Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Velmi mladá planeta

Velmi mladá planeta

planet_hya.jpg
Uvnitř prachoplynného mraku kolem mladé hvězdy TW Hydrae byla nalezena dosud nejmladší známá planeta. Objev potvrzuje teorie, že planety mohou vzniknout během 10 miliónů let.

Předpokládá se, že planety „rostou“ během srážek a slepování v protoplanetárních discích, které obklopují mladé hvězdy. Pozorování ukazují, že tyto disky se rozptýlí během prvních 10 miliónů let hvězdného života, proto se planety do té doby musí zformovat.

Ale doteď nebyla žádná z 270 známých exoplanet nalezena u hvězd dostatečně mladých, které ještě měly protoplanetární disky. Je to také proto, že astronomové při hledání planet tyto mladé hvězdy vyloučili, neboť vlastní pulsace hvězd jsou snadno zaměnitelné s „kolísáním“ hvězdy způsobené oběhem potenciálních planet.

Nyní tým vedený Johny Setiawanem (Max Planck Institute for Astronomy, Heidelberg, Německo) našel první planetu u hvězdy tak mladé, že se honosí protoplanetárním diskem.

Spektroskopická pozorování hvězdy, nazvané TW Hydrae (TW Hya), prováděli 2,2m dalekohledem na observatoři La Silla (Chile). Hvězdné spektrum vykazovalo každých 3,56 dne anomálii, která neodpovídala hvězdné aktivitě, proto astronomové došli k závěru, že ji způsobuje obíhající planeta.

Planeta, pojmenována TW Hya b, je skoro 10krát hmotnější než Jupiter, také obíhá extrémně blízko u hvězdy – 6 miliónů km (10krát blíž než Merkur kolem Slunce) a nachází se ve vnitřním okraji hvězdného prachového disku.

Vědci jsou přesvědčení, že planety se tvoří ve větších vzdálenostech od mateřské hvězdy – v naší Sluneční soustavě mezi oběžnými dráhami Země a Jupiteru, protože tam je nejvíce materiálu potřebného pro růst planety. Pak během vzájemného gravitačního ovlivňování se postupně v průběhu 100 000 let planety přesouvají do svého konečného postavení. Migrace trvá tak dlouho, dokud planeta nedosáhne oblasti „vyčištěné“ od prachu a plynu, tam pak „zakotví“.

Skutečnost, že planeta byla nalezena u hvězdy, jejíž stáří se odhaduje na 10 miliónů let, jedná se podle astronomů „o horní hranici omezení doby formování a migrace planety“.

„Planeta obíhá v malé vzdálenosti; je tam, kde všechny další jupiterovské exoplanety. Z toho vyvozuji dva hlavní závěry: potřebujete udělat Jupitery během 10 miliónů let a potřebujete je přesunout do blízkosti hvězdy během 10 miliónů let,“ řekl Scott Kenyon (Smithsonian Astrophysical Observatory, Cambridge, Massachusetts, USA), který není členem týmu. To souhlasí s tím, co si vědci již dříve mysleli, „ale stejně je hezké pozorovat, že se naše ideje potvrdily přímým důkazem“.

Je potřeba zkoumat ještě mladší planety, aby se určilo, která ze dvou konkurenčních teorií lépe odpovídá skutečnosti.
Většiny vědců je přesvědčena, že planety potřebují milióny let než se malá prachová zrnka v disku slepí ve shluky, potom „sněhové koule“ a v průběhu času se vytvoří kamenná jádra planet.
Podle další skupiny se obří planety mohou vytvořit během několika tisíc let – shluky plynu a prachu v prachoplynném disku se velmi rychle gravitačně zhroutí (model gravitační nestability).

Podle vědců ještě není jasné, zda planeta, hmotná jako 9,8 Jupiterů, by mohla přirůstáním vytvořit přímo jádro nebo zda se musí do procesu zapojit i gravitační nestabilita v disku. Nicméně, nový objev je ideální pro testování počítačových simulací různých modelů.
K tomu Kenyon dodává: „Myslím si, že nejlepší je spojit oba modely - vlastnosti planety s vlastnostmi disku.“

Zdroj: http://space.newscientist.com




O autorovi



25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2015 V2 Johnson

Canon 400D; komora J.Drbohlav; 5 x 150s

Další informace »