Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vesmírný "rozprašovač"

Vesmírný "rozprašovač"

Heinze 3-1475
Heinze 3-1475
Na noční obloze můžeme sledovat mnoho zajímavých objektů, jejichž chování pro nás stále zůstává záhadou. Jedním z příkladů jsou výtrysky vycházející z planetárních mlhovin. Esovité výtrysky objektu Heinze 3-1475 patří mezi ty nejzajímavější.

Vznik výtrysků je nejasný, ale zdá se, že vycházejí z malé oblasti kterou nelze pomocí HST zobrazit. Ke vzniku takových výtrysků je třeba nějaká "trubice". Prozatím nám tyto "trubice" zůstávají skryty prachem zakrývajícím centrum planetární mlhoviny.

Heinze 3-1475 nalezneme v souhvězdí střelce ve vzdálenosti 18 000 světelných let. Centrální hvězda je v porovnání se Sluncem pětkrát hmotnější a více než 12 000 krát svítivější. Výtrysky dosahují rychlosti 4 milionů kilometrů za hodinu a patří tak k nejrychlejším pozorovaným výtryskům.

Hmota je ve výtryscích rozložena nerovnoměrně. Původ přerušovaného (v intervalech cca 100 let) toku homotu ve výtryscích není jasný. Může být způsoben interakcí s průvodcem, nebo pravidelnými magnetickými změnami centrální hvězdy (obdoba 22 letého slunečního cyklu).

Výtrysky lze sledovat u mnoha objektů ve vesmíru, například u mladých hvězd, černých děr, neutronových hvězd a planetárních mlhovin. V posledních letech jsou výtrysky intenzivně zkoumány. Originální esovitý tvar a extrémní rychlost výtrysků u Heinze 3-1475 vybízí k dalšímu zkoumání.

Barevný snímek je složen z pěti různých expozic získaných kamerou WFPC 2: modrý (500 vteřin), červený, zelená barva představuje kyslík (800 vteřin), vodík (alfa) představuje žluto-oranžová (830 vteřin) a slabě ionizovanou síru vidíme jako oranžovo-červenou (1200 vteřin).

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



7. vesmírný týden 2017

7. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 13. 2. do 19. 2. 2017. Měsíc bude po úplňku. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Kometa 45P byla v první únorové dekádě vidět jen obtížně, uvidíme, zda si ji vůbec prohlédneme po úplňku na obloze pozdně večerní. Podíváme se ještě na komety 2P a 73P. Slunce i přes nízkou aktivitu nabízí drobné skvrny. Pokračujeme v nabídce 100 pozorování: Sirius B, Venuše, planetka Irene, galaxie M81 a M82. SpaceX na přestavěné floridské rampě chystá statický zážeh a posléze i start rakety Falcon 9 s lodí Dragon k ISS. Startují také silná evropská a indická raketa.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Geostacionárne družice

18.02. 2017; 18:57 SEČ; Tesárske Mlyňany; Canon 400D+Pentacon auto MC 135/3.5 (M 42 objektív). Expozícia 2min, ISO 800. Názvy družíc ASTRA v smere hodinových ručičiek.

Další informace »