Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Z pokladnice Hubblova kosmického dalekohledu

Z pokladnice Hubblova kosmického dalekohledu

Otevřená hvězdokupa v mlhovině NGC 3603.
Otevřená hvězdokupa v mlhovině NGC 3603.
V archivu snímků, pořízených kamerami na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST, se ukrývá velké množství zajímavých fotografií blízkých i vzdálených objektů. HST se zaměřil také na snímkování obří mlhoviny NGC 3603, v níž jsou doslova „uhnízděny“ tisíce jiskřivých mladých hvězd. Tato hvězdná „klenotnice“ je jednou z nejhmotnějších otevřených hvězdokup v naší Galaxii (Mléčné dráze).

NGC 3603 je významnou oblastí v jednom ze spirálních ramen naší Galaxie, kde se rodí nové hvězdy. Od Země je vzdálena přibližně 20 000 světelných let. Tento nejnovější obrázek, pořízený pomocí HST, ukazuje skupinu mladých hvězd obklopených rozsáhlou oblastí prachu a plynu.

Na snímku je zachyceno velké množství hvězd rozdílných hmotností, avšak stejného stáří. Hvězdy o různých hmotnostech se nevyvíjejí stejnoměrně. To umožňuje studovat různé typy hvězd v různých fázích jejich vývoje. Astronomové tak mohou porovnávat navzájem hvězdokupy různého stáří a určovat, které charakteristiky (jako je například teplota a jasnost) se postupně mění s věkem hvězd. Snímek tak odhaluje jednotlivé etapy v životním cyklu hvězd.

Dr Jesús Maíz Apellániz (Instituto de Astrofísica de Andalucía, Španělsko) informoval, že hvězdokupa, jak se zdá, obsahuje hmotnější hvězdy ve svém jádru. Společně se svými spolupracovníky objevil, že rozložení různých typů hvězd v centru této poměrně husté hvězdokupy se podobá ostatním mladým hvězdokupám v naší Galaxii.

Astronomové také zjistili, že tři nejjasnější hvězdy v centru hvězdokupy jsou pravděpodobně mnohem hmotnější, než připouští teoretický hmotnostní limit. Ve skutečnosti se tyto velmi hmotné hvězdy mohou skládat ze dvou či tří jednotlivých hvězd, jejichž světlo bylo „smícháno“ dohromady. Nedokáže je rozlišit ani Hubblův kosmický dalekohled. Tento objev je v souladu s dřívějšími pozorováními, které uskutečnil Dr. Anthony Moffat (Université de Montréal, Kanada). K pozorování použil dalekohled VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO, kombinovaná s daty, pořízenými kamerou NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrograph) na palubě HST ke sledování pohybů hvězd ve dvojhvězdném či trojhvězdném systému. Zjistil, že nejhmotnější hvězda je přibližně 115krát hmotnější než Slunce – což je ještě akceptovatelný limit podle současných teorií.

Mlhovina NGC 3603 obsahuje takové množství plynu, které se rovná hmotnosti 400 000 Sluncí. Mohutné ultrafialové záření a intenzivní hvězdný vítr, proudící z modrých horkých hvězd, vytvořil velkou bublinu kolem hvězdokupy. Při průniku okolní mlhovinou tento tok záření vytváří vysoké a tmavé sloupy hustého plynu, které jsou zasazeny do stěny okolní mlhoviny. Tyto plynné monolity jsou několik světelných let dlouhé a směřují do centra hvězdokupy. Mohou být oblastmi, v nichž se rodí nové hvězdy.

V pravém horním rohu obrázku jsou rozlišitelná malá tmavá oblaka, tzv. globule, pojmenovaná „Bok“ podle svého objevitele, kterým byl Bart Bok a který je objevil v roce 1940. Jsou složena z prachu a plynu o vysoké hustotě. Jejich hmotnost 10krát až 50krát převyšuje hmotnost Slunce. V důsledku gravitačního kolapsu zde mohou vzniknout nové hvězdy.

Mlhovinu NGC 3603 objevil v roce 1834 John Herschel. Fotografie z HST zachycuje ve skutečnosti oblast o šířce přibližně 17 světelných roků.

Zdroj: hubblesite.org a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



30. vesmírný týden 2017

30. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Další informace »