galaxií, a také mohou vrhnout nové světlo na pradávný astronomický paradox – proč je noční obloha tmavá?

Vědecký tým, jehož vedoucím byl Christopher Conselice z University of Nottingham ve Velké Británii, objevil při analýze dat desetkrát více galaxií, které byly namačkány do určitého objemu prostoru v raném vesmíru, než jsme si doposud mysleli. Většinu z těchto galaxií tvořily velmi malé a slabé objekty, s hmotnostmi podobnými satelitním galaxiím, které doprovázejí například naši Galaxii. Jak se tyto galaxie spojovaly a vytvářely větší útvary, jejich hustota se ve vesmíru postupně zmenšovala. To znamená, že galaxie nejsou rovnoměrně rozloženy v prostoru po celou dobu existence vesmíru. Vědecký tým o tom informoval v časopise The Astrophysical Journal.

Tyto závěry jsou známkou toho, že vývoj galaxií zaujímá významné místo v celé historii vesmíru. Dramaticky došlo k redukci počtu galaxií v důsledku jejich splývání – a tak se snižoval jejich celkový počet. To potvrzuje utváření struktur ve vesmíru od menších k těm větším,“ vysvětluje Christopher Conselice.

Jedna z nejzákladnějších otázek v astronomii je, jak mnoho galaxií vesmír přesně obsahuje. Význačné Hubbleovo hluboké pole (Hubble Deep Field) pořízené v polovině 90. let minulého století poskytlo první skutečný pohled na populaci galaxií ve vesmíru. I následující detailní pozorování odhalila nesčetné množství galaxií. To vedlo k odhadu, že pozorovatelný vesmír obsahuje přibližně 200 miliard hvězdných ostrovů. Nové výzkumy však ukazují, že jejich počet je přinejmenším desetkrát vyšší.

Christopher Conselice se svými spolupracovníky dospěl k těmto závěrům na základě zpracování snímků hlubokého vesmíru pořízených pomocí HST a již publikovaných dat jinými vědeckými týmy. Velmi důkladně přepočítali snímky do formátu 3D za účelem vytvoření velmi přesných měření počtu galaxií v různých obdobích vývoje vesmíru. Kromě toho použili nové matematické modely, které jim umožnily usoudit na existenci galaxií, které současné generace dalekohledů nemohou pozorovat. To vedlo k překvapujícím závěrům: aby vzniklo takové množství galaxií, které nyní vidíme a jejichž hmotnosti se zvyšují, musí tady být dalších 90 % galaxií v pozorovatelném vesmíru, které jsou příliš slabé a příliš vzdálené na to, abychom je mohli pozorovat současnými dalekohledy. Tyto nesčetné malé a slabé galaxie z období mladého vesmíru se spojovaly postupem času do větších galaxií, které nyní pozorujeme.

Nyní je zřejmé, že více než 90 % galaxií ve vesmíru ještě musíme studovat. Kdo ví, jaké zajímavé vlastnosti najdeme, když prozkoumáme tyto galaxie prostřednictvím budoucích generací dalekohledů? V blízké době bude například James Webb Space Telescope (JWST) schopen studovat tyto mimořádně slabé galaxie,“ říká Christopher Conselice.

Snižující se množství galaxií v probíhajícím čase rovněž přispívá k rozřešení Olbersova paradoxu (který poprvé zformuloval počátkem 19. století německý astronom Heinrich Wilhelm Olbers): Proč je v noci tma, když vesmír obsahuje nekonečný počet hvězd? Vědecký tým dospěl k následujícímu závěru: ve skutečnosti existuje takové množství galaxií, že v podstatě každý kousek oblohy obsahuje alespoň část galaxie. Avšak světlo hvězd v galaxiích je neviditelné pro lidské oko a většinu současných dalekohledů v důsledku dalších známých faktorů, které omezují viditelné a ultrafialové záření ve vesmíru. Tyto faktory způsobují zčervenání světla v důsledku rozpínání prostoru – dynamické povahy vesmíru a absorpce světla mezigalaktickým prachem a plynem. Všechno dohromady to udržuje noční oblohu tmavou.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



Štítky: Olbersův paradox, Galaxie, HST


38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »