Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Krmení hvězdného nemluvněte

Krmení hvězdného nemluvněte

Kresba: disk prachu v okolí hvězdy.
Kresba: disk prachu v okolí hvězdy.
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (035/2008): Mapování rozložení emise plynů v blízkém okolí mladých hvězd

Interferometr na VLT/ESO umožnil astronomům prostudovat, poprvé ve vysokém rozlišení, velmi mladé hvězdy středních hmotností. Studie kombinuje techniku interferometrie se spektroskopií a poskytuje přesná data o procesech uvnitř disků, ze kterých se formují nové hvězdy. K těmto procesům náleží jak dodávka materiálu z disku na hvězdu, tak vyvržení plynu z disku do okolí.

Hvězdy vznikají z prachoplynného disku, který novou hvězdu obklopuje. Materiál disku může později sloužit také pro vznik planetární soustavy. Nejbližší oblasti, ve kterých nové hvězdy vznikají, jsou od nás vzdáleny 500 světelných let, a proto je potřeba k jejich zobrazení v nejjemnějších detailech použít speciální techniky. Užitečnou je v tomto směru interferometrie - technika, která umožňuje spojit světlo, které zachytí dva nebo i více dalekohledů. Díky ní mohou vyniknout jednotlivé detaily, které bychom jinak viděli pouze s dalekohledem o průměru odpovídajícímu vzdálenosti mezi jednotlivými prvky (dalekohledy) interferometru. V případě VLT se běžné vzdálenosti pohybují mezi 40 až 200 metry. Interferometr na VLT umožňuje astronomům pozorovat s rozlišením okolo 1 tisíciny obloukové vteřiny. Takový úhel odpovídá velikosti tečky na konci této věty, pozorované ze vzdálenosti 50 kilometrů.

"Interferometrie byla dosud většinou vyžívána pouze k průzkumu prachu okolo hvězdy," říká účastník mezinárodního projektu Eric Tatulli z Grenoblu. "Nicméně prach tvoří pouhé jedno procento z celkové hmotnosti disku. Hlavní podíl zaujímá plyn a jeho rozložení může určovat celkovou strukturu vznikajícího planetárního systému." Zmapovat plyn v disku umožnila astronomům spektra získaná na VLTI s přístrojem AMBER. Vědci prostudovali vnitřní oblasti disků okolo šesti mladých hvězd, jež náleží do skupiny typu Herbig Ae/Be. Tyto objekty mají hmotnost několika násobků hmotností Slunce, která stále roste díky nabalování materiálu z okolního disku.

Tým astronomů nám ukazuje, že na základě dat o emisi plynů je možné studovat fyzikální procesy v těsné blízkosti hvězdy. "Původ emise plynů byl až do dnešního dne předmětem různých dohadů, neboť dřívější pozorování neměla dostatečné rozlišení k určení rozložení plynu v těsné blízkosti hvězdy," říká jeden z vedoucích studie Stefan Kraus z německého Bonnu. "Astronomové měli o fyzikálních procesech, které stály za pozorovaným plynem, různé představy. Díky kombinací spektroskopie a interferometrie nám VLT umožnil určit mechanismy, které se za emisí plynu skrývají."

Z šesti pozorovaných hvězd našli astronomové známky dodávky hmoty hvězdě ve dvou případech a výronu hmoty v podobě hvězdného větru či větru disku ve zbylých čtyřech případech. U jedné hvězdy je rovněž možné, že se plynná složka disku nachází blíže, než se očekávalo. Prach se zde totiž vyskytuje v takové vzdálenosti od hvězdy, že by mělo dojít k jeho vypaření, k čemuž ovšem nedošlo. Musí tedy být před zářením hvězdy stíněn plynem.

Provedená pozorování demonstrují nové možnosti při studiu plynných disků okolo mladých hvězd a nabízí širší porozumění této důležité části životního cyklu hvězd. "Budoucí pozorování na VLTI spektro-interferometru nám umožní prostudovat jak prostorové rozložení plynu tak jeho pohyb. Možná určíme, zdali jsou pozorované emisní čáry způsobeny jety materiálu pocházejícího z disků nebo hvězdným větrem," uzavírá Stefan Kraus.

Poznámky:

Tatulli E., Malbet F., Menard F., Gil C.,Testi L., Natta A., Kraus S., Stee P., Robbe-Dubois S., Spatially resolving the hot CO around the young Be star 51 Ophiuchi, Astronomy and Astrophysics 489, 1151 (2008).

Kraus S., Hofmann K.-H., Benisty M., Berger J.-P., Chesneau O., Isella A., Malbet F., Meilland A., Nardetto N., Natta A., Preibisch T., Schertl D., Smith M., Stee P., Tatulli E., Testi L., Weigelt G., The origin of hydrogen line emission for five Herbig Ae/Be stars spatially resolved by VLTI/AMBER spectro-interferometry, Astronomy and Astrophysics 489, 1157 (2008).

Členové týmu: S. Kraus, K.-H. Hofmann, A. Meilland, N. Nardetto, T. Preibisch, D. Schertl, a G. Weigelt (MPI, Bonn, Německo), E. Tatulli (INAF, Itálie a Laboratoire d'Astrophysique de Grenoble, Francie), M. Benisty, J.-P. Berger, F. Malbet, a F. Ménard (Laboratoire d'Astrophysique de Grenoble, Francie), O. Chesneau a P. Stee, (OCA, Francie), A. Natta (INAF, Itálie), M. Smith (Univ. of Kent, VB), C. Gil a L. Testi (ESO), a S. Robbe-Dubois (Université de Nice, Francie).

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 035/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.




O autorovi



42. vesmírný týden 2017

42. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 10. do 22. 10. 2017. Měsíc bude v novu. Čeká nás ranní seskupení s planetami. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, který bude v opozici. Ráno je vidět jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dobré podmínky k pozorování bude mít meteorický roj Orionid. Ve vypouštění raket byla minulý týden nejúspěšnější společnost SpaceX s rovnou dvěma úspěšnými starty. Rusové úspěšně poslali Rokot a na druhý pokus i nákladní loď Progress k ISS. Naopak ULA dokázala vypustit raketu Atlas V až na pátý pokus. Na vině byly technické problémy i počasí. A úspěšný start zaznamenala i Čína s Venezuelskou družicí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M33

Galaxia v trojuholníku

Další informace »