Pokroky astronomie a fyziky
Kniha na 208 plnobarevných stranách s řadou obrázků, grafů a kreseb provází čtenáře nejnovějšími objevy v astronomii a fyzice. Kniha je členěna do pěti samostatných tématických kapitol: Blízký vesmír, Vzdálený vesmír, Plazma, Nové technologie a Stavba hmoty. Kniha se kromě informací ze základního výzkumu v kapitole Nové technologie věnuje i praktickému využití objevů. Dozvíme se nejen o páté formě uhlíku - nanopěně, ale i o zkouškách nového nadzvukového náporového motoru (scramjet), novém paměťovém médiu, nejmenších atomových hodinách, ale i o novém využití nukleární magnetické rezonance.
Autoři knihy si kladli za cíl svými texty a obrazovým materiálem přiblížit tyto zajímavé objevy a technologie všem zájemcům. Kniha je proto dělena do přehledných kapitol a článků, psána srozumitelným jazykem a čtivě. Pokud přece jenom nebudete rozumět úplně všemu, nevadí, to své si v knize najde každý. Knihu recenzoval známý popularizátor astronomie a vědy vůbec, čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar.
Kniha vychází v Mezinárodním roce fyziky, kterým si připomínáme mimo jiné i 100 let od publikování speciální teorie relativity a vysvětlení fotoelektrického jevu. Tyto práce Alberta Einsteina odstartovaly revoluci ve fyzice.
Novou knihu Astronomie a fyzika na přelomu tisíciletí a řadu dalších titulů z astronomie, fyziky, matematiky aj. si můžete objednat zde!
Obrázek: Astrophysical Virtual Observatory
O autorovi
Libor Lenža
Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.
