Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  MAVEN se musela vyhnout Phobosu

MAVEN se musela vyhnout Phobosu

Dráha MAVEN a Phobosu
Autor: NASA/CU/LASP

Poměrně neobvyklá situace nastala nyní u Marsu. Ukázalo se totiž, že americká sonda MAVEN se mohla nacházet s vysokou pravděpodobností ve stejnou dobu na stejném místě, jako měsíc Phobos. Aby se případná srážka definitivně vyloučila, provedla sonda úhybný manévr. K propočtům mohla trošičku přispět i Curiosity.

Jak bylo oznámeno, umělá družice Marsu MAVEN provedla v úterý 28. února manévr, při kterém se urychlila o 0,4 m/s. Tato malá změna rychlosti zapříčinila, že toto pondělí minula sonda krátery pokrytý měsíc asi o 2,5 minuty. Původní propočty naznačily jen týden dopředu, že se minou pouze o 7 sekund, což s jistou pravděpodobností také nemohlo vyloučit kolizi.

Jak velkých je oněch 7 sekund si můžeme dobře představit, když uvážíme dobu, za kterou urazí Phobos na své dráze vzdálenost odpovídající jeho vlastnímu průměru. Pokud zjednodušíme tuto představu na 30 km, což je přibližný rozměr Phobosu, potom tuto vzdálenost urazí za 30 sekund. Je to tím, že Phobos oběhne Mars zhruba třikrát za den, přičemž jeho dráha je dlouhá 30 000 km, dohromady tedy za den urazí asi 100 000 km, za hodinu tedy 4 000 km a to odpovídá asi 1 km/s. Tedy za sekundu urazí Phobos 1 km, za 30 sekund 30 km, což odpovídá jeho průměru. A pokud se někdy během těchto 30 sekund vyskytne MAVEN v jeho blízkosti, potom… bum. Pokud si ve světle předchozích slov uvědomíme, že nyní mine sonda Phobos o zhruba 150 sekund, potom je jasné, že jde o velmi těsný průlet. 

Dráha měsíce je dobře známa především díky pravidelným pozorováním ze Země. Ovšem na vyšší přesnost má nyní velký vliv také přítomnost robotických průzkumníků na povrchu Marsu. Jak je to možné? Jednou za čas jsme svědky uveřejnění videa, kterak Phobos nebo Deimos přecházejí přes sluneční kotouč. Tyto zákryty jsou nám dobře známy ze Země jako zatmění Slunce. Vozítka navíc občas pozorovala také zákryty jasných hvězd, jako je Regulus nebo Aldebaran a dokonce vzájemné zákryty obou měsíčků! Tato pozorování jsou úžasná sama o sobě, ale jak jistě tušíte, umožňují i velké zpřesnění znalosti polohy měsíců na jejich dráze.

Vzájemný zákryt měsíce Deimos Phobosem, sol 351, Curiosity Autor: NASA / JPL-Caltech / Malin Space Science Systems / Texas A&M University
Vzájemný zákryt měsíce Deimos Phobosem, sol 351, Curiosity
Autor: NASA / JPL-Caltech / Malin Space Science Systems / Texas A&M University

Nemáme přímé informace, zda pozorování z Curiosity pomohla zpřesnit předpověď možné srážky MAVEN s Phobosem, ale zdá se být zřejmé, že zde mohlo dojít k zpřesnění v řádu desetin sekundy, což není zanedbatelné číslo. Zkrátka pokud budeme znát polohu Phobosu s přesností na desetiny sekund, nemusíme tak často zasahovat do změn dráhy MAVEN.

Phobos z Curiosity, sol 613, 28. 4. 2014 Autor: NASA / JPL / MSSS / Justin Cowart
Phobos z Curiosity, sol 613, 28. 4. 2014
Autor: NASA / JPL / MSSS / Justin Cowart

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] The Planetary Society, Blog Emily Lakdawalla
[2] Zprávy na stránce NASA/MAVEN



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: NASA, Mars, Phobos, MAVEN


25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noční svíticí oblaka - NLC

Další informace »