V našem článku najdete veškeré detailní informace k prvnímu pokusu o start největší rakety na světě. První pokus byl v pondělí 17. 4. po 15. hodině SELČ odložen. Problém byl v zaseklém ventilu tlakovacího média na 1. stupni. Nový termín pokusu o start bude zřejmě ve středu 19. 4.
Gaia Vari je projekt občanské vědy (citizen science) podporovaný Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Zaměřuje se na výzkum proměnných hvězd, tedy přesněji na jejich kvalifikaci a hodnocení. Dobrovolníci budou hodnotit proměnné hvězdy, kontrolovat automaticky určené objekty a všeobecně pracovat s daty družice Gaia (ESA).
Množí se nám dotazy, jak to vypadá se šancí na viditelnost polární záře. V noci na pondělí, 26. 2. byla totiž zaznamenána zvýšená geomagnetická aktivita a slabá polární záře byla vyfotografována na webkamerách ČHMÚ. Očima bychom si ničeho pořádně ani nevšimli. K Zemi však mířil ještě jeden, možná výraznější oblak plazmatu a tak se další záře čekají v noci na úterý 27./28. 2. 2023. Pokračování...
Nedávno na našem webu vyšel článek informující o tom, že americká sonda Lucy si prohlédne o jednu planetku více. V době vydání článku měla tato planetka jen katalogové označení 1999 VD57. Nyní ji bylo Mezinárodní astronomickou unií přiděleno jméno Dinkinesh. Jedná se o etiopské jméno pro známou nalezenou kostru australopithéka, které se ve světě říká Lucy a podle které dostala jméno právě sonda Lucy.
V úterý 21.2. v 18:00 v pražském Planetáriu bude mít přednášku o Evropské jižní observatoři (ESO) její generální ředitel, prof. Xavier Barcons. Druhým řečníkem bude Dr. Suzanna Ramsay (ESO, ELT instrumentation manager). Po přednášce bude následovat diskuse. Vstup zdarma, přednáška bude anglicky, otázky budou v případě zájmu přetlumočeny. Více informací na stránkách planetária https://www.planetum.cz/porad/eso-at-60/.
Konference AstroEdu se snaží být platformou pro vědce i pro učitele a popularizátory. Druhý ročník tohoto setkání se uskuteční v květnu letošního roku (10.-12.5.) v Torontu (nebo online). Přihlašování na konferenci je otevřeno (https://astroeducon.org/2023/).
Studenti vysokých škol se zájmem o astronomii a astrofyziku se mohou přihlásit na projekty vedené vědci z Leidenské observatoře nebo v ESA/ESTEC (LEAPS https://leaps.strw.leidenuniv.nl/). Uzávěrka přihlášek je 20. 2. 2023.
Již 3. ledna došlo k velmi silné erupci na Slunci. Bylo to ještě v době, kdy byla aktivní oblast schována na odvrácené polokouli. Mezitím se natáčí směrem k nám a přivítala nás další erupcí nejsilnější kategorie, X1. Pokud vydrží, za několik dnů jsou podobné erupce významné pro nás na Zemi, protože mohou silně ionizovat atmosféru a hmota při nich uvolněná by mohla zasáhnout magnetosféru a způsobit polární záře.
Beamline for schools (BL4S) je mezinárodní fyzikální soutěž pro studenty středních škol. Organizuje ji CERN (Conseil Européen pour la recherche nucléaire, Evropská organizace pro jaderný výzkum) a úkolem týmů je vymyslet projekt, který by se dal uskutečnit na urychlovači částic. Více na stránkách https://beamlineforschools.cern/.
Přes ZOOM se můžete účastnit astronomického pozorování na dalekohledech na Havajských ostrovech. Aktivitu "Shadow the scientists" organizuje Univerzita v Kalifornii Santa Cruz, více informací najdete na stránkách skupiny Ohana Kilo Hoku (https://www.ohanakilohoku.org/community).
Novinky můžete odebírat přes RSS.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024