Studijní obor Přístrojová fyzika s novou specializací na astronomii
posterSpolečná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR, která je od roku 2008
garantem výuky bakalářského studijního oboru "Přístrojová fyzika",
oznamuje otevření nové studijní specializace tohoto oboru počínaje
akademickým školním rokem 2009/10. Vedle stávajících specializací
zaměřených na číslicové měřící systémy, optické a laserové technologie
a lékařskou přístrojovou techniku se nově lze specializovat též na
přístroje pro astronomii a astrofyziku.
Specializace na přístroje pro astronomii a astrofyziku studentům
umožní získat základní znalosti z astronomie a astrofyziky a zejména
znalosti principů a technik vyvinutých pro celé spektrum záření, ve
kterém lze jevy ve vesmíru pozorovat. Na výuce se budou podílet
vědečtí pracovníci Fyzikálního ústavu AV ČR jako např. Michael Prouza,
Radomír Šmída nebo Jiří Grygar. Součástí kursu je také praktikum
pozorovací astronomie, které je zajišťováno ve spolupráci s
hvězdárnami v Prostějově, Valašském Meziříčí a Vsetíně.
Absolventi bakalářského studia mohou pokračovat v magisterském a
postgraduálním studiu v širokém spektru fyzikálních i
interdisciplinárních oborů a zapojit se do vědeckého výzkumu. Společná
laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR se podílí na základním i aplikovaném
výzkumu zejména v oblastech kvantové a nelineární optiky, konstrukce
detektorů kosmického záření (Observatoř Pierra Augera) a ultraslabých
optických polí nebo skvrnkové interferometrie. Nově otevřené studijní
specializace jsou dalším příkladem plodné spolupráce Univerzity
Palackého s pracovišti Akademie věd.
Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.