Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Červený protoplanetární disk

Červený protoplanetární disk

hr4796a_a.jpg
Červený prachový protoplanetární disk okolo hvězdy HR 4796A je možná předzvěstí budoucího „exoplanetárního“ života.

Astronomové z Carnegii Institution (Washingtonu, D.C.) našli důkaz o přítomnosti organických molekul v červeném prachovém disku, který obklopuje vzdálenou hvězdu HR 4796A. Její stáří je asi 8 miliónů let a nachází se v závěrečném období formování planet, které jsou pravděpodobně hlavními „ostrovy“ života v planetárních soustavách.

Studie bude publikována v aktuálním Astrophysical Journal Letters. Autory jsou John Debes a Alycia Weinberger(ová) (Carnegie Institution's Department of Terrestrial Magnetism) a Glenn Schneider (University of Arizona), kteří použili infračervená pozorování ze spektrometru NICMOS na palubě HST (Near-Infrared Multi-Object Spectrometer).

Astronomové zjistili, že viditelné a infračervené spektrum rozptýleného světla prachového disku kolem hvězdy HR 4796A je velmi červené - tuto barvu způsobují složitější organické uhlíkové molekuly nazývané tholiny. Spektrum neodpovídá jiným červeným sloučeninám jako např. oxidu železitému.

Tholin netvoří atmosféru exoplanet, ale možná je předchůdcem „biomolekul“, které mohou vytvářet živé organismy. Byl objeven i ve Sluneční soustavě - v kometách a na měsíci Titanu (Saturn), kde dodává atmosféře načervenalý nádech a způsobuje její neprůhlednost. Toto je ale první studie o objevu tholinu mimo Sluneční soustavu.

„Donedávna bylo z rozptýleného světla obtížné zjistit složení prachového disku, proto objev tholinu představuje velký skok v našich znalostech,“ říká Debes.

HR 4796A leží ve vzdálenosti asi 220 světelných roků v souhvězdí Kentaura. Objev prachového disku v roce 1991 způsobil mezi astronomy rozruch, protože jsou přesvědčeni, že formující se planetární soustava byla „přistižena při činu“. Červený prach vzniká při srážkách malých těles, které se možná podobají kometám nebo planetkám v naší Sluneční soustavě. Protože na povrchu se nacházejí organické látky, mohou tyto planetesimály znamenat stavební kameny „života“ na některých planetách, které kolem hvězdy obíhají.

„Astronomové jsou právě na počátku hledání planet u hvězd, které se velmi odlišují od Slunce. HR 4796A je 2krát tak hmotná, téměř 2krát tak horká a 20krát svítivější než naše Slunce,“ říká Debes. „Studování tohoto systému poskytuje nová vodítka pro pochopení různých podmínek, v nichž vznikají planety a možná se tam může vyvinout i život.“

hr4796a.jpg
Snímek prachového disku kolem hvězdy HR 4796A pořízený v roce 1999 NICMOS/HST (vlevo). Centrální část je přezářena hvězdou. Vpravo - schéma systému. Pozůstatkem takového prstence v naší Sluneční soustavě je Kuiperův pás. Kredit: Smith, Schneider, Becklin a kol.

Úvodní obrázek:
Snímek hvězdy HR 4796A byl pořízen v blízkém infračerveném oboru spektra (NICMOS/HST). Aby vynikl slabý obraz červeného prachového disku, byla hvězda zastíněna. Vnitřní „díru“ prstencového disku pravděpodobně „vymetly“ obíhající planety. (Kredit: John Debes)

Zdroj: www.sciencedaily.com




O autorovi



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (5268) Cernohorsky

Snímek stopy planetky (5268) Cernohorsky Rozměry obrázku jsou 15 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka o efemeridové jasnosti 15.8 magnitudy se nacházela v souhvězdí Pegasa. Po obloze se pohybovala rychlostí 0.36 obloukové vteřiny za minutu ve vzdálenosti 1.121 au od Země a 2.014 au od Slunce. Objevil ji v roce 1971 dr. Luboš Kohoutek v Bergedorfu a pojmenoval ji po českém fyzikovi a pedagogovi Martinu Černohorském (nar. 1923), svém učiteli na Masarykově univerzitě. Autor snímku si považuje za čest, že na stejné univerzitě o více než dvacet let později, byl tehdy docent Černohorský i jeho vzdělavatelem.

Další informace »