Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Rozhovor: Luboš Brát - Sekce proměnných hvězd a exoplanet
redakce Vytisknout článek

Rozhovor: Luboš Brát - Sekce proměnných hvězd a exoplanet

Mapa okolí hvězdy HD 80606. Autor: Luboš Brát, sekce PHE ČAS
Mapa okolí hvězdy HD 80606. Autor: Luboš Brát, sekce PHE ČAS
Nedávno jsme vás informovali o výzkumu exoplanety HD 80606b kosmickým dalekohledem Spitzer. Ve dnech 13. a 14. února bude exoplaneta přecházet přes svou mateřskou hvězdou. Pozorovat se tento úkaz chystají i čeští astronomové. Na podrobnosti jsme se optali Bc. Luboše Bráta - předsedy sekce Proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti.

1. Proč má význam pozorovat tranzit exoplanety HD 80606b? Čím mohou čeští astronomové pomoci? Jde především o to zjistit, zda k tranzitům vůbec dochází. Pomocí družice Spitzer byl úspěšně odpozorován sekundární tranzit v systému (planeta se schovala za disk hvězdy) a to dokonce i s kolísáním jasnosti z důvodu rotace nahřáté planety. K průchodu planety za hvězdou ovšem došlo v okamžiku poblíž periastra, kdežto primární tranzit (přechod planety před diskem hvězdy) by se měl odehrát poblíž apoastra. Planeta tedy bude dále od hvězdy a tak prudce klesá pravděpodobnost, že k tranzitu vůbec dojde. Existuje zde ale 15% pravděpodobnost, že směr k Zemi je téměř rovnoběžný s rovinou orbity a tranzit bude pozorovatelný. My můžeme pomoci tím, že se zúčastníme mezinárodní pozorovací kampaně a pokusíme se pokrýt část pozorovacího okna - v době, kdy tu budeme mít noc.

2. Jak dlouho bude přechod exoplanety pozorovatelný? Bude celý dostupný z Evropy? Potíž je právě v tom, že primární tranzit by měl trvat velmi dlouho. Maximální délka je 17 hodin (pokud bychom se nacházeli přesně v rovině orbity), ale může to být třeba jen 5 hodin nebo i méně (pokud bude sklon orbity větší než 0°). Pozorovací okno, kdy by mělo dojít k tranzitu je téměř 24 hodin. Pokrýt toto období přesnou fotometrií tak vyžaduje spolupráci mezi pozorovateli napříč všemi zeměpisnými délkami.

3. Co konkrétně připravujete? Máte nějak práci rozdělenou? Bohužel není možné určit kolik a kteří pozorovatelé se budou moci zúčastnit kampaně - a zda vůbec budeme mít jasnou oblohu. Takže jsme připravili všechny podklady pro pozorovatele a kdo bude moci, zapojí se.

Jediné, co je třeba mezi pozorovateli dohodnout, to je aby všichni neprokládali dalekohled ve stejnou dobu (po průchodu hvězdy meridiánem), ale alespoň v půlhodinových intervalech. Mohlo by se stát, že vzestup či sestup nastane právě v okamžiku, kdy všichni budeme otáčet montážemi.

4. Už je jasné, kolik pozorovatelů by se mohlo pozorování za ideálních podmínek zúčastnit? Máme u nás cca 15 pozorovatelů se CCD technikou, kteří jsou schopni pozorovat tranzity exoplanet. Takže doufejme, že všichni se zapojí.

5. Jaké minimální vybavení je nutné k pozorování přechodu? Potřebujete dalekohled minimálně 10cm v průměru, CCD kameru (nejlépe bez Antibloomingu), montáž umožňující dostatečně dlouhé expozice, nejlépe pozorovat s autoguidingem, aby byl eliminován pohyb hvězdy po CCD čipu a její deformace vlivem periodické chyby montáže.

6. Chystáte se i na nějakou další pozorovací kampaň? Konkrétní další kampaň zatím nechystáme. Klademe ale důraz na co nejčasnější pozorování tranzitů nově objevených exoplanet. Za tím účelem jsme dokonce vyhlásili pozorovatelskou kampaň Ulov první TRESKU!

Hlavním úkolem v nadcházejícím roce je zvýšit přesnost měření tranzitů. To je obecný problém, kterým se zabývají pozorovatelé exoplanet po celém světě. Ještě jsme zdaleka nedosáhli detekčních možností našich přístrojů. Teď je třeba najít způsoby a postupy, jak toho docílit.

Odkazy





O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Mimo portál Astro.cz se redakce věnuje i Facebookovému profilu ČAS. Všemu se věnuje především svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »