Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vědci na stopě nevyřešené etapy vývoje raného vesmíru

Vědci na stopě nevyřešené etapy vývoje raného vesmíru

Na fotografii je trpasličí galaxie J0925 s unikajícím ionizujícím zářením pořízená Hubbleovým dalekohledem. Galaxie je od Země vzdálená tři miliardy světelných let, má průměr šest tisíc světelných let, a je tedy dvacetkrát menší než Mléčná dráha.
Autor: I. Orlitová

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i pracovníci Astronomického ústavu AV ČR, objevil s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu ionizující ultrafialové záření, které uniká z trpasličích galaxií. Je to první potvrzení, že toto záření pocházející z hvězd může proniknout přes hustá oblaka plynu a prachu až do prostoru mezi galaxiemi. Podařilo se tak nalézt pravděpodobný energetický zdroj jedné z etap vývoje raného vesmíru, kdy vznikaly první hvězdy a galaxie. Její detailní průběh však dosud nebyl znám. Nová zjištění z výzkumu, který za českou stranu financovala Grantová agentura ČR, zveřejnil v aktuálním vydání časopis Nature.

Tisková zpráva Grantové agentury ČR ze 14. ledna 2016.

Po Velkém třesku se vesmír a jeho první struktury ochlazují díky expanzi. Později však začínají vznikat první hvězdy, vesmír se znovu ohřívá a po miliardě let je vodík, nejhojnější prvek, znovu ionizovaný, jak tomu bylo krátce po Velkém třesku,“ říká Ivana Orlitová z Astronomického ústavu AV ČR, která na výzkumu pracovala. „Astronomové se už dlouho domnívali, že za tuto důležitou proměnu, nazvanou kosmická reionizace, byly zodpovědné galaxie. Nám se nyní podařilo pozorováním galaxií podobných těm, které se vyskytovaly v raném vesmíru, tuto hypotézu potvrdit.

Studium raného vesmíru je jedním z nejžhavějších témat aktuální pozorovatelské i teoretické astronomie. Jeho hlavním cílem je porozumět formování prvních kosmologických struktur a vzniku prvních hvězd. Některá data nelze získat z  pozemských dalekohledů, je k tomu třeba využít Hubbleova teleskopu. Pozorovací čas na něm však není běžně dostupný, ale musí se vysoutěžit. „Rozhodují o tom panely odborníků, ve kterých jsou specialisté z celého světa zastupující jednotlivé astronomické obory. Uspěje jen asi desetina projektů,“ dodává Ivana Orlitová, které se jako jediné české vědkyni se svým projektem podařilo uspět už po několikáté.

Podle Orlitové ukazuje výsledek výzkumu cestu, jaké objekty dále zkoumat v budoucnu, a to nejenom s využitím současných, ale i plánovaných přístrojů. Zmiňuje přitom především vesmírný dalekohled Jamese Webba připravovaný americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA), Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a Kanadskou kosmickou agenturou (CSA), který má v budoucnu Hubbleův teleskop nahradit a přinést vědcům další výrazné prohloubení znalostí. Na rozdíl od svého předchůdce se nebude pohybovat na nízké oběžné dráze, ale bude umístěn asi 1,5 milionu kilometrů od Země, na opačné straně než Slunce. Na místo určení by měl být doručen v roce 2018.

Kontakt:

Gabriela Bechynská

Ivana Orlitová

Grantová agentura ČR

Astronomický ústav AV ČR

GSM: 775038045

736204896

E-mail: gabriela.bechynska@gacr.cz

ivana.orlitova@asu.cas.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Grantová agentura ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Mimo portál Astro.cz se redakce věnuje i Facebookovému profilu ČAS. Všemu se věnuje především svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Nature, Velký třesk


8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »