Na facebookovém portálu Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu můžete každý den najít nový snímek z průběžného přibližování sondy New Horizons k Plutu a Charonu (autor Petr Scheirich). Navštivte rovněž naši stránku www.astro.cz/NewHorizons, kde najdete v úvodu odkazy na stránky s nejnovějšími přijatými daty. Pro další informace si přečtěte tiskové prohlášení a rovněž si nenechte ujít poutavé obsáhlé povídání Jiřího Grygara o historii objevu a výzkumu Pluta.
Chcete si užít týden pod hvězdami? A zajímá vás, jak na proměnné hvězdy? A chcete si zkusit nějakou objevit?! Přijeďte na praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd do Krkonoš! I začátečníci jsou vítáni. Zde bude možnost si vyzkoušet odbornější pozorování těchto zajímavých objektů pod vedením zkušenějších kolegů. Více informací a přihlášky ZDE.
Sonda New Horizons se po anomálii 4. července přepnula do nouzového režimu. Chyba nebyla ani v HW ani v SW, pouze ve špatném časování poslaných příkazů. Po opravě je sonda připravena k naběhnutí k normálním vědeckým operacím počínaje 7. červencem. Více...
Premiéra v sobotu 4. července ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
Představitelé SpaceX se včera vyjádřili k průběhu vyšetřování nedělní exploze nosiče Falcon 9 s lodí Dragon na palubě. V hodinách, následujících po zkáze mise, započala firma ve spolupráci s pobřežní hlídkou pátrání a sběr trosek z vod Atlantiku, v tomto ohledu byly snahy poměrně úspěšné, fragmenty z havárie však údajně neposkytly žádné směrodatné indície, vedoucí k příčině destrukce rakety Falcon 9. Vyšetřovatelé se tak soustředí na podrobné analýzy dat, které raketa před nehodou vysílala, SpaceX však připouští, že ani na tomto poli nemá žádnou kompatibilní vyšetřovací teorii. Více na Spaceflightnow.com.
Dne 30. června 1908 zasáhl Zemi tunguzský meteorit, asi 40 m velká planetka, která vybuchla nad Sibiří. Iniciativa 100 signatářů vyhlásila tento den jako Den planetek (Asteroid Day).
Celočervnová šou se pomalu dostává k vrcholu, jak se planety Jupiter a Venuše zdánlivě přibližují k sobě. Už zítra (30. června) budou za pozdního soumraku okolo 22:30 nízko nad západním obzorem zachytitelné obě najednou v zorném poli menších dalekohledů. Po jejich vzájemném příblížení (v průběhu pozítří, bohužel na denní obloze) se také začnou pomalu vytrácet z oblohy úplně. Na podobné setkání si pak budeme muset počkat dalších několik let. Rozhodně proto planetární rande nepřehlédněte! Více ve starším článku.
V neděli 28. června večer byla vidět silná noční oblaka nad severním a severozápadním obzorem. Příspěvky fotografií můžete postupně zasílat do naší aktualizované čtenářské galerie. Děkujeme!
Druhá vlna částic zřejmě zasáhla sondu ACE dnes kolem 15. hodiny. Snad to není brzy na případné noční polární záře. Částice dorazí k Zemi asi za 35 minut. Záře bývají i s několikahodinovým zpožděním, tak vyčkejme na další vývoj. Aktuální data ACE.
Ve čtvrtek 25. června od 16 hodin se můžete v Knihcentru Ostrava těšit na poutavou přednášku Petra Horálka s názvem "Dobytí jižnío hvězdnatého ráje". Na konci se bude rovněž konat autogramiáda jeho knihy "Tajemná zatmění". Více.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
