V rámci celosvětové akce \"100 hodin astronomie 2023\" probíhá umělecká soutěž. Jejím tématem je \"jedna planeta\" a \"overview effect\". Kdokoli (věk neomezen) může přispět svým dílem - kresbou, fotografií, básní, ... - do celosvětového uměleckého díla, které z došlých příspěvků vytvoří OAO (Office for Astronomy Outrech) při Mezinárodní astronomické unie. Příspěvky se posílají přes formulář, uzávěrka je 10. října 2023.
Vzhledem k tomu, že prakticky každý týden se dostává na oběžnou dráhu 60 družic sítě Starlink, máme možnost na obloze pozorovat vláčky těchto družic krátce po vypuštění, jako záhadné vláčky teček křižujících oblohu. Je proto na místě si připomenout, že tento úkaz nás bude provázet již stejně běžně, jako západy Slunce, nebo Měsíc. Důvodem je, že umisťování družic na nízkou oběžnou dráhu je velmi výhodné pro šíření rychlého satelitního internetu. Vzhledem k tomu, že technický pokrok jde v dnešní společnosti napřed a dalo by se říci i na úkor zachování přírodního bohatství, musíme se smířit s tím, že obloha už nikdy nebude taková, jakou ji znali naši předkové.
Před deseti roky, 4. listopadu 2009, bylo na chatě Pyramida oficiálně podepsáno memorandum o vzniku Jizerské oblasti tmavé oblohy (JOTO). Parta nadšenců ze severu Čech společně s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR se tehdy dohodla ujmout se nápadu polských astronomů z Wroclawské univerzity. Téma vzaly za své obě nadlesnictví v Polsku a také Lesy ČR. Přidala se rovněž CHKO Jizerské hory. Dlouhodobě vnímáme podporu Ministerstva životního prostředí, což potvrzuje aktuální záštita pana ministra Richarda Brabce nad aktuálními aktivitami v oblasti.
Office of Astronomy for Education (OAE, kancelář pro astronomii ve vzdělávání) Mezinárodní astronomické unie pořádá třetí ročník soutěže pro astrofotografy. Vítězové soutěže dostanou odměnu a jejich obrázky budou zařazeny do volných zdrojů pro vzdělávací účely. Uzávěrka soutěže je 30.6. (https://astro4edu.org/oae-astrophoto-contest-2023/).
Na několika místech povrchu Země se budují sítě radioteleskopů projektu Square Kilometre Array, které mají být v několika následujících letech uvedeny do provozu. Mají znamenat významný přínos mnoha oborům astronomie, např. studia raného vesmíru, gravitačních vln, určení role skryté (temné) látky a temné energie na vývoj vesmíru nebo přímé „snímkování“ Zemi podobných exoplanet. Jedná se bezpochyby o revoluční projekt ve vývoji astronomických observatoří. Jak se ale ukazuje, začíná být vážně ohrožen jiným nečekaně velkým projektem – družicovými megasítěmi. Organizace SKAO (Square Kilometre Array Organization) proto chce tento problém vyřešit a trvá na přijetí nápravných opatření, která umožní těmto observatořím nerušeně pozorovat vesmír.
Mezinárodní astronomická unie (IAU) a její oddělení pro popularizaci (OAO, Office for Astronomy Outreach) zvou zájemce na workshop týkající se astrofotografie prováděné pomocí mobilních telefonů (OAO-AWB Smartphone Astrophotography Workshop; https://www.eventbrite.com/e/oao-awb-smartphone-astrophotography-workshop-tickets-609131658187).
Slunce doplňuje Venuše, hvězdy zase Starlinky. Tak začíná pozvánka Hvězdárny Brno. A skutečně. Když se obloha dokonale vyčistí a víme přibližně, kterým směrem se podívat. Objeví se tam malá bílá tečka v blankytu modré oblohy - planeta Venuše. Už s malým zvětšením pak u ní v dalekohledu spatříme fázi ve tvaru srpku. Večerní oblohu zase doplňují přelety vláčků družic Starlink.
V rámci Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě vás chceme pozvat na Chat s Astronomkou, sérii aktivit organizovaných astronomkami Astronomického ústavu Akademie věd České republiky (AsÚ AV ČR) ve spolupráci s Masarykovou univerzitou.
Astronomové nedávno projevili obavy o vliv satelitních megakonstelací na vědecký výzkum. Kvůli lepšímu pochopení důsledků těchto konstelací pro astronomická pozorování zadala Evropská jižní observatoř (ESO) vědeckou studii, s primárním zaměřením na dalekohledy ESO pozorující ve viditelné a infračervené oblasti, ale která si všímá i dalších observatoří. Studie, která vzala do úvahy celkem 18 vyvíjených satelitních konstelací, mezi nimi SpaceX, Amazon, OneWeb a další, dohromady tvořící asi 26 000 satelitů, byla přijata k publikaci v časopise Astronomy & Astrophysics.
Novým čestným členem Mezinárodní astronomické unie (IAU) se stal konstruktér, astrofotograf, fotoambasador ESO, popularizátor astronomie a zakladatel soutěže Česká astrofotografie měsíce Zdeněk Bardon. Na toto prestižní ocenění byl nominován za svůj významný přínos v oblasti modernizaci astronomických přístrojů a popularizace astronomie. Nominaci schválila prostřednictvím tiskové zprávy generální tajemnice IAU prof. Teresa Lago v květnu 2021.
Když vzhlédneme k nebi, tak se nám většinou naskytne stejný pohled, jaký fascinoval a inspiroval naše předky. Souhvězdí, Mléčná dráha, meteory a noční obloha vůbec se proplétají v předivu naší společnosti, kultury a náboženství. Přijdeme o tento pohled?
Good bye XXVIII. IAU GA.Autor: Jan VeselýKonec a vzpomínky V minulé části jsem se věnoval obecným tématům, takže se nedostalo na konkrétní témata probíraná na naší sekci SpS14 Communicating astronomy. Tentokrát tedy spojím poslední dva dny dohromady.
Nedávná fascinace ambiciózním projektem Starlink Elona Muska v podobě "vláčku" družic na obloze vyvolala všemožné reakce po celém světě, nevyjímaje ani ty od nadšenců hvězdné oblohy a astronomů samotných. Tyto reakce ovšem nejsou zdaleka optimistické, neboť dostojí-li Musk svému plánu, počet umělých satelitů se rozroste na více jak trojnásobek současné hodnoty, viditelných družic v jediný moment vzroste o jeden až dva řády a například pozorování v radiovém oboru bude nesmírně silně rušeno. Je tedy Muskovo poskytnutí celoplošného internetu na naší planetě družicovou cestou každému skutečně skvělá revoluce?
Zakázané město při pohledu z Náměstí klidu.Autor: Jan VeselýKterá astronomická témata jsou dnes důležitá? Vrcholné setkání astronomů by mělo umět naznačit, která astronomická témata dnes považujeme za důležitá. Je dost pravděpodobné, že se za pár let ukáže jako důležité téma, o kterém se letos mluvilo ne snad okrajově, ale na méně sledovaných jednáních. Následující přehled nemůže být objektivní. Už proto, že na IAU GA probíhá tolik sympozií, společných diskusí a speciálních sekcí, že není v silách jednoho člověka sledovat všechny.
Kongresové centrum IAU GA v Pegingu.Autor: Jan VeselýKonference a noční Peking Druhý den pobytu v Pekingu jsme zahájili odloženou návštěvou pořadu ve velkém planetáriu, ale pak už jsme se vrhli na konferenci. Večer jsme se vydali do ulic nočního města.
Autor: Jan VeselýPrvní setkání s Pekingem Po příletu do ještě nočního Pekingu se okamžitě vyřešila jedna malá nejasnost. Kapitánovo hlášení o tom, že je 5 hodin ráno a teplota činí 32 stupňů Celsia, jsem opravdu slyšel správně. Zjišťuji, že ačkoli jsem v těchto krajích poprvé v životě, prostředí vlastně dobře znám. Ve středoevropských zoologických zahradách se to zpravida jmenuje "tropický pavilon". Rozdíl je jen v tom, že tady nejde vyjít ven, abych se nadechl čerstvého vzduchu. Dnešní den měl být především vyhrazen ubytování, registraci na konferenci a průběžné aklimatizaci, ale nakonec se dostalo i na astronomii.
Česká delegace nastupuje..Autor: Jan VeselýLetošní XXVIII. Valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU GA) se koná už od 20. srpna v Pekingu. Je to ten typ vrcholného setkání astronomů, který se v roce 2006 konal v Praze, kde se astronomové tak vzrušeně propracovali k definici planety Sluneční soustavy, s níž někteří dodnes nesouhlasí, a jejímž nejznámějším důsledkem je vznik matoucí škatulky trpasličí planeta. V roce 2009 se IAU GA konalo v Rio de Janeiru. Tam zmínění někteří plánovali hledat definici znovu, ale k žádnému skandálu, jehož ohlasy by pronikly do české kotliny a moravských úvalů, tam nakonec nedošlo.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Snímek trpasličí planety (136108) Haumea v souhvězdí Pastýře. Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Fotografováno téměř za svítání. Vzdálenost od Země byla 49.160 au, od Slunce 49.978 a podle efemeridy měla jasnost 17.1 magnitudy.
