M31_MMyslivecLéto pomalu končí a Lyra s Labutí a Orlem opouštějí hvězdné pódium, aby je uvolnili dalším aktérům vesmírných představení. Co tedy může naprostý začátečník vidět na podzimní hvězdné obloze? Pod dobrou oblohou je toho spousta i pouhým okem. My se ale podíváme pomocí malého hvězdářského dalekohledu nebo i triedru. Prvním z na podzim dobře viditelných souhvězdí, které si představíme, je Andromeda.
Trocha historie
Všichni známe pověst o Perseovi a hlavě Medůzy, pomocí které zachránil krásnou princeznu před spáry mořské obludy. Tou princeznou měla být právě Andromeda, dcera krále Cefea a královny Cassiopeii(dvou na podzim také dobře viditelných souhvězdí).
Název souhvězdí Česky: Andromeda Latinsky: Andromeda Latinsky - zkratka: And Francouzsky: Andromède Španělsky: Andrómeda Anglicky: Andromeda
V některých zdrojích najdeme i anglické označení "The chained maiden" což znamená "připoutaná dívka".
Poloha a viditelnost souhvězdí
V některých svých pozorováních popisuji Andromedu jako jedoucí na okřídleném koni. Tím koněm je Paegas, bájný to oř Perseův. Je tedy jasné, že se nachází hned v sousedství souhvězdí Paegasa, jehož nápadný čtverec na podzimní obloze podle mapky lehce naleznete. Pokud patříte mezi pozorovatele, kteří se drží nebeských souřadnic, k vyhledání můžete použít níže uvedenou tabulku nejjasnějších hvězd. Sousedními souhvězdími jsou Cassiopeia, Perseus, Trojúhelník, Ryby, Paegas a Ještěrka.
Zajímavé objekty a tipy na pozorování Galaxie M31 (Velká galaxie v Andromedě) - Jedna z nejjasnějších a nejbližších galaxií na obloze. Ve vzdálenosti něco přes 2miliony světelných let ji spatříte asi 7 stupňů nad hvězdou beta AND (Mirach). Pod dostatečně tmavou oblohou ji uvidíte i neozbrojeným okem. Triedr je ovšem více než vhodný přístroj. Ukáže galaxii v téměř celé její velikosti. Spirální ramena vám vyplní zorné pole triedru úplně celé a ještě se budou okraje schovávat mimo něj. Velmi jasné jádro uvidíte hned. Na okraje si musíte chvilku počkat, ale věřte, že tam budou.
Dvě galaxie M32 a M110 - Dvě satelitní galaxie velké M31. M32 je patrná jako rozmazaná hvězda v ramenech M31, M110 je oválná mlžinka těsně vedle spirálních ramen M31. Jasnost M110 i M32 je 8,1mag.
Modrá sněhová koule NGC 7662 - Malá planetární mlhovina o jasnosti 9,16mag bude cílem pro větší dalekohledy řekněme o průměru 20 a více cm.
Almaak - Krásná barevná dvojhvězda, viditelná i v malých dalekohledech. Složky jsou od sebe 9,7" vzdáleny. Jasnější z nich je oranžová, slabší zelená. Obě jsou od nás 350 sv. let daleko. Vizuální magnituda je 2,1.
NGC 891 - Spirální galaxie pozorovaná z boku s jasností 10,8mag.
NGC 752 - jasná otevřená hvězdokupa, kterou naleznete asi 5 stupňů od GAMA AND. Na obloze se jeví poměrně velká, proto je třeba použít menší zvětšení.
S AND - Supernova v galaxii M31, která zazářila na nebi před dalekohledem Ernsta Hartwiga v roce 1885. Hvězda dosáhla jasnosti kolem 6mag a mohla být tedy pozorovatelná pouhým okem jako jedna z mála hvězd v cizí galaxii.
Mapa souhvězdí AND Mapa Andromedy - Zdroj Atlas MAG-7
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
