Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Rozhovor: Na ondřejovské observatoři se hledají planety u cizích sluncí

Rozhovor: Na ondřejovské observatoři se hledají planety u cizích sluncí

Kamenná exoplaneta LHS 1140b typu super-Země
Autor: M. Weiss/CfA

Dvě mladé vědkyně, Češka Dr. Tereza Klocová z Astronomického ústavu AV ČR a Němka Msc. Silvia Kunz z Thueringer Landessternwarte Tautenburg, Německo (Durynská zemská observatoř v Tautenburgu), začaly na půdě Astronomického ústavu AV ČR s ambiciózním vědeckým výzkumem. Pomocí ondřejovského dvoumetrového Perkova teleskopu, největšího dalekohledu v České republice, a dvoumetrového dalekohledu v Tautenburgu budou hledat v našem hvězdném okolí planety u vzdálených hvězd.

Vědkyně na projektu spolupracují s vědeckými pracovníky Dr. Eike Guentherem, prof. Artiem Hatzesem z duryňské zemské observatoře v Tautenburgu a Dr. Petrem Kabáthem z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Projekt je financován českými a německými výzkumnými agenturami (GAČR a DFG) a více o něm nám řekly samotné vědkyně v následujícím rozhovoru.

Terezo a Silvie, vítejte v naší observatoři. Jak se vám tady líbí?

Silvia Kunzová: Děkuji vám! Moc se mi tu líbí, protože je tu skvělá příležitost k výměně názorů a projednání dalších kroků v našem projektu.

Mluvíte o česko-německém astronomickém projektu, na kterém spolupracujete s Terezou Klocovou. Terezo, můžete nám povědět o projektu něco bližšího?

Tereza Klocová: Jde o projekt zaměřený na hledání nových planet u cizích hvězd. V současnosti je známo už několik tisíc planet objevených mimo Sluneční soustavu, tzv. exoplanet. Většina těchto planet obíhá hvězdy, které jsou podobné našemu Slunci. Není to však proto, že by jen hvězdy jako naše Slunce hostily více planet, ale až donedávna se vědci zaměřovali především na tyto typy hvězd. Proto je takových objevů nejvíce. Měli k tomu ale důvod: hledali dvojčata Země a předpokládali, že budou obíhat především kolem hvězd podobných Slunci. My se ale mimo jiné chceme dozvědět více o planetách obíhajících kolem těžších nebo lehčích hvězd. Na takové hvězdy se proto ondřejovským a tautenburgským „dvoumetrem“ zaměříme.

Msc. Silvia Kunzová (vlevo) a Dr. Tereza Klocová na mezinárodní konferenci EWASS 2017. Autor: Pavel Suchan.
Msc. Silvia Kunzová (vlevo) a Dr. Tereza Klocová na mezinárodní konferenci EWASS 2017.
Autor: Pavel Suchan.
Takže chcete najít „dvojče“ Země obíhající kolem různých typů hvězd?

Silvia Kunzová: Ano, to je jeden z cílů skupin zabývajících se hledáním exoplanet. Nicméně naším hlavním cílem je ověřit současné scénáře vzniku planet. Dnes se předpokládá, že se planety formují v tzv. protoplanetárním disku okolo hvězdy, který se skládá z plynu a prachu. Těžší hvězdy by měly mít těžší disky, a proto by měly mít více materiálu k vytvoření planet. Z tohoto důvodu si myslíme, že planety kolem těžkých hvězd jsou samy těžké. Dalším předpokladem je, že doba, za kterou je využit celý materiál z disku – tedy životnost disku – je mnohem kratší u hmotných hvězd než u těch lehčích. Otázkou ale je, zda není ten čas až moc krátký na to, aby se vůbec vytvořily některé typy planet – například planety zemského typu. Doufáme tedy, že s našimi pozorováními přispějeme k této diskusi novými pozorovacími výsledky a potvrdíme či vyvrátíme současné předpoklady vědců.

Jak přesně tedy pozorujete exoplanety?

Tereza Klocová: Dosud byla většina planet objevena pouze nepřímo – na základě interakcí s mateřskou hvězdou či spektrální analýzou. Některé byly objeveny metodou zákrytu, tedy přechodem planety před mateřskou hvězdou. V takovém případě jsou planeta a hvězda vzájemně postaveny tak, že při pohledu ze Země se planeta během svého oběhu dostane mezi nás a svou mateřskou hvězdu, malou část hvězdy přitom během přechodu přes hvězdný disk zakryje a my u hvězdy pozorujeme pokles její jasnosti. Následně můžeme zjistit i hmotnost planety – postupujeme metodou výpočtu z radiální rychlosti. Tíha planety způsobí, že těžiště soustavy hvězda planeta se nachází mimo střed hvězdy a hvězda i planeta kolem tohoto společného těžiště obíhají. Doba oběhu planety odpovídá době oběhu hvězdy kolem těžiště soustavy. Tento pohyb můžeme měřit pomocí teleskopů na Zemi a společně s výše popsanou metodou zákrytů a snadno zjistitelnou hmotností pozorované mateřské hvězdy dokážeme spočítat i hmotnost objevené exoplanety.

Průběh světelné křivky při pozorování tranzitu exoplanety přes mateřskou hvězdu

A jak mohou k tomuto pozorování přispět dalekohledy v Ondřejově a v Tautenburgu?

Silvia Kunzová: Naše dalekohledy jsou vybaveny tzv. echelletovými spektrografy. Pohyb hvězdy kvůli gravitačnímu vlivu její planety lze zaznamenat díky Dopplerovu jevu, neboť světlo hvězdy se posouvá k modré části spektra, když se hvězda pohybuje směrem k nám, a naopak k červené, když se od nás vzdaluje. Tento efekt naše spektrografy mohou měřit. Výhodou našich poměrně malých dalekohledů je, že můžeme využít více pozorovacího času na planety, které nás zajímají, zatímco pozorovací čas na větších teleskopech předních světových observatoří je vzácný. V tuto chvíli se věnujeme pozorování vybraných hvězd, u kterých doposud nebyla existence planetární soustavy jednoznačně potvrzena. Na takovou práci by bylo jen velmi obtížné získat pozorovací čas na větších observatořích. Pokud na druhou stranu získáme důkaz o tom, že kandidáti na planety u vybraných systémů skutečně planetami jsou, už si můžeme pro jejich výzkum zažádat o pozorovací čas na velkých dalekohledech. A co víc – možná i rozšířit seznam známých exoplanet o nějaké nové zajímavé objevy.

Děkujeme vám za rozhovor a přejeme úspěšná pozorování!

O Tereze Klocové a Silvii Kunzové

Dr. Tereza Klocová pracuje v současné době v rámci dvouleté postdoktorandské pozice ve Stelárním oddělní Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Doktorskou práci ukončila na Masarykově univerzitě v Brně a následně získala pozici na hamburské observatoři v Německu. Zajímá se hlavně o aktivní hvězdy s exoplanetami a o dlouhodobé pozorování těchto systémů. Spolu s Dr. Petrem Kabáthem pracují také na projektu zaměřeném na potvrzení exoplanetárních kandidátů z kosmických misí Kepler/K2.

Msc. Silvia Kunzová vystudovala astronomii v Jeně, Německo. V tuto chvíli je doktorandským studentem na Thüringer Landessternwarte Tautenburg (Durynské Zemské Observatoři v Tautenburgu) a věnuje se výzkumu exoplanet. Jejími hlavními zájmy jsou pozorování exoplanet a jejich atmosfér a vliv hvězdné aktivity na planety. Před začátkem jejího studia žila rok v Česku a dokonce částečně česky umí.

Kontakt a další informace

Dr. Tereza Klocová
Stelární Oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Telefon: +420 323 620 164
Email: tereza.klocova@asu.cas.cz

MSc. Silvia Kunz
Thueringer Landessternwarte Tautenburg
Telefon: +493 642 786 364
Email: silvia@tls-tautenburg.de

Dr. Petr Kabáth
Stelární Oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Telefon: +420 323 620 143
Email: petr.kabath@asu.cas.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Telefon: +420 737 322 815
E-mail: pavel.suchan@asu.cas.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] O exoplanetách na Astro.cz

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje v kanceláři Astronomického ústavu AV ČR v budově na Spořilově (v Praze) ve funkci PR a jako koordninátor akcí pro veřejnost na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - mimo členství ve výkonném výboru ČAS a v porotě České astrofotografie měsíce je především tiskový tajemník České astronomické společnosti.

Štítky: Exoplaneta


34. vesmírný týden 2017

34. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 21. 8. do 27. 8. 2017. Měsíc bude v novu, nastává americké úplné zatmění Slunce. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. Po čtveřici startů raket v minulém týdnu očekáváme další dva starty, kterým bude dominovat start Falconu 9 s družicí Formosat-5. Rusové při výstupu na ISS vyzkoušeli nový skafandr.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny a zatmění

Další informace »