Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jaká byla „VATVU“ 2008?

Jaká byla „VATVU“ 2008?

VATVU 2008
VATVU 2008
Ve dnech 19. a 20. září proběhl další ročník Dnů vědy a techniky v Plzni. Západočeská pobočka ČAS se společně s Hvězdárnou a planetáriem Plzeň a Hvězdárnou v Rokycanech opět zúčastnila a tak se Vám pokusím na otázku v nadpisu odpovědět.

Na začátku trochu nezajímavých statistických údajů: počet návštěvníků - hrubým odhadem přes 10 000, počet odpálených raket z PET lahví - něco kolem 800, nejdelší dosažená vzdálenost - 50m, průměrná venkovní teplota po oba dva dny - 10ºC a méně, počet členů pobočky na vědě - 17 z toho 5 na stánku pobočky. Západočeská pobočka si letos stejně jako loni zvolila velmi úspěšnou variantu propagace a tou byla tvorba raket z PET láhví. O možnost postavit si raketu a zároveň si ji za stánkem vlastnoručně odpálit byl opět velký zájem. Obsluha stánku nestačila připravovat pomůcky a odpoledne, když došly připravené pytle s PET lahvemi, ani recyklovat již jednou použité lahve. Velkou výhodou byl již připravený návod od Jakuba, který si spousta návštěvníků brala domů s tím, že si vyzkouší stavění raket doma. Někteří návštěvníci se v sobotu přišli pochlubit s raketami, které vyrobili sami doma.

Na výstavě pobočka představila svojí činnosti a také zabrousila do astrologických vod pomocí speciálního grafu poukazujícího na posunutí astrologických znamení vůči souhvězdím.

Největší nával na stánku byl hned v pátek dopoledne, kdy se na malém prostranství před muzeem natěsnala snad většina škol z Plzně a přilehlého okolí. V odpoledních hodinách sice davy lidí prořídly, ale stánek pobočky byl pořád v obležení a to i po šesté hodině, kdy byl oficiální konec pátečního programu.

Sobota probíhala klidněji, ale opět byla všechna místa na stánku obsazena od ranních hodin až do večera.

Za výbor pobočky bych rád poděkoval členům, kteří se akce zúčastnili, bez nich by nebylo možné v takovém rozsahu akci uskutečnit. Dále bych chtěl poděkovat hlavnímu koordinátorovi za astronomy (řediteli HaP Plzeň) za rozdělení/přidělení lidí na stánek, protože nám na výpomoc "půjčil" několik "svých" lidí, kteří byli původně nahlášeni jako pomocníci na stánku HaP Plzeň. Závěrečný dík patří organizátorům za bezchybně připravenou akci. Na shledanou příští rok.

Článek byl převzat ze Zpravodaje Západočeské pobočky ČAS 10/2008.




O autorovi

Marek Česal

Marek Česal

Marek Česal (*1976, Rokycany) je český popularizátor astronomie. K té se dostal v dospělosti, a to na hvězdárně v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – počítače  na FPE ZČU v Plzni. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti. Popularizuje astronomii pomocí zábavných přednášek a pořádáním popularizačních akcí.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »