Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity: první informace a snímky

Curiosity: první informace a snímky

Část panoramatu z MastCam, náhled. NASA/JLP-Caltech
Část panoramatu z MastCam, náhled. NASA/JLP-Caltech
V pondělí 6. srpna ráno našeho času se týmu robota Curiosity splnil další velký sen. Podařilo se jim naprosto bez problémů usadit na povrch Marsu velkou pojízdnou laboratoř. Také spolupracující vědci z dalších částí světa jsou jim jistě vděčni, že i jejich přístroje jsou v pořádku na Marsu. Hlavní podíl mají ale vědci z USA, kteří dokázali úspěšné přistání už počtvrté v řadě během posledních devíti let. Vzpomínáme na Spirit a Phoenix, kteří už nefungují, vzpomínáme na Opportunity, která stále brázdí valy kráteru Endeavour. Především se ale těšíme na nové objevy Curiosity, které nás čekají v následujících dnech, týdnech a snad i letech. Čtěte aktualizace z celého týdne po přistání.

Třetí snímek z Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Třetí snímek z Curiosity. NASA/JPL-Caltech
6. 8. 11:15 SELČ

První informace z přistání ukázaly, že vše proběhlo přesně podle plánu. Vozítko přistálo v naprosto rovné oblasti pokryté jen menšími kameny. Na povrch bylo zřejmě usazeno tak jemně, že se kola ani nepohnula. První snímky z navigačních kamer dorazily ihned po přistání, ještě než Mars Odyssey zapadla za místní horizont. Kamery pod hlavní palubou roveru ukázaly Slunce svítící nad severozápadním horizontem a stín vozítka na druhé straně. O dvě hodiny později, při dalším komunikačním okně s Mars Odyssey, dorazil další snímek, na kterém již kamery nezakrývají ochranné průhledné krytky. Snímek je detailnější a na jeho pravé straně je patrný některý z kopců. Může jít pravděpodobně o okraj kráteru Gale. Hlavní cíl Curiosity však leží blíž, uvnitř kráteru. Je jím pásmo hor vysokých několik kilometrů s vrcholkem Mount Sharp. Pokud vše půjde jak má, právě do těchto kopců by se rover měl vydat v následujících týdnech.

Neoficiální informace z fóra Unmannedspaceflight.com potvrzují, že pokus zachytit Curiosity sestupující na povrch pomocí kamery MRO, byl prý úspěšný. Tentokrát by to měl být snímek z větší vzdálenosti a snad jen černobílou částí s menším rozlišením, ale i tak by to byl pěkný úspěch, jako u přistání Phoenixe.

Další informace a snímky by měly být k dispozici na tiskové konferenci plánované na 18 hodin SELČ.

Spica, Mars a Saturn na večerní obloze. Zdroj: Stellarium
Spica, Mars a Saturn na večerní obloze. Zdroj: Stellarium
Podívejte se sami večer na oblohu. Na západ, či spíše mírně k jihozápadu. Nízko nad obzorem tam za soumraku bude svítit trojúhelník tří poměrně podobně jasných hvězd. Vesmírný trojúhelník tvoří planety Mars a Saturn a Spica, hvězda v souhvězdí Panny. Tam někde na Marsu, asi 250 miliónů kilometrů od nás, právě dosedla Curiosity.

Odkaz: první snímky z Marsu v neupravené podobě

Snímek z levé přední kamery pod palubní deskou v plném rozlišení ukazuje tmavé velké duny a především vysokánský kopec Mount Sharp. NASA/JPL-Caltech
Snímek z levé přední kamery pod palubní deskou v plném rozlišení ukazuje tmavé velké duny a především vysokánský kopec Mount Sharp. NASA/JPL-Caltech
6. 8. 22:30 SELČ

Jedna kratší aktualizace musela přijít ještě před druhou tiskovkou. Na Zemi dorazil snímek v plném rozlišení. Opět je to z kamery pod palubní deskou. Ukazuje tmavé velké duny a především vysokánský kopec Mount Sharp.

Curiosity sestupující na padáku. Kamera HiRISE sondy MRO. NASA/JPL/UA
Curiosity sestupující na padáku. Kamera HiRISE sondy MRO. NASA/JPL/UA
Pohled na Curiosity na snímku kamery HiRISE družice MRO. NASA/JPL/UA
Pohled na Curiosity na snímku kamery HiRISE družice MRO. NASA/JPL/UA
6. 8. 18:15 SELČ

V první řadě nás dnes večer asi zajímal snímek přistávající sondy na padáku z oběžné družice Mars Reconnaissance Orbiter, tedy MRO. To, co bylo uveřejněno je však i pro mně neuvěřitelné. Snímek je velmi detailní. Zdá se, že byl pořízen z větší blízkosti, než jsem původně vyčetl před přistáním. Fotografii pořídila kamera HiRISE. V době snímání byl MRO asi 340 km daleko a sonda byla asi 6 minut od vstupu do atmosféry.

Kráter Gale s vyznačeným předpokládaným místem přistání MSL (zelený bod). NASA/JPL
Kráter Gale s vyznačeným předpokládaným místem přistání MSL (zelený bod). NASA/JPL
Rover přistál orientován ve směru severozápad-jihovýchod na úplně rovném povrchu, jen nějaké dva-tři stupně v náklonu. K přistání došlo přibližně dva kilometry východně od středu přistávací elipsy. Překvapením pro vědce je aktuálně hlavně fakt, že v krajině jsou viditelné prakticky stejně velké kamínky. Žádné větší balvany se v okolí nenachází.

Zatím nebyly staženy žádné snímky ze sestupové kamery MARDI. Předpokládá se, že náhledy z ní budou staženy při přeletech dnes večer našeho času a uveřejněny na tiskovce v noci na úterý v 1:00 SELČ. Snímek z kamery MAHLI na robotické paži, která leží složená na palubní desce zatím nebyl pořízen. Vědci odhadují, že na snímku by mohl být vidět kousek nejvyššího středového kopce Mount Sharp a okraj kráteru Gale. Vědecké přístroje jsou prý v pořádku. Počasí v místě přistání je perfektní, výborná viditelnost. Vysokozisková anténa má být vyklopena v 11 hodin místního marskovského času, což odpovídá zhruba 3. hodině ranní našeho času v noci na úterý.

Snímky Curiosity a tepelného štítu z MRO a MARDI. NASA/JPL/MSSS
Snímky Curiosity a tepelného štítu z MRO a MARDI. NASA/JPL/MSSS
7. 8. 1:30 SELČ

Máme tu další informace a výhled pro první celý den na Marsu, tedy sol 1. Klíčovým úkolem je vyklopení vysokoziskové antény. Důvodem je mít s vozítkem tolik komunikačních pojítek, kolik jen je možné.
Z pohledu běžného diváka nejvíce zaujaly snímky z přistávací kamery MARDI a především video. Byly to sice jen náhledové snímky v nízké kvalitě, ale pohled na odpadávající tepelný štít, blížící se povrch a rozvířený prach před přistáním, to bylo opravdu neobvyklé. Tepelný štít se podařilo nalézt i na snímku z MRO, který byl uveřejněn včera.
Během prvního solu budou také probíhat pozorování přístroji RAD a REMS a kamera MAHLI pořídí první barevný snímek ještě z paluby roveru.

Další komunikační okna budou dopoledne našeho času, takže se nejspíš dočkáme dalších dat a možná i obrázků ve vyšším rozlišení. Tiskovka je v plánu až v 19 hodin SELČ.

Jednotlivé části, které pomohly Curiosity přistát na snímku MRO/HiRISE. NASA/JPL-Caltech
Jednotlivé části, které pomohly Curiosity přistát na snímku MRO/HiRISE. NASA/JPL-Caltech
7. 8. 20:30 SELČ

Na Marsu končí sol 1 a družice Mars Reconnaissance Orbiter poskytla prostřednictvím své kamery HiRISE další snímek místa přistání. Tentokrát ještě ne s tak vysokým rozlišením, jaké bude k dispozici o pět dní později, ale už teď je pěkně vidět jednotlivé části, které pomohly Curiosity přistát. Mezi nadšenci aktuálně běží diskuze, zda oblak viditelný na prvních snímcích po přistání není přímo související s havarovaným létajícím jeřábem. Zatím to nejsou schopni odborníci potvrdit. Chtělo by to snímky z doby po přistání v plném rozlišení. Zbytky jeřábu leží asi 650 metrů od Curiosity, padák a kryt asi 610 metrů a štít asi 1200 metrů.
Pozoruhodné na snímku MRO je také fakt, že Curiosity stojí v místech s třemi druhy povrchu, jak je dobře vidět na celkovém záběru mozaiky jednotlivých částí. Rover stojí na relativně hladkém, štít dopadl do oblasti pokryté krátery a jen asi 200 metrů severovýchodně jsou světlé horniny.

První barevný snímek z Curiosity. NASA/JPL-Caltech/MSSS
První barevný snímek z Curiosity. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Během dopoledne dorazily první barevné snímky z kamery MAHLI. Byly pořízeny ještě přes krytku a v protislunci, což způsobuje nízký kontrast. Proto jsou hodně mlhavé. Po úpravě je na nich vidět vzdálený okraj kráteru Gale a v popředí krajina s kamínky.
Vysokozisková anténa byla v pořádku vyklopena a její pohyb je v normě, ale nepodařilo se ji namířit přesně k Zemi. Přesnější zamíření k Zemi je v plánu během zítřka. Anténa by se měla využívat jen pro příjem pokynů ze Země, protože má nízkou přenosovou rychlost. Také data přes Mars Odyssey netečou nyní nijak závratně rychle, pouze kolem 8 kbit/s. Přes MRO by to ale měly být asi 2 Mbity za sekundu.
V plánu na zítřek je vztyčení stěžně s kamerami a pořízení 360° panoramatu navigačními kamerami.

První snímek z levé navigační kamery po vztyčení stožáru. Sol 2, 8. 8. 2012, 6:45 SELČ. Autor: NASA/JPL-Caltech
První snímek z levé navigační kamery po vztyčení stožáru. Sol 2, 8. 8. 2012, 6:45 SELČ.
Autor: NASA/JPL-Caltech
8. 8. 11:00 SELČ

Informace o prvních dnech Curiosity na Marsu budeme přinášet v tomto článku po celý týden, než bude Curiosity přepnuta do běžného denního provozu. Zatím dochází k postupnému testování přístrojů a pořizování prvních snímků. Takže pro ucelenost je asi vhodnější zůstat s nimi zde.

Snímek sestupové kamery MARDI krátce po oddělení tepelného štítu z výšky asi 2 km nad povrchem. Autor: NASA/JPL/MSSS
Snímek sestupové kamery MARDI krátce po oddělení tepelného štítu z výšky asi 2 km nad povrchem.
Autor: NASA/JPL/MSSS
Ve středu dopoledne máme k dispozici první snímky ze vtyčeného stožáru s kamerami. Snímek levé navigační kamery byl pořízen dnes v 6:45 SELČ a ukazuje část paluby roveru, kamínky a stín na povrchu. Dále byl uveřejněn snímek sestupové kamery MARDI v plném rozlišení, který ukazuje, že video později seskládané z těchto obrázků bude velice pěkné.

Dva snímky z navigační kamery složené do panoramatu. Autor: NASA/JPL-Caltech. Složil James Canvin
Dva snímky z navigační kamery složené do panoramatu.
Autor: NASA/JPL-Caltech. Složil James Canvin
8. 8. 20:00 SELČ

Informace z večerní tiskové konference potvrdily, že vysokozisková anténa už je schopna správně zaměřit Zemi, avšak vzadu jí nyní dočasně obzor zastiňuje anténa UHF.
První snímek navigačních kamer na stěžni zabíral Slunce a poté ukázal stín vozítka, což jim pomohlo ověřit, že vědí, kde je Slunce a jak jsou tedy přesně orientováni na povrchu. Další snímky navigační kamery ověřily, že vše funguje jak má a že expoziční časy jsou správné. Bylo pořízeno kompletní 360° panorama, které bylo odesláno zatím ve formě náhledů a očekává se přenos v plném rozlišení při večerních přeletech družic na oběžné dráze.

Problém REMS byl vyřešen. RTG zdroj dodává 115 W, což je o 10 W více, než se očekávalo a je také trochu teplejší, ale neznamená to žádné nebezpečí pro rover a jeho přístroje, spíše jsou za to rádi a kamery, kterým by to například mohlo vadit se dají chladit.

Náhled mozaiky snímků z navigačních kamer MSL/Curiosity

Přistávací raketové motory odhalily nedaleko Curiosity přímo horninový podklad. To by mohlo být zajímavé pro výzkum, odborníci se po několika dnech již neobávají výrazné kontaminace spalinami hydrazinu. Jinak jsou horniny v okolí usazeninami z okolních kopců, které byly doneseny vodou, jak se předpokládá (tzv. náplavový kužel). Krajina se jeví typicky marsovsky, narozdíl třeba od krajiny kolem Opportunity, ale má také řadu rysů, jako bychom byli na Zemi např. v Mohavské poušti, což je velmi příjemné zjištění s ohledem na otázky, na které hledáme odpovědi.

Tepelný štít na snímku v plném rozlišení z kamery MARDI. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Tepelný štít na snímku v plném rozlišení z kamery MARDI. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Dnes bylo prezentováno video pořízené kamerou MARDI z odpadnutí tepelného štítu, tedy ta část, která v minulé animaci chyběla. Také byly ukázány první snímky v plném rozlišení. Zde vidíme například pěkné detaily na tepelném štítu.

Týmu MRO se podařilo najít místo dopadu wolframových zátěží, které jim dobře zapadá do modelu, jak Curiosity sestupovala atmosférou. Kdyby se k nim chtěla Curiosity vydat a prozkoumat horniny odhalené jejich dopadem, musela by jet 12 km východním směrem, což ale není nereálné.

Představeny byly také první výsledky RAD. Připomenuto bylo první měření před 100 lety Victora Hesse. Jsou rádi, že mohou měřit během maxima sluneční aktivity. Včerejší měření ukázala nízkou sluneční aktivitu při pohledu z Marsu (což nyní víceméně platí i pro Zemi). RAD bude zkoumat, jak časté jsou nebezpečné jevy, jako jsou zásahy částicemi s vysokou energií, pro živé organismy.

Dnes byl také oznámen přesný čas přistání: 6. 8. 2012 v 7:17:57 SELČ. V tu chvíli Curiosity přistála, ale trvalo ještě téměř 14 minut, než jsme se o tom dověděli na Zemi.

9. 8. 20:00 SELČ

Curiosity je v perfektním stavu. Během solu 3 proběhla podrobnější kontrola přístrojů SAM, CheMin, APXS a DAN. Nebyly zjištěny žádné problémy. Další testy budou samozřejmě probíhat ještě mnoho dní. Počínaje solem 5 se má přepnout software přistávací na software operační, pro vědecké úkoly na Marsu. Celkově bude tato změna trvat asi do solu 9 a pak by se měla začít dělat nějaká věda. MastCam pořídila 360° barevné panorama okolí. Snímky jsou v plném rozlišení zatím uloženy v roveru. Barevné panorama má 130 obrázků a bude trvat několik dnů, než dorazí na Zemi v plném rozlišení. Nejprve bude nahrán nový software a pak se začnou přenášet data ve větším množství, než doposud. Snímků v plném rozlišení bude tedy zatím přeneseno jen několik. Náhledy mají šířku jen 144px. Vyvážení bílé prý nebylo pro panoramu prozatím provedeno a snímky byly lehce podexponovány. Panoramata neobsahují vrcholek hory Mt. Sharp, protože jejich snímání bylo dopředu naprogramováno. Nikdo nemohl vědět, kterým směrem bude vrcholek. Jakmile skončí operace naplánované po přistání, budou pořizovány kvalitnější panoramata.

Náhled mozaiky snímků z hlavní barevné kamery MastCam na stožáru MSL/Curiosity

Kamínky na palubě se jeví z lehčího materiálu. Pro laboratoře na palubě nepředstavují problém. Zda jsou kontaminována místa po odfouknutí tryskami, na to se musí teprve podívat. Pravděpodobně využijí ChemCam na stožáru, mají velkou chuť použít na to laser.
Na panoramatu navigační kamerou je v azimutu 190-200° vidět kopce v úpatí Mt. Sharp s vrstvami, kam se chtějí vědci později vydat. Chtějí se podívat na okolí místa přistání a potom se vydat bezpečnou cestou k úpatí hory Mt. Sharp.
Z pozadí operací směrem k vozítku jsme se dověděli, že příprava obsahuje asi 1000 příkazů, které jsou během noci kontrolovány. Celá příprava dalšího solu trvá asi 18 hodin.
Doug Ellison, který je známý z fóra UMSF a který je tvůrce programu Eyes on the Solar System, představil výsledky, které ukazují, že se jeho animace minula se skutečným časem přistání pouze o 0,6 sekundy a místem přistání asi o kilometr. V programu je možné si také simulovat čas dopředu, takže je vidět, jaké operace prováděla Curiosity po přistání a jak například obíhají družice a tedy, kdy může dojít ke komunikaci a přenosu dat na Zemi. Jak bylo naznačeno, ačkoli to není aktuální, někdy v budoucnu je v plánu také zkušební přenos dat přes evropský Mars Express.

Na závěr jedna zajímavost. Curiosity má aktuálně příkon 125 W. To je asi jako pět úsporných zářivek.
Pro zítřek máme připravenu delší tiskovou konferenci, protože přijde tým EDL a představí nám podrobnosti o tom, jak přesně proběhlo přistání.

Kolorovaný snímek Curiosity na padáku z MRO v den přistání. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Kolorovaný snímek Curiosity na padáku z MRO v den přistání. NASA/JPL-Caltech/MSSS
10. 8. 23:00 SELČ

Poslední tisková konference tohoto týdne byla zasvěcena podrobnostem k prvnímu dni, k samotnému sestupu a přistání Curiosity. Na scénu dorazili ti nejdůležitější a veřejně poděkovali tisícům dalších, kteří se podíleli na tom, že máme na Marsu další pojízdnou laboratoř. Je smutným faktem, že tito odborníci budou nyní vlastně bez práce, ale doufejme, že jen na chvíli. Jejich roli převezme vědecký tým. Mezitím se ale musí do obou palubních počítačů nahrát nový software, což se bude dít v následujících dnech.

Pro zájemce zde máme přesné časy ze vstupu, sestupu a přistání a to jak skutečné, kdy se která operace udála, tak pozemské, kdy jsme se o tom dověděli se zpožděním daným omezenou rychlostí letu signálu rychlostí světla.

Čas události na Marsu (SELČ)Čas příjmu na Zemi (SELČ)
7:10:45,7 vstup do atmosféry 7:24:33,8 vstup
7:15:04,9 vystřelení padáku 7:28:53,0 padák
7:15:24,6 oddělení tepelného štítu 7:29:12,7 štít
7:17:38,6 oddělení roveru od sestup.stupně 7:31:26,7 oddělení
7:17:57,3 přistání 7:31:45,4 přistání

EDL s upřesněnými časy. NASA/JPL-Caltech
EDL s upřesněnými časy. NASA/JPL-Caltech
NASA připravila k tomuto speciální interaktivní aplikaci. Pokud jste si prohlíželi pozorně animaci snímků ze setupové kamery, byť zatím není příliš kvalitní, protože originální snímky jsou stále na Marsu, určitě jste si všimli, jak se vozítko po uvolnění tepelného štítu lehce kolébala na padáku a pomalu se rychlostí 2° za sekundu otáčela kolem osy. To je mnohem lepší výsledek než u MER (Spirit a Opportunity) v roce 2004. Technici s potěšením konstatovali, že již tři sekundy po oddělení byl tepelný štít dost daleko (15 metrů), aby mohli začít radarem snímat povrch. Oni přitom potřebovali, aby to bylo nejpozději po 5 sekundách, jinak by jim nemusela časově vyjít zbývající přistávací sekvence. Jakmile se Curiosity oddělila od krycího štítu s padákem, pohybovala se chvilku volným pádem. Po zapnutí raketových motorů sestupového stupně došlo k letu trochu do strany, aby se bezpečně vyhla padáku. To je dobře vidět na animaci z MARDI. Poté se opět srovnala a jak je vidět na animaci, sestupovala již prakticky kolmo dolů bez velkých výkyvů. Pokud si chcete animaci prohlédnout v krásném provedení s hudbou a originálním zvukem z řídícího střediska JPL, pustťe si následující video.

oblak po dopadu jeřábu vyfotografovaný Curiosity hned po přistání. NASA/JPL-Caltech
oblak po dopadu jeřábu vyfotografovaný Curiosity hned po přistání. NASA/JPL-Caltech
Jak jsme již uvedli v minulých aktualizacích, Curiosity pořídila těsně po přistání snímky směrem vpřed a vzad z bezpečnostních kamer. Na snímku mířícím k vzdálenému okraji kráteru severozápadním směrem, byl odhalen záhadný oblak, který na pozdějších záběrech chybí. Protože tento snímek byl pořízen asi 40 sekund po přistání a odlet a dopad létajícího jeřábu měl trvat asi 20 sekund, jedná se bez dalších pochyb o oblak po dopadu jeřábu. Podle měření ze snímku sahal do výšky 80 metrů nad povrch.

Ukázka přesnosti přistání. Srovnání elips od Vikingu po MSL. NASA/JPL-Caltech
Ukázka přesnosti přistání. Srovnání elips od Vikingu po MSL. NASA/JPL-Caltech
Elipsa Curiosity a zátěží s naznačenou polohou vypočítaného a skutečného místa na povrchu. NASA/JPL-Caltech
Elipsa Curiosity a zátěží s naznačenou polohou vypočítaného a skutečného místa na povrchu. NASA/JPL-Caltech
Dále byla komentována úžasná přesnost, s jakou Curiosity přistála. Její malá přistávací elipsa byla srovnána s těmi u předchozích misí. Je zde dobře patrné, že ani MER by se nedokázaly trefit bezpečně do kráteru Gale. Za to může řízený sestup atmosférou, což bylo použito poprvé.
Také wolframové zátěže dopadly do vypočtené oblasti.

Počasí v den přistání. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Počasí v den přistání. NASA/JPL-Caltech/MSSS
A počasí v den přistání? Jasno, s lehkým závojem vysoké oblačnosti. Prachové bouře v bezpečné vzdálenosti od místa přistání.

Následující čtyři dny budou plně věnovány nahrávání nové verze řídícího programu do obou palubních počítačů. Proces proběhne tak, že se nejprve otestuje na prvním počítači a pokud vše bude vypadat dobře, provede se aktualizace. Potom se během třetího dne otestuje software v druhém počítači a behem čtvrtého dne by měl být nahrán i sem. Počítač na Curiosity je asi desetkrát výkonnější než na Spirit a Opportunity. S počítačem v našem mobilu se to sice nedá srovnávat, ale marsovské počítače mají perfektní stabilitu a odolnost. Bohatě dostačují k obsloužení všech přístrojů a úkonů. Stačí mít jen tým šikovných programátorů. Výkon počítače odpovídá zhruba strojům z konce devadesátých let na úrovni Pentia II (podrobnosti na Živě.cz).

Dnešní aktualitou se loučíme s tímto článkem a případné novinky budou již uvedeny v novém. Díky za pozornost.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Mars, Curiosity


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nízko nad JV obzorem,začínají večerní přelety nad ČR.

Další informace »