Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  MAVEN se musela vyhnout Phobosu

MAVEN se musela vyhnout Phobosu

Dráha MAVEN a Phobosu
Autor: NASA/CU/LASP

Poměrně neobvyklá situace nastala nyní u Marsu. Ukázalo se totiž, že americká sonda MAVEN se mohla nacházet s vysokou pravděpodobností ve stejnou dobu na stejném místě, jako měsíc Phobos. Aby se případná srážka definitivně vyloučila, provedla sonda úhybný manévr. K propočtům mohla trošičku přispět i Curiosity.

Jak bylo oznámeno, umělá družice Marsu MAVEN provedla v úterý 28. února manévr, při kterém se urychlila o 0,4 m/s. Tato malá změna rychlosti zapříčinila, že toto pondělí minula sonda krátery pokrytý měsíc asi o 2,5 minuty. Původní propočty naznačily jen týden dopředu, že se minou pouze o 7 sekund, což s jistou pravděpodobností také nemohlo vyloučit kolizi.

Jak velkých je oněch 7 sekund si můžeme dobře představit, když uvážíme dobu, za kterou urazí Phobos na své dráze vzdálenost odpovídající jeho vlastnímu průměru. Pokud zjednodušíme tuto představu na 30 km, což je přibližný rozměr Phobosu, potom tuto vzdálenost urazí za 30 sekund. Je to tím, že Phobos oběhne Mars zhruba třikrát za den, přičemž jeho dráha je dlouhá 30 000 km, dohromady tedy za den urazí asi 100 000 km, za hodinu tedy 4 000 km a to odpovídá asi 1 km/s. Tedy za sekundu urazí Phobos 1 km, za 30 sekund 30 km, což odpovídá jeho průměru. A pokud se někdy během těchto 30 sekund vyskytne MAVEN v jeho blízkosti, potom… bum. Pokud si ve světle předchozích slov uvědomíme, že nyní mine sonda Phobos o zhruba 150 sekund, potom je jasné, že jde o velmi těsný průlet. 

Dráha měsíce je dobře známa především díky pravidelným pozorováním ze Země. Ovšem na vyšší přesnost má nyní velký vliv také přítomnost robotických průzkumníků na povrchu Marsu. Jak je to možné? Jednou za čas jsme svědky uveřejnění videa, kterak Phobos nebo Deimos přecházejí přes sluneční kotouč. Tyto zákryty jsou nám dobře známy ze Země jako zatmění Slunce. Vozítka navíc občas pozorovala také zákryty jasných hvězd, jako je Regulus nebo Aldebaran a dokonce vzájemné zákryty obou měsíčků! Tato pozorování jsou úžasná sama o sobě, ale jak jistě tušíte, umožňují i velké zpřesnění znalosti polohy měsíců na jejich dráze.

Vzájemný zákryt měsíce Deimos Phobosem, sol 351, Curiosity Autor: NASA / JPL-Caltech / Malin Space Science Systems / Texas A&M University
Vzájemný zákryt měsíce Deimos Phobosem, sol 351, Curiosity
Autor: NASA / JPL-Caltech / Malin Space Science Systems / Texas A&M University

Nemáme přímé informace, zda pozorování z Curiosity pomohla zpřesnit předpověď možné srážky MAVEN s Phobosem, ale zdá se být zřejmé, že zde mohlo dojít k zpřesnění v řádu desetin sekundy, což není zanedbatelné číslo. Zkrátka pokud budeme znát polohu Phobosu s přesností na desetiny sekund, nemusíme tak často zasahovat do změn dráhy MAVEN.

Phobos z Curiosity, sol 613, 28. 4. 2014 Autor: NASA / JPL / MSSS / Justin Cowart
Phobos z Curiosity, sol 613, 28. 4. 2014
Autor: NASA / JPL / MSSS / Justin Cowart

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] The Planetary Society, Blog Emily Lakdawalla
[2] Zprávy na stránce NASA/MAVEN



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: NASA, Mars, Phobos, MAVEN


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »