Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nenechte si ujít 47. konferenci o proměnných hvězdách

Nenechte si ujít 47. konferenci o proměnných hvězdách

Světelné echo proměnné V838 Monocerotis
Autor: Hubble/NASA

Odborné konference (do roku 1995 označované jako semináře) o výzkumu proměnných hvězd jsou tradiční listopadovou akcí pořádanou Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Letos se příznivci proměnných hvězd a exoplanet sejdou již po čtyřicáté sedmé, tentokrát v nově zrekonstruovaných prostorách Planetária Ostrava. Nenechte si ji proto ujít - odehraje se v pátek a o víkendu 27. - 29. listopadu 2015. Ještě zbývají poslední místa, tak pokud vás téma zajímá, s přihláškami pospěště nejpozději do 15. listopadu!

Vznik Sekce ČAS věnované proměnným je datován k roku 1924. Pod vedením Bohumila Hacara a dalších se setkali zájemci o pozorování hvězd tehdy nazývaných měnlivých. Uplynulo již 91 let od této události a Sekce nadále funguje a dodnes sdružuje nejenom amatérské astronomy, ale i profesionální astronomy a řadu zahraničních pozorovatelů.

Hlavní událostí roku je konference, která umožňuje setkání členů Sekce a dalších příznivců astronomie. Zaznívají zde přednášky profesionálních astronomů z České a Slovenské republiky, amatérští pozorovatelé si předávají zkušenosti a prezentují výsledky svých pozorování či nové způsoby zpracovávání dat. Prostor zde dostávají i studenti astronomie a astrofyziky, kteří zde mohou přednést, čím se zabývají ve svých závěrečných pracích. Vznikají zde nové spolupráce mezi profesionály a amatéry a o výsledcích těchto spolupráci je každoročně přednášeno. 

Účastníci konference o proměnných hvězdách v roce 2014. Autor: SPHE
Účastníci konference o proměnných hvězdách v roce 2014.
Autor: SPHE

Nejinak tomu je i v roce 2015. V Ostravě se proměnáři sejdou již podruhé (poprvé v roce 2011 na tehdy zvané Hvězdárně a Planetáriu Johanna Palisy v Ostravě), a to ve dnech 27. až 29. listopadu. Program je letos opravdu velmi bohatý a je možno se těšit na mnoho zajímavých příspěvků, včetně několika zahraničních přednášek.

Hned v pátek 27. listopadu nás poctí návštěvou a přednáškou dr. Petr Kabáth, který promluví o záhadné hvězdě KIC 8462852 pozorované družicí Kepler a která stále plní stránky internetu a vede k různým spekulacím o borgské civilizaci. Dr. Kabáth také poukáže, jak se mohou pozorovatelé zapojit do pozorovací kampaně této hvězdy.

V průběhu celého víkendu nás virtuálně navštíví i několik zahraničních hostů. Mezi ně patří ředitelka AAVSO dr. Stella Kafka, která nás seznámí se současnou činností americké společnosti pozorovatelů proměnných hvězd. Studentka z Nizozemí Marcella Wijngaarden přednese o metodě skvrnkové interferometre pro rozlišení složek dvojhvězd, které jsou úhlově natolik blízko sebe, že se nedají rozlišit bez použití sofistikovaných metod. Posledním zahraničním hostem je dr. José Caballero z Astrobiologického centra v Madridu, který popovídá o proměnnosti hvězd na škále hmotností od hnědých trpaslíků do několika desítek hmotností Slunce.

Součástí konference bude i praktický seminář o použití softwaru pro modelování zákrytových hvězd PHOEBE, který povede dr. Petr Zasche. Účastníci si mohou na svých počítačích vyzkoušet vytvoření modelu zákrytové hvězdy ze světelné křivky.

Seznam všech přihlášených příspěvků tvoří tyto tématické okruhy:

  • Modelování světelných křivek zákrytových dvojhvězd
  • Amatérská astronomie u nás i ve světě
  • Zajímavé pozorovací výsledky některých profesionálních a amatérských projektů
  • Proměnné hvězdy typu RR Lyrae: pozorování, analýza, RR Lyrae ve dvojhvězdách
  • Výsledky fyzikální analýzy zajímavých zákrytových systémů
  • Fotometrie v programu SIPS
  • Fotometrie s pomocí DSLR, její přesnost a možnosti využití takto pořízených dat

Není zapomenuto ani na zájemce z řad široké veřejnosti. Sobotní večer bude věnován přednášce pro veřejnost dr. Pavla Cagaše, který vysvětlí, co jsou proměnné hvězdy a jak s jejich pomocí zkoumáme Vesmír.

Podrobný program celé konference si můžete už nyní přečíst na adrese http://var2.astro.cz/conference/2015/#program a abstrakta všech přihlášených příspěvků najdete zde http://var2.astro.cz/conference/2015/#abstrakta

Až do 15. 11. je možno se na konferenci přihlásit, proto pokud budete mít poslední víkend v listopadu čas, najděte si cestu do Planetária Ostrava a podlehněte kráse vesmíru a proměnným hvězdám zvlášť – těšíme se na Vaší návštěvu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS
[2] Hvězdárna a planetárium Ostrava



O autorovi

Ladislav Šmelcer

Ladislav Šmelcer

Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.

Štítky: Konference SPHE, SPHE, Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě


30. vesmírný týden 2018

30. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »