Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Velké množství trpasličích galaxií objeveno v raném vesmíru

Velké množství trpasličích galaxií objeveno v raném vesmíru

Kupa galaxií Abell 1689 posloužila jako gravitační čočka
Autor: NASA, ESA, B. Siana, and A. Alavi

Tým vědců pod vedením University of California, Riverside objevil velkou populaci vzdálených trpasličích galaxií, které by mohly odhalit důležité detaily o produktivním období vzniku hvězd ve vesmíru v období před miliardami roků. Objev nedávno publikovaný v časopise The Astrophysical Journal posiluje naše rostoucí znalosti o trpasličích galaxiích – nejmenších a nejméně zářivých galaxiích ve vesmíru. I když jsou velmi malé, jsou nesmírně důležité pro pochopení historie vesmíru.

Má se za to, že trpasličí galaxie hrály významnou roli v průběhu tzv. éry reionizace při přetváření raného vesmíru z temného, neutrálního a neprůhledného na vesmír, který je zářivý, ionizovaný a průhledný. Navzdory své důležitosti zůstaly vzdálené trpasličí galaxie těžko postižitelné, protože jsou mimořádně slabé a dokonce i mimo dosah nejlepších dalekohledů. To znamená, že současný obraz raného vesmíru není kompletní.

Nicméně existuje možnost překonání tohoto omezení. Jak předpovídá Einsteinova obecná teorie relativity, hmotné objekty, jako například galaxie nacházející se podél linie pohledu k dalšímu vzdálenému objektu, mohou působit jako přírodní čočky zesilující světlo, přicházející z jiného velmi vzdáleného zdroje. Jev známý jako gravitační čočka způsobuje, že vzdálený objekt se jeví mnohem jasnější a větší. Z tohoto důvodu tyto „přírodní dalekohledy“ umožňují objevit jinak nepozorovatelné vzdálené galaxie.

Jako důkaz představil tuto koncepci tým astronomů z University of California, Riverside včetně Briana Siany, asistenta profesora na University of California, Riverside´s Department of Physics and Astronomy, který je hlavním vědeckým pracovníkem pozorovacích programů zaměřených na kupy galaxií, které vyvolávají afekt gravitační čočky a umožňují zahlédnout velkou populaci vzdálených trpasličích galaxií.

Vědecký tým použil kameru Wide Field Camera 3 (WFC-3) na palubě Hubbleova kosmického dalekohledu HST k pořízení „hlubokých“ snímků tří galaktických kup. Objevil při tom velkou populaci vzdálených trpasličích galaxií z doby, kdy stáří vesmíru bylo mezi dvěma až šesti miliardami roků. Tento kosmický věk je rozhodující jako nejproduktivnější období pro vývoj vesmíru.

Kromě toho vědecký tým využil přednosti spektroskopických dat ze spektrografu Multi-Object Spectrograph for Infrared Exploration (MOSFIRE) na W. M. Keck Observatory k potvrzení toho, že tyto galaxie náleží do významné kosmické periody. Trpasličí galaxie jsou 10× až 100× slabší než galaxie, které byly dříve pozorovány v tomto období vývoje vesmíru. Třebaže jsou tyto galaxie velmi slabé, jsou mnohem četnější než jejich jasnější protějšky.

Nová studie názorně ukazuje, že počet trpasličích galaxií vyvíjejících se v průběhu tohoto časově důležitého období vývoje vesmíru je v raném období mnohem četnější. Proto se astronomové domnívají, že tato populace trpasličích galaxií tvoří nejpočetnější galaxie ve vesmíru známé z období tohoto časového úseku.

Navzdory své minimální jasnosti tyto trpasličí galaxie produkují více než polovinu ultrafialového záření vznikajícího v této etapě vývoje vesmíru. Protože je ultrafialové záření produkováno mladými horkými hvězdami, obsahují trpasličí galaxie podstatnou část nově zrozených hvězd právě v tomto období.

Nové závěry naznačují, že trpasličí galaxie hrály význačnou roli v období éry reionizace. Budou prvořadým cílem pro příští generace kosmických dalekohledů, zejména pro James Webb Space Telescope (JWST), jehož start je naplánován na říjen 2018.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Trpasličí galaxie, Gravitační čočka


46. vesmírný týden 2017

46. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 13. 11. do 19. 11. 2017. Měsíc bude v novu. Ráno nastane těsná konjunkce Venuše s Jupiterem. Saturn už je večer jen velmi nízko nad jihozápadem. První polovina noci nabízí také planety Neptun a Uran a nad ránem je vidět nad jihovýchodem také Mars. Maximum aktivity meteorického roje Leonid připadá na 17. listopad. V neděli vypuštěná nákladní loď Cygnus se má v týdnu spojit s ISS. Očekáváme start rakety Falcon 9 s tajnou družicí (mise Zuma).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M81 LRGB nové spracovanie

Dvojice galaxií ve Velké Medvědici. Jistě si na ně vzpomene každý amatérský astronom, ze kterého se mnohdy později vyklubal i astronom profesionální. Byl to většinou čtvrtý objekt při hledání „mlžných“ objektů na noční obloze malým dalekohledem. Hned po galaxii v Andromedě, planetární mlhovině

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pozoruhodná planetární mlhovina v Lištičce.

Tato mlhovina (Činka) je kromě svého krásného vzhledu originální také svým tvarem. Podle některých studií by centrální hvězda (jinak namodralý trpaslík, který je pozorovatelný na snímku) mohla být součástí dvojhvězdy. Na noční obloze je absolutně nejfotografovanější planetární mlhovinou, jež zabírá zhruba 15 úhlových minut a má průměr 2.5 ly!

Další informace »