Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaxie Antény jsou blíže

Galaxie Antény jsou blíže

Dvojce galaxií pojmenovaná Antény
Dvojce galaxií pojmenovaná Antény
Dvojce galaxií pojmenovaná "Antény" patří mezi jedny z nejbližších srážejících se galaxií. Jde o dvě galaxie s označením NGC 4038 a NGC 4039, které se před několika stovkami milióny let začaly na cestě vesmírem prolínat. Na obloze tak vytvořili zajímavý útvar, který svými rozhozenými spirálními rameny připomíná antény. Vědci se ale dosud domnívali, že se Antény nacházejí mnohem dále. Nyní musí být jejich vzdálenost opravena z 65 na 45 miliónů světelných let. Jelikož fungovaly jako standardy galaktického vývoje v extragalaktické astrofyzice, má nové měření upřesňující jejich vzdálenost významný dopad. (Tip: Prohlédněte si přiložené video.)

Mezinárodní tým astronomů použil Advanced Camera for Surveys a Wide Field Planetary Camera 2 na Hubbleově dalekohledu k mapování jednotlivých rudých obrů v tykadlech těchto galaxií. Měřením jejich spektra a jasu bylo možné odvodit vzdálenost celého systému. Bylo využito metody, která popisuje vrchol vývojové větve rudých hvězdných obrů natolik konkrétně, že je možno takové hvězdy použít jako jakési standardní svíčky. Z diagramu hvězdného vývoje dokážeme pro určité spektrum a typ hvězdy v určité fázi vývoje určit její fyzicky jas. Porovnáním s množstvím světla, které z hvězdy dopadá pak dokážeme určit jejich vzdálenost a ty vyšla na 45 světelných let.


Vzdálenost antén byla dlouhou dobu rozporuplná, často sahala až ke 100 miliónům světelných let. To umožnilo konstruovat takovouto dvojici kolidujících galaxií téměř jako zázračný systém. Vše v něm totiž (v důsledku špatné vzdálenosti) vypadalo větší. Hvězdokupy byly považovány za až 1,5krát větší než je pozorujeme v okolních systémech, z pozorování vycházel mnohem rychlejší a překotnější vývoj hvězd, existence ultraluminózních zdrojů rentgenového záření nebo hvězdných superklastrů. Změnou a zmenšením vzdáleností se tak náš poměrně blízký soused (45 miliónů světelných let není na galaxie mnoho) stal v podstatě zcela obyčejnou kolidující dvojicí galaxií v níž většina procesů přešla do teoriemi a modely předvídaných mezí.

Článek na toto téma bude publikován v květnovém čísle The Astrophysical Journal, jeho preprint je ke stažení zde:
saviane_MS73244v2.pdf

Článek převzat z webu www.oknavesmiru.cz






O autorovi

Martin Petrásek

Od roku 1996 působí aktivně v médiích. Na poli publicistiky se věnuje vědě a technice. Zaměřuje se ale především na populární astronomii a astrofyziku. Se zájmem však také sleduje aktuální dění a nové trendy v oblastech Public Relations a podpory marketingu. Spolupracuji s regionálními i celostatními médii.

Na Slezské univerzitě v Opavě vystudoval obor Teoretická fyzika a astrofyzika. Od roku 2004 se v rámci postgraduálního studia na stejné instituci věnuje kompaktním objektům jako jsou černé díry, neutronové hvězdy a aktivní galaktická jádra.

Více na www.petrasek.info a www.oknavesmiru.cz.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »