Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Monitor polárních září

Monitor polárních září

Polární záře a sob ve Skandinávii . Autor: Ole Salomonsen.
Polární záře a sob ve Skandinávii .
Autor: Ole Salomonsen.
Na této stránce najdete souhrnný přehled aktuálních dat souvisejících s aktivitou polárních září. Díky níže uvedeným informacím můžete vcelku lehce odhadnout, zda je aktivita tak vysoká, aby polární záře byly (či právě jsou) viditelné z našeho území. Viditelnost polárních září se nikdy nedá zcela jistě a včasně předpovědět, existuje jen určitá pravděpodobnost odvislá především na výsledcích z níže uvedených měření. Pro zobrazení aktuálního stavu všech ukazatelů aktualizujte stránku - buďto tlačítkem ve vašem prohlížeči nebo klávesou F5. Některé snímky se automaticky aktualizují samy. U jednotlivých ukazatelů lze kliknout na obrázek, který se vám v novém okně otevře v plném rozlišení.

Mějte na paměti, že výskyt polárních září v České republice je vzácný a v průběhu jednoho slunečního cyklu (tj. v průběhu přibližně 11 let) dochází průměrně k 5-8 polárním zářím takové intenzity, aby byly pozorovatelné od nás. Chcete-li se aspoň trošku pojistit, abyste o záři nepřišli, sledujte průběžně vývoj sluneční aktivity (viz odkazy úplně na konci), případně se zaregistrujte k odběru mobilních alertů na polar.astro.cz. Dále sledujte výborný evropský monitor polárních září www.aurora-service.eu.

 

Aurorální ovál Kp Index

Na snímku je zobrazen severní pól a ovál polární záře extrapolovaný z dat družice NOAA POES. Barevná stupnice ukazuje její intenzitu, poloha její největší pravděpodobnost viditelnosti nad zěměmi okolo severního pólu. Červená šipka zobrazuje směr, kde zrovna Slunce prochází merediánem (tj. je tam poledne). Pokud se intenzita záře zabarvuje do sytě červené a poloha vnějšího okraje zasahuje až k okraji měřené oblasti, je vysoká šance viditelnosti polární záře u nás.
Původní zdroj:  
www.swpc.noaa.gov/products/30-minute-aurora-forecast

Graf ukazuje maximální hodnotu tzv. Kp Indexu za poslední 3 hodiny. Toto číslo v jednoduchosti vyjadřuje, do jak nízkých zeměpisných šířek se polární záře "ponoří". Vzhledem k tomu, že magnetický pól Země je na severní polokouli více přikloněn ke Kanadě, mají obyvatelé USA větší šanci spatřit polární září z 50° severní šířky než obyvatelé ČR. Aby byla záře viditelná z Prahy, musí se Kp Index pohybovat v hodnotě aspoň 8 a více. Dosahuje-li Kp Index této hodnoty, vyhlížejte na severu polární záři. Původní zdroj: www.n3kl.org/sun/noaa.html.

Sluneční aktivita Geomagnetická aktivita za posledních 24 hodin

Aktivita Slunce je vyjádřena silou nejvýraznější erupce za posledních 24 hodin. Stav popisuje pětistupňová škála (Normal, Active, M Class Flare, X Class Flare!, Mega Flare!). V případě posledních dvou je šance viditelnosti září v ČR v následujících dnech vysoká. Původní zdroj: www.n3kl.org/sun/status.html.

Geomagnetická aktivita za posledních 24 hodin je vyjádřena 3 stupni - Quiet (Klidná), Unsettled (Nestálá), Storm (Bouře). Nejvyšší stupeň (Storm) znamená šanci spatřit záři i u nás (ovšem v závislosti na ostatních ukazatelích; tento je jen orientační). Původní zdroj: www.n3kl.org/sun/status.html.

Data z družice ACE Celkový energetický příkon

Na grafech jsou vynesena aktuální data z družice ACE, která sleduje vlastnosti slunečního větru mířícího k Zemi. Nejdůležitějšími údaji jsou Rychlost větru (Speed), Hustota částic (Density) a Polarita větru (Bz). Čím vyšší hodnoty Rychlosti a Hustoty a čím hlubší hudnoty polarity větru (červená křivka), tím je sluneční vítr silnější a tzv. geoefektivnější - způsobuje větší geomagnetickou bouři. Z dat je obecně poznat, zda oblak nabitých částic již dorazil k družici, od které se k Zemi dostane za dalších 20-45 minut podle rychlosti rázové vlny. Při 500 km/s je to 50 minut, ale častěji ty rychlosti jsou 700-800 km/s kdy to je 30-40 minut a jen u výjimečně rychlých 1000-2000 km/s je to 25 až 12,5 minut. Data tedy v případě očekávané geomagnetické bouře udávají asi půlhodinový předstih. Grafy zobrazují vývoj za posledních 6 hodin a pokud jsou hodnoty daleko od normálové křivky (přerušované čáry), je šance spařit polární záři i u nás.
Původní zdroj: www.swpc.noaa.gov/products/ace-real-time-solar-wind

Snímek ukazuje polohu aurorálního oválu nad severním pólem a údaj celkového energetického příkonu. Pokud tento údaj (nahoře uprostřed) přesahuje 200 GW, je určitá šance ke spatření polárních září v ČR. Pokud dosahuje (přesahuje) příkon hodnoty 400 GW, je šance téměř jistá.
Původní zdroj: www.spacew.com/www/aurvis.gif.
Sluneční vítr Úroveň geomagnetické bouře

Vírové proudy jsou ve skutečnosti hustotními vlákny slunečního větru. Čím více se barva vláken v horním kruhu ocitá v červené, bílé či černé oblasti, tím, je více nasycená nabitými částicemi. Spodní kruh ukazuje rozdílné rychlosti proudu částic od Slunce (opět čím více do žluta, červena, bíla či černa, tím vyšší hodnoty). Ve výsecích vpravo od kruhů jsou ukázány momentální podmínky v okolí Země. Grafy pak znázorňují vývoj hodnot (hustota nahoře, rychlost dole) naměřených z družic STEREO a v oblasti Země. Čím více se Země nachází v oblasti s intenzivnějšími projevy slunečního větru (hustota částic a rychlost) a čím prudčeji se tyto projevy mění, tím je větší šance polárních září v Česku.
Původní zdroj: www.swpc.noaa.gov/products/wsa-enlil-solar-wind-prediction

Střelka ukazuje současnou úroveň geomagnetické bouře. Vpodstatě jde o podobný údaj jako Kp Index. Čím se střelka víc přibližuje k červené úrovni, tím více se odchyluje měřená horizontální složka geomagnetického pole od normálu a tím silnější geomagnetická bouře probíhá. Pokud je střelka vychýlena daleko v červené oblasti, je vysoká šance polárních září u nás.
Původní zdroj:  sprg.ssl.berkeley.edu.
Předpověď viditelnosti polární záře

Testovací předpovědní model k viditelnosti polární záře umožňuje okénko do krátké budoucnosti (cca 20-30 minut) viditelnosti polární záře nad vybranými lokalitami. Model vychází z napozorovaných dat družicemi ACE a POLAR, rovněž z dat o intenzitě a dalších fyzikálních vlastnostech současného slunečního větru. Na obrázku vidíte severní zemskou polokouli (případně rozhraní dne a noci) a intenzitu aurorálního oválu (zelená "podkova"). Důležitá je červená linie obepínající podkovovitý tvar z vnějšku, která ukazuje oblast, z níž už by měla být za teoretických ideálních podmínek záře vidět nad severním obzorem. Pokud tato linie prostupuje střední Evropou (či leží níže), měla by být záře vidět od nás. Původní zdroj: www.swpc.noaa.gov/products/aurora-forecast-–-3-day-experimental.
 

Online kamera

Na snímku je pohled k severnímu obzoru snímaný online kamerou Lebinzova institutu pro atmosférickou fyziku v německém Kuehlungsbornu. Kamera leží na souřadnici 54,12° severní šířky a snímek se obnovuje po 15 minutách. V letních měsících se využívá pro přímou detekci výskytu nočních svítících oblak. V dolní části snímku je uvedeno datum a čas v UT a výška Slunce nad či pod obzorem (je-li údaj záporný, je Slunce pod obzorem). Pokud je na snímku (za tamnějšího jasného počasí) polární záře a zasahuje aspoň do spodní třetiny záběru, měla by být za dobrých podmínek nízko nad obzorem vidtitelná i v ČR. Původní zdroj: www.iap-kborn.de.
 

Doporučené odkazy - české

  • Slunce na Astro.cz
    (Aktuální družicové snímky Slunce)
  • Polar.astro.cz
    (Podrobné informace o polárních zářích v ČR a jejich přehled v minulosti, možnosti zasílání alertů)

Doporučené odkazy - zahraniční



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Mimo portál Astro.cz se redakce věnuje i Facebookovému profilu ČAS. Všemu se věnuje především svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Polární záře, Erupce, Slunce, Sluneční aktivita


12. vesmírný týden 2017

12. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa P41 Tuttle-Giacobini-Kresák

Kometa se nachází ve Velké medvědici.Jasno,mírný vítr.Magnituda cca 8.Dne 24.3.2017.

Další informace »