Sborník k 80. narozeninám Jiřího Grygara vyšel v prvotním nákladu 300 ks a ten byl během slavnostního odpoledne a večera při příležitosti oslav v Divadle Járy Cimrmana celý rozebrán. Sborník ovšem vyšel samozřejmě i elektronicky a je volně ke stažení na webu Hvězdárny Františka Pešty.
Chcete něco vzkázat skřítkům, kteří řádí více než 50 kilometrů nad našimi hlavami? Pošlete jim SMS a sonda TARANIS jim vzkaz z oběžné dráhy předá.
V úterý 12. dubna se na Hvězdárně a planetárium Brno odehraje zcela výjimečná přednáška. Jiří Grygar zde v premiéře odvypráví svůj pohled na vesmír v minulém roce – Žeň objevů 2015. Světově ojedinělý přehled oslaví již 50. narozeniny a v Brně zazní – již tradičně – v premiéře. Kromě několika set diváků přímo v sále digitária na Kraví hoře bude možné premiéru sledovat v přímém přenosu v řadě science centrech České republiky i přímo na Internetu. Více.
V úterky 12. a 19. dubna bude vždy po dobu pracovních hodin kvůli údržbářským pracem vypnutý proud v oblasti, kde leží i náš server. Astro.cz tedy v těchto dnech - předpokládáno od 7:30 do 18:30 - nebude dostupné. Sledovat samozřejmě můžete alespoň náš facebook, kterého se výpadek pochopitelně nedotkne. Děkujeme za pochopení.
Na úterý 5. dubna 2016 od 17 hodin v rámci programu skupiny HEXA (Historie exaktních věd) při PP JCMF byla připravena jedineční přednáška SRB a ŠTYS – čeští Zeissové, pojednávající o osudu těch, kteří pomáhali měřit a pozorovat oblohu, a nejen ji. Jaroslav Srb (1893 - 1967) a Josef Štys (1889 - 1950) navázali na keplerovskou tradici geometrické optiky doby rudolfinské v Praze a patřili mezi zakládající členy České astronomické společnosti. Jejich úžasná práce se dá charakterizovat mottem "Zrak jako rys, českým triedrem SRB a ŠTYS." Přednáška se uskuteční ve FIT, ČVUT v Praze, Thákurova 7, Praha 6 zasedací místnost A 1435, budova A – 14. podlaží. Více.
Vypadá to, že družice HITOMI (alias ASTRO - H), na jejíž měření v rentgenovém oboru, ve kterém ze zemského povrchu pozorovat vesmír nemůžeme, se těšili i vědci z Astronomického ústavu AV ČR, zažila pořádnou destrukci. Nebývá zvykem, že se družice rozpadne. Pro americkou agenturu NASA a japonskou agenturu JAXA je to velmi špatná zpráva. Více na stránkách Astronomického ústavu AV ČR událost popisuje Dr. Jiří Svoboda.
Premiéra v sobotu 2. dubna ve 20:00 na TV Noe. Bližší info včetně vysílacích časů
O letošním víkendu na konci dubna, 29. 4. až 1. 5. 2016 proběhne tradiční setkání astronomů amatérů a příznivců astronomie vůbec - MHV 2016. Bude to již 19. setkání pod hvězdnou oblohou, přinášející společné zážitky i výměnu zkušeností, nápadů a možnost okouknout různorodou techniku. Zveme všechny astro-nadšence, ať se k nám přijedou podívat. Více o akci najdete na stránkách Pražské pobočky ČAS, která akci pořádá. Přihlašovací stránku najdete zde www.supra-dalekohledy.cz.
Splynutí dvou černých děr miliardu světelných roků od nás zhouplo Zemi na gravitační vlně – první, kterou se kdy podařilo zaznamenat. Pohovoří o tom astrofyzik Petr Kulhánek.
Stránky, Zvukový archiv
Dozvíte se kdo nakreslil první mapy Měsíce a kdo dal měsíčním kráterům a mořím jejich dnešní jména. Hovořit o tom bude astronom Pavel Najser.
Stránky, Zvukový archiv
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4