Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nedávno zrozený magnetar

Nedávno zrozený magnetar

Představa, jak z povrchu magnetaru uniká záblesk energie
Autor: NASA's Goddard Space Flight Center/S. Wiessinger

Představte si objekt tak bizarní, že rotuje rychleji než kuchyňský mixér, hmota v něm je tak hustá, že její množství o velikosti zrnka písku by vážilo tisíce tun a magnetické pole je tak silné, že neznáme ve vesmíru nic, co by mu konkurovalo. To je magnetar. Speciální případ neutronové hvězdy. A vědci možná nyní objevili jeden právě zrozený.

S neutronovými hvězdami se setkáváme v případě zániku velmi hmotných hvězd, jejichž jádro se nezhroutí do podoby černé díry. Při explozi hvězdy jako supernova zde po sobě zanechá kromě oblaku hmoty také rychle rotující zbytek s velmi silným magnetickým polem. Tyto podivuhodné hvězdy byly objeveny jako pulsary v roce 1967 (objev učinila Jocelyn Bellová Burnellová, která za něj paradoxně nakonec neobdržela Nobelovu cenu). Neutronové hvězdy vysílají úzce zaměřené svazky záření, které když zasáhnou Zemi, pozorujeme rychle po sobě jdoucí pulsy. Rotace těchto hvězd je bláznivě vysoká a někdy jde až nad 1000 otáček za sekundu.

Neutronové hvězdy mají vysokou hustotu, ale není to jen díky složení, které by podle názvu implikovalo, že obsahují pouze neutrony. V podpovrchových vrstvách je hustota zhruba miliardkrát nižší, než v jádru, kde se opavdu dá hovořit o téměř čisté neutronové hmotě a možná i něčem exotičtějším, co neumí astronomové přesně namodelovat. U povrchu se setkáme i s protony a elektrony a je zde jakási krusta, která je narušována hvězdotřesením, při kterém je uvolňována přebytečná energie.

Mladá neutronová hvězda, magnetar, na snímku XMM-Newton Autor: ESA
Mladá neutronová hvězda, magnetar, na snímku XMM-Newton
Autor: ESA
V případě magnetarů pak hovoříme o neutronové hvězdě s velmi silným magnetickým polem, jaké nemají žádné jiné objekty v nám známém vesmíru (stomilionkrát silnější, než magnety vyráběné lidmi). Tyto hvězdy rotují extrémně rychle a časem ztrácejí na rychlosti rotace vlivem uvolňování energie mj. skrze ono magnetické pole.

2. března 2020 vědci zaznamenali záblesk gama pomocí družice Swift (Neil Gehrels Swift Observatory) s označením J1818.0-1607. Následná pozorování provedly evropská XMM-Newton a americká NuSTAR. Z pozorování vyplynulo, že za zábleskem stojí neutronová hvězda, mladý magnetar. Pokud jsou představy astronomů správné, pak by tento měl být starý jen 240 let! Pro představu, nachází se asi 15 000 světelných roků od nás směrem do souhvězdí Střelce, takže údaj o jeho stáří lze chápat i tak, že my jej takto mladý pozorujeme, zatímco ve skutečnosti už má za sebou pěkných pár tisíc let života.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Universetoday, Nalezen mladý magnetar
[2] Aldebaran, Neutronové hvězdy
[3] Astro.cz, Nejrychleji rotující neutronová hvězda



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Magnetar, Neutronová hvězda


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »