Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Souhvězdí Orion

Souhvězdí Orion

Mlhovina M42
Mlhovina M42
Asi každý, kdo se trochu zabývá pozorováním oblohy, na ní má svá oblíbená místa nebo objekty. Mohou to být objekty vzdáleného Vesmíru (tedy galaxie, hvězdokupy či mlhoviny), planety, komety, Slunce, Měsíc nebo bezesporu mnohem větší (byť jen vizuální) oblasti nekonečna, souhvězdí. V různých ročních obdobích můžeme na obloze pozorovat také různá, pro dané období typická, hvězdná seskupení. Na jaře se Vám před očima proběhne Lev, v létě přelétává okolo Lyry Labuť s Orlem, na podzim zařehtá bájný Paegas a zamává na něm jedoucí Andromeda a v zimě se opovažte přehlédnout krále nebe … Oriona.

Trocha historie
V řecké mytologii je Orion vysokým lovcem, který díky svému otci, králi Poseidonovi, mohl chodit po dnech moří s hlavou stále nad hladinou. K lovu používal svůj meč, který je sám o sobě mezi astronomy známý jako asi nejfotografovanější mlhovina oblohy, M42. Orionovou nejznámější obětí měly být mořské nymfy Plejády, které ale sám Zeus proměnil v holubice, aby se před Orionem mohly skrýt na obloze. Tam je známe jako hvězdokupu M45. Smrt Oriona má podle všeho na svědomí štír, kterého na něj poslala bohyně Héra. Také Orion se na oblohu dostal dokonce se svými dvěma psy (souhvězdí Malý a Velký pes). Nyní tedy obývá oblohu na protější straně od Štíra tak, aby se stačil schovat při štírově příchodu. Proč asi :o) ?

Název souhvězdí
Česky: Orion
Latinsky: Orion
Francouzsky: Orion
Španělsky: Orión
Anglicky: Orion

Poloha a viditelnost souhvězdí
Orion vychází na oblohu už v pozdních nočních hodinách na podzim. Ideální pro pozorování je ale prosinec až únor, kdy se dostává do větší výšky na obloze už ve večerních hodinách. Nejvýše je v lednu před půlnocí, cca 40 stupňů. Sousedy mu jsou Býk, Eridanus, Zajíc, Jednorožec a Blíženci.

Hvězdy v souhvězdí
OznačeníJméno hvězdyRADECJasnost
Alpha ORIBetelgeuse5h55m10,30s +7°24‘25.0"0,5 mag
Beta ORIRigel5h14m32.30s-8°12 ‘06.0"0,12 mag
Gama ORIBelatrix5h25m7.9s+6°20‘59.0"1,64 mag
Delta ORIMintaka5h32m0.40s-0°17‘57.0"2,23 mag
Epsilon ORIAlnilam5h36m12.80s-1°12‘07"1,7 mag
Zeta ORIAlnitak5h40m45.50s-1°56‘34.0"2,05 mag
Kappa ORISaiph5h47m45.40s-9°40‘11.0"2,06 mag
Eta ORI---5h24m28.60s-2°23‘49.0"3,36 mag
Sigma ORI---5h38m44.80s-2°36‘0.0"3,81 mag


Zajímavé části souhvězdí

Orionův pás
Jedná se o tři hvězdy uprostřed souhvězdí, které spolu tvoří úsečku. Jsou to hvězdy Mintaka, Alnilam a Alnitak. Zvláště okolí Alnitaku je velmi zajímavé. Nachází se tam totiž známá temná mlhovina B33-Koňská hlava. Viditelná je jen ve velkých dalekohledech za výborných podmínek a nejlépe s použitím speciálního pozorovacího filtru jako potemnění jasnější mlhoviny v pozadí. Její tvar je ale dobře patrný na fotografiích. Připomíná figurku šachového koně. Odtud její název. Těsně vedle Alnitaku najdeme také jen ve velkých dalekohledech mlhovinu Plamínek.

Orionův meč
Tímto názvem je myšlena oblast pod Orionovým pásem. Velmi známá mlhovina M42 je patrná na slušně tmavé obloze už pouhým okem. Lépe ji uvidíte triedrem a pro toulky přímo v mlhovině použijte dalekohled většího průměru a střední zvětšení. Podle mě nejlépe je ovšem dívat se na mlhovinu při malém zvětšení. Pak vynikne její tvar a na temné obloze i okrajové jemné a slabší části. Pozorný pozorovatel se všimne i mlhoviny M43, jako zjasnění s typickým tvarem nad M42.

Další objekty v Orionu

Reflexní mlhovina M78
Tuto reflexní mlhovinu jsem pozoroval asi dvakrát jako nepatrné zjasnění malinkých rozměrů. Doporučuji pro seriózní pozorování použít dalekohled s co největším průměrem.

Barnardův oblouk
Tato rozsáhlá mlhovina se táhne zhruba od M42 až do horní části obrazce souhvězdí. Na spatření je třeba velmi tmavá obloha, velké zorné pole a tedy malé zvětšení. I tak je ale Barnardův oblouk velmi těžce pozorovatelným objektem.

Nejznámější proměnné hvězdy

Betelgeuse - Alpha ORI -
Velmi jasná proměnná hvězda na konci svého života.

U ORI -
Proměnná hvězda typu Mira, která mění svou jasnost od 4,8 do 12,6mag. Perioda změn jasnosti je 372 dnů

W ORI -
Proměnná hvězda, měnící jasnost od 5,9 - 7,7mag. Perioda je 212 dnů.

Okolí hvězdy Alnitak
Okolí hvězdy Alnitak

Okolí hvězdy Alnitak. Na snímku je mlhovina Plamínek a temná mlhovina Koňská hlava





Mlhovina M42
Mlhovina M42



Velká mlhovina v Orionu M42 spolu s M43



Internetové stránky autora snímků

Zdroj částečně Wikipedia




O autorovi



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »