Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vodní pára „prší“ na mladou solární soustavu

Vodní pára „prší“ na mladou solární soustavu

ssc2007-14d_medium.jpg
Spitzer objevil uvnitř kolabující oblasti v nově vznikající hvězdné soustavě takové množství vodní páry, že by 5krát naplnila oceány na Zemi. Podle astronomů vodní pára „prší“ ze zárodečných mračen soustavy a dopadá na prachový disk, v němž se formují planety (možná některé budou podobné Zemi).

Pozorování kosmické observatoře Spitzer Space Telescope (NASA) poprvé poskytují přímý pohled na to, jak voda - základní součást života – začíná svoji vesmírnou cestu na planety.

„Poprvé vidíme vodu, která se dostává do oblastí, kde s největší pravděpodobností vznikají planety,“ řekl Dan M. Watson (University of Rochester, N.Y.), vedoucí autor článku v Nature.

Hvězda NGC 1333-IRAS 4B ještě stále roste uvnitř chladného prachoplynného „kokonu“ (zárodku) extrasolární soustavy. Uvnitř tohoto oblaku, kroužícího okolo zárodku hvězdy, leží rostoucí, teplý disk hmoty, určený ke tvorbě planet. Spitzerova nová data ukazují, že led z vnější obálky hvězdných zárodků padá směrem k formující se hvězdě a po srážce s diskem se vypařuje.

„Vodu na Zem přinesly ledové planetky a komety. Voda, většinou jako led, se nachází také v hustých mezihvězdných mračnech,“ řekl Watson. „Teď jsme viděli, že voda ve formě ledu padá z obálky mladého hvězdného systému na jeho disk a po dopadu se ihned vypařuje. Tato vodní pára později opět zmrzne, aby vytvořila planetky a komety.“

Voda se hojně vyskytuje všude ve vesmíru. Byla objevená ve formě ledu nebo plynu okolo různých typů hvězd v mezihvězdném prostoru. Nedávno Spitzer objevil první jasnou známku vodní páry na horké, plynné exoplanetě pojmenované HD 189733b.

V nové studii Spitzera voda také slouží jako důležitý nástroj ke studiu dlouho hledaných detailů procesu formování planet. Analýzou vody v NGC 1333-IRAS 4B astronomové poznávají vlastnosti disku – např. vypočítali jeho hustotu (nejméně 10 miliard molekul vodíku na cm3), rozměry (poloměr je větší než průměrná vzdálenost Země – Pluto, tj. asi 6 miliard km) a teplotu (170 K neboli -103 °C).

„Voda se detekuje snadněji než jiné molekuly, proto ji můžeme použít jako sondu při hledání zcela nových disků a studiu jejich fyziky a chemie,“ řekl Watson. „Dozvíme se tak mnoho o formování planet.“

Watson a jeho kolegové studovali 30 nejmladších známých hvězdných „embryí“. K tomu použili Spitzerův infračervený spektrograf, který pomocí spektrálních čar odhaluje „otisky“ molekul. Z 30 pozorovaných protohvězd, našli jen jednu s obrovským množstvím vodní páry (NGC 1333-IRAS 4B). Tato vodní pára je snadno zjistitelná Spitzerem - jakmile led zasáhne zárodečný disk, velmi rychle se zahřeje a září v infračerveném světle.

Proč jen u jednoho z 30 hvězdných embryí je voda? Podle astronomů za to pravděpodobně může správná orientace NGC 1333-IRAS 4B vůči Spitzeru - Spitzer se dívá na jeho husté jádro. Rovněž tato specifická „vodní“ fáze života hvězdy je velmi krátká a proto obtížně zjistitelná.

„Zachytili jsme jedinečnou fázi vývoje mladé hvězdy, ve které se materiál života dynamicky přesouvá do prostředí, kde se mohou tvořit planety,“ řekl Michael Werner (JPL, Pasadena, Kalifornie), vědecký pracovník mise Spitzer.

NGC 1333-IRAS 4B leží ve vzdálenosti asi 1000 sv.l. v souhvězdí Persea - v oblasti, v níž vznikají nové hvězdy. Jeho centrální hvězdné embryo se ještě „krmí“ okolním materiálem a stále „roste“. V tomto počátečním stadiu astronomové ještě nedokáží říct, jaké velikosti nakonec hvězda dosáhne.

Obrázek:
Umělecké zpracování vznikající planetární soustavy – podobnou, s hvězdným embryem NGC 1333-IRAS 4B uprostřed, pozoroval Spitzer. Kredit: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt (SSC)< br />Další obrázky: www.spitzer.caltech.edu/Media/releases/ssc2007-14/visuals.shtml

Zdroj: www.spaceflightnow.com




O autorovi



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Slunce

Další informace »