Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Záhada energetických elektronů

Záhada energetických elektronů

Kde se vzaly urychlené elektrony? Otázka, kterou si kladou astronomové studující zajímavou hvěydokupu RCW 38. Tuto hvězdokupu obklopuje oblak urychlených eletronů. Vysokoenergetické částice mohou dramaticky změnit chemické vlastnosti disků, které mohou obklopovat hvězdy v tomto objektu.

RCW 38 se nachází 6 000 světelných let od Země a zabírá prostor o průměru 5 světelných let. Jde o jednu z nejblížších oblastí, kde vznikají hvězdy. Obsahuje tisíce hvězd, které se vznikly teprve nedávno - před méně než milionem let. Do dnšního dne vznikají další hvězdy. Těsné prostředí podporuje výskyt horkého plznu, ale ne vysokonergetických částic. Tyto částice typicky vznikají při výbuchu supernovz, nebo v silném magnetickém poli v okolí neutronových hvězd či černých děr. Přitom žádný z těchto objektů nebzl v RCW 38 pozorován.

Pozorování RCW 38 nesouhlasí s běžnými představami, data ukazují, že objekt obsahuje zdroj energetických částic, ale není jasné o jaký ydroj jde a kde přesně se nachází.

Jednou z možností je dříve nedetekovaný výbuch supernovy. K výbuchu mohlo dojít již před tisíci lety a přesto by rázová vlna nebo rotující neutronová díra zbylá po výbuchu mohly produkovat vysokoenergetické částice.

Nezávisle na jejich původu, jejich přítomnost změní chemické vlastnosti okolní hmoty takovým způsobem, že jejich výskyt bude určitelný ještě za miliardu let.

Například v našem slunečním systému jsme objevili některé nuklidy - nejznámějším je Aluminium 26. To znamená, že v závěrečné fáyi vývoje slunečního systému se zde nacházaly vysokoenergetické částice. Průchod slunečního systému proudem energetických částic může vysvětlit výskyt vzácných nuklidů v metoritech nalezených na Zemi.

Zdroj: NASA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



43. vesmírný týden 2017

43. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 10. do 29. 10. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Téměř celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, ráno navíc jasná Venuše a slabší Mars. Jupiter je za Sluncem. Aktivita Slunce je nízká. Dozvěděli jsme se, že poslední zdroj gravitačních vln, zachycený společně s Virgo, byl splynutím dvou neutronových hvězd. Rampa SLC-40 na Floridě, kde došlo loni k explozi rakety Falcon 9, už brzy bude hostit další starty. Na ISS skončila série tří údržbářských výstupů do volného prostoru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Startrails a lietadlo

20.10.2017; 21:35 LSEČ; Canon 350D+Samyang 8/3.5; 15x27s v 3s intervaloch. 1600ISO; Tesárske Mlyňany.

Další informace »