Jak jsme již dříve informovali, v knihovně Mokré probíhá až do 15. září 2015 fotografická soutěž "Slunce ve všech podobách". Soutěží se o hodnotné ceny, mimo jiné o knížku Petra Horálka "Tajemná zatmění". Další informace o soutěži přímo na stránkách knihovny.
V sobotu 16. května proběhla na osadě Jizerka u Panského domu unikátní akce - Astronomický den. V programu bylo hned několik opravdu zdařilých přednášek, pozorování Slunce a rovněž se mělo navázat na pozorování noční oblohy. K tomu již bohužel kvůli počasí nedošlo, ale i tak se akce velmi zdařila, což dokazují fotografie Klubu astronomů Liberecka. Podívat se rovněž můžete na ojedinělý snímek Mléčné dráhy nad Jizerkou o den dříve, který je dílem fotografa Petra Horálka.
Před týdnem začala znamenitě sezóna TLE (nadoblačných blesků). První byly pozorovány 13. 5. nad Maďarskem a jihem Čech. Možnost zapojení se do projektu - viz Astro-forum.
Snímky Red sprites a Sprites halo z MCS bouřky nad Maďarskem - galerie 1 a galerie 2.
Minulý víkend se opět konalo tradiční astronomické setkání na hradě Litice nad Orlicí. Počasí dovolilo pozorovat dvě ze tří nocí. Začátečníci měli možnost sbírat zkušenosti od ostřílenějších kolegů. Účastníci se těší na přístí, jubilejní 10. ročník. Fotografie z akce jsou dostupné ZDE.
O ledových světech za dráhou Neptunu, zejména o Plutu, rodině jeho měsíců a sondě New Horizons, která je letí zkoumat, pohovoří už podruhé astronom Jakub Rozehnal.
Stránky, Zvukový archiv
I letos můžeme pomalu očekávat nadcházející sezónu nočních svítících oblak. Nezvykle vzhlížející druh jemných mračen velmi vysoko v mezosféře bývá nejlépe pozorovatelný za soumraku a při rozbřesku okolo severního obzoru v období okolo letního slunovratu. Nejvíce pozorování přichází v průběhu června a první poloviny července. Ovšem i v květnu je již šance úkaz vidět. Jak vypadal úkaz při jednom z pozorování v minulém roce? To najdete v pozorování Lubomíra Leňka.
Zítra 5. května od 17 hodin nepropásněte přednášku Petra Horálka s názvem "Sedm perel astronomie" v sále knihovny ČVUT v Děčíně. Tu samou přednášku si pak budete moci poslechnout již tento pátek 8. května v hotelu Jezerka u Sečské přehrady.
Premiéra v sobotu 2. května ve 20 hodin na TV Noe. Bližší info včetně repríz. V archivu TV Noe můžete rovněž shlédnout 1. díl.
Výrazná erupce chilské sopky Calbuco uvolnila do ovzduší dostatek vulkanického popela, aby se nyní nad jižními státy mohly objevovat krásné karmínové či sytě růžové soumraky. V Česku zatím nic nečekáme, ale snímky z jižní Ameriky jsou dechberoucí. Více (anglicky)
28. 4. bude přerušena dodávka elektřiny (práce na distribuční soustavě ČEZ). Stránky astro.cz (a ostatní hostované stránky) nebudou dočasně dostupné.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4