Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Z pokladnice Hubblova kosmického dalekohledu

Z pokladnice Hubblova kosmického dalekohledu

Otevřená hvězdokupa v mlhovině NGC 3603.
Otevřená hvězdokupa v mlhovině NGC 3603.
V archivu snímků, pořízených kamerami na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST, se ukrývá velké množství zajímavých fotografií blízkých i vzdálených objektů. HST se zaměřil také na snímkování obří mlhoviny NGC 3603, v níž jsou doslova „uhnízděny“ tisíce jiskřivých mladých hvězd. Tato hvězdná „klenotnice“ je jednou z nejhmotnějších otevřených hvězdokup v naší Galaxii (Mléčné dráze).

NGC 3603 je významnou oblastí v jednom ze spirálních ramen naší Galaxie, kde se rodí nové hvězdy. Od Země je vzdálena přibližně 20 000 světelných let. Tento nejnovější obrázek, pořízený pomocí HST, ukazuje skupinu mladých hvězd obklopených rozsáhlou oblastí prachu a plynu.

Na snímku je zachyceno velké množství hvězd rozdílných hmotností, avšak stejného stáří. Hvězdy o různých hmotnostech se nevyvíjejí stejnoměrně. To umožňuje studovat různé typy hvězd v různých fázích jejich vývoje. Astronomové tak mohou porovnávat navzájem hvězdokupy různého stáří a určovat, které charakteristiky (jako je například teplota a jasnost) se postupně mění s věkem hvězd. Snímek tak odhaluje jednotlivé etapy v životním cyklu hvězd.

Dr Jesús Maíz Apellániz (Instituto de Astrofísica de Andalucía, Španělsko) informoval, že hvězdokupa, jak se zdá, obsahuje hmotnější hvězdy ve svém jádru. Společně se svými spolupracovníky objevil, že rozložení různých typů hvězd v centru této poměrně husté hvězdokupy se podobá ostatním mladým hvězdokupám v naší Galaxii.

Astronomové také zjistili, že tři nejjasnější hvězdy v centru hvězdokupy jsou pravděpodobně mnohem hmotnější, než připouští teoretický hmotnostní limit. Ve skutečnosti se tyto velmi hmotné hvězdy mohou skládat ze dvou či tří jednotlivých hvězd, jejichž světlo bylo „smícháno“ dohromady. Nedokáže je rozlišit ani Hubblův kosmický dalekohled. Tento objev je v souladu s dřívějšími pozorováními, které uskutečnil Dr. Anthony Moffat (Université de Montréal, Kanada). K pozorování použil dalekohled VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO, kombinovaná s daty, pořízenými kamerou NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrograph) na palubě HST ke sledování pohybů hvězd ve dvojhvězdném či trojhvězdném systému. Zjistil, že nejhmotnější hvězda je přibližně 115krát hmotnější než Slunce – což je ještě akceptovatelný limit podle současných teorií.

Mlhovina NGC 3603 obsahuje takové množství plynu, které se rovná hmotnosti 400 000 Sluncí. Mohutné ultrafialové záření a intenzivní hvězdný vítr, proudící z modrých horkých hvězd, vytvořil velkou bublinu kolem hvězdokupy. Při průniku okolní mlhovinou tento tok záření vytváří vysoké a tmavé sloupy hustého plynu, které jsou zasazeny do stěny okolní mlhoviny. Tyto plynné monolity jsou několik světelných let dlouhé a směřují do centra hvězdokupy. Mohou být oblastmi, v nichž se rodí nové hvězdy.

V pravém horním rohu obrázku jsou rozlišitelná malá tmavá oblaka, tzv. globule, pojmenovaná „Bok“ podle svého objevitele, kterým byl Bart Bok a který je objevil v roce 1940. Jsou složena z prachu a plynu o vysoké hustotě. Jejich hmotnost 10krát až 50krát převyšuje hmotnost Slunce. V důsledku gravitačního kolapsu zde mohou vzniknout nové hvězdy.

Mlhovinu NGC 3603 objevil v roce 1834 John Herschel. Fotografie z HST zachycuje ve skutečnosti oblast o šířce přibližně 17 světelných roků.

Zdroj: hubblesite.org a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

Mesic

Další informace »