logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Soutěže 2012
Soutěž Sviťme si na cestu... ne na hvězdy 2011 Soutěž o nejlepší vtip o konci světa 2012

Co budeme moci pozorovat?

Při částečném zatmění Slunce se nabízí hned několik zajímavých námětů, čeho si lze v průběhu úkazu všimnout. Už dalekohledem nevybavený pozorovatel může být v průběhu úkazu uchvácen nespočtem malých srpečků na stěně domu či na chodníku, nachází-li se poblíž keře či lesa, skrze který Slunce prosvítá. Tomuto jevu se říká dírkový efekt a jde vpodstatě o promítnutí obrazu Slunce malou clonou na projekční plochu (zemi či stěnu). Protože mezi větvemi stromů v lese či v keři je těchto clonek nespočet, uvidíte i nespočet malých srpečků. Ostatně si to můžete sami vyzkoušet, když jednu takovou clonku vytvoříte vaší rukou. Stačí zatnout pěst a mezi prsty nechat malou škvíru. Tu pak namířit ke Slunci a na druhé straně se vám ve stínu vaší zaťaté pěsti objeví srpek. Namísto ruky můžete použít karton papíru a nůžkami do něj vypíchnout malou dírku. Fantazii se meze nekladou, užijte například cedník, nebo do papíru "vydírkujte" složitější obrázek.

Ukousnuté Slunce při zatmění 1. srpna 2008 promítnuté na tílku dívky. Foto: Laurent Laveder. Srpková podívaná na odkazu olympiádě promítnutá na triku při zatmění v srpnu 2008. Foto: Phepe Pan. Srpky pod stromy při zatmění z roku 1994. Foto: E. Israel. Projekční hry při zatmění Slunce. Vlevo: "Ukousnuté" Slunce při zatmění 1. srpna 2008 na bílém tílku. Foto: L. Laveder. Uprostřed: Srpkovaný odkaz olympiády v Číně promítnutý na triko čínského pozorovatele při zatmění Slunce v roce 2008. Foto: P. Pan. Vpravo: Nespočet srpků pod stromy při zatmění v roce 1994. Foto: E. Israel.

V dalekohledu vybaveném filtrem lze pak pozorovat úkaz přímo. Obecně čím větší přístroj a větší zvětšení, tím více detailů spatříte. Půjde především o nerovnoměrný profil hornatého Měsíce nebo o útvary ve sluneční fotosféře - tmavé sluneční skvrny nebo světlá fakulová pole. Nejzajímavější zážitek však poskytne pohled přes dalekohled vybavený speciálním H-alfa filtrem, který propouští úzkou část slunečního záření (konkrétně kolem vlnové délky 656.3 nm), ve které nejvíce září tzv. sluneční chromosféra. Tímto speciálním vybavením lze na neobvykle tvarovaném Slunci zpozorovat jevy, jako jsou protuberance ("jazyky" žhavého plazmatu jakoby se vznášejícího nad okrajem Slunce), filamenty (protuberance promítnuté na slunečním kotouči, vypadají jako tmaví "hadi") a další jevy. Takovým přístrojem disponuje například Štefánikova hvězdárna v Praze nebo Hvězdárna b. A. Krause v Pardubicích. Také si jej můžete zakoupit [Odkaz].

Letadlo před ukousnutým Sluncem při zatmění 1. srpna 2008. Foto: Jan Haltenhof. Zatmění Slunce 1. srpna 2008 přes chromosférický dalekohled. Foto: Pekka Rautajoki. Zatmění v roce 2008 v dalekohledu. Vlevo: Letadlo přelétá přes ukousnutý sluneční kotouč. Foto: Jan Haltenhof. Vpravo: Zatmění v chromosférickém dalekohledu i s protuberancemi. Foto: Pekka Rautajoki.




Bezpečnost především


Při pozorování Slunce si nezapomeňte dobře chránit svůj zrak! Začouzené sklo, disketa nebo obyčejné sluneční brýle v žádném případě nestačí. Doporučujeme svářecí sklo intenzity 14 až 15 nebo speciální brýle pro pozorování zatmění Slunce. Nikdy se též nedívejte dalekohledem na Slunce bez speciálního, ověřeného a odborně instalovaného filtru! Další rady jsou níže nebo ZDE.


Pozorovat zatmění vyžaduje určitou bezpečnost. Pohled na Slunce během částečného zákrytu (i přes jeho veliké procento) je stejně nebezpečný jako při pohledu za normálních okolností. Je proto zapotřebí ke sledování úkazu užít speciální filtr (k zakoupení například zde: [Odkaz]) nebo svářečský filtr stupně 14 či vyššího. Druhou možností je si Slunce promítnout. Čočkový dalekohled namíříte na Slunce a jeho druhým koncem si obraz Slunce promítnete a doostříte na papír či na stěnu. Více informací, jak zatmění pozorovat, najdete na speciální stránce s doporučenými a nedoporučenými filtry [Odkaz] nebo na webových stránkách Hvězdárny v Rokycanech [Odkaz]. K maximálnímu zážitku však doporučujeme navštívit nejbližší hvězdárnu. Tam vám totiž nejen vysvětlí správný postup bezpečného pozorování zatmění a ukáží úkaz i sofistikovanějšími metodami, ale též povědí i předvedou mnoho dalších zajímavostí s ním spojených.

Další zatmění v České republice

Mapka viditelnosti zatmění 20. března 2015 ve světě. Zdroj: NASA, Fred Espenak. Nad územím střední Evropy se v tomto desetiletí dočkáme ještě jednoho výrazného částečného zatmění Slunce v pátek 20. března 2015. Toho dne v dopoledních hodinách Měsíc zakryje nad naším územím okolo 74 procent slunečního průměru, a to za podstatně příznivějších podmínek než letos. Tentokrát půjde o zatmění úplné, což ale spatří v úzkém pásu obyvatelé arktických souostroví, konkrétně na Faerských ostrovech a Špicberkách. Mnohem bohatší však bude dekáda následující. Mezi lety 2021 - 2030 budeme moci spatřit v České republice neuvěřitelných 7 částečných slunečních zatmění!


Přejít na bezpečnost pozorování
Přejít na průběh zatmění nad Českou republikou
Přejít na akce v České republice
Přejít na přehled slunečních zatmění v České republice
Zpět na stránku o zatmění Slunce 4. ledna 2011
Zpět na stránku o zatmění Slunce