Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nejdokonalejší fotografická mapa Měsíce

Nejdokonalejší fotografická mapa Měsíce

Nová fotografická mapa Měsíce
Nová fotografická mapa Měsíce
Výsledky americké sondy Lunar Reconnaissance Orbiter, která od poloviny roku 2009 zkoumá z oběžné dráhy kolem Měsíce jeho povrch, již mnohokrát zaplnily stránky prestižních vědeckých časopisů. Nyní její data začínají dělat radost i všem nadšeným pozorovatelům Měsíce.

Kromě řady jiných přístrojů nese tato sonda na své palubě i kamerový systém LROC (Lunar Reconnaissance Camera Orbiter), který obsahuje celkem tři kamery. Jde v podstatě o vylepšenou verzi systému z veleúspěšné sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Nejvýkonnější kamera na palubě LRO (NAC - Narrow Angle Camera) využívá objektiv Cassegrainova typu s průměrem zrcadla 19,5 cm a efektivní ohniskovou délkou 700 mm. Snímky z kamery NAC umožňují na Měsíci rozlišit až půlmetrové podrobnosti, což zcela zastiňuje všechny dosavadní mapovací mise vyslané k našemu souputníkovi! S pomocí kamery NAC se tak například podařilo identifikovat stopy činnosti jednotlivých výprav Apollo v místech jejich přistání.

Snímky stop astronatů v měsíční prachu jsou však jen pomyslnou špičkou ledovce obrovského množství fotografických dat, které kamera poskytuje. Tisíce měsíčních útvarů už totiž kamera NAC nasnímala v detailech, jaké geologům způsobují doslova závratě. Při pohledu na balvany rozházené po dně kráteru Linné nebo na vrstvy vulkanických hornin ve svazích kráteru Alphonsus se tak vědci mohou cítit, jakoby ochutnávali jablka ze stromu, který dosud sledovali pouze někde v dálce na horizontu a ještě k tomu mlžném oparu.

Kromě výkonné kamery NAC a podpůrné kamery SCS (Sequence and Compressor System) z paluby LRO ovšem shlíží na měsíční povrch i kamera Wide Angle Camera (WAC), která poskytuje snímky v sedmi barvách (ve vlnových délkách od 315 do 680 nm) s rozlišením 100 metrů na pixel. V prosinci minulého roku naplánoval vědecký tým mise dva týdny trvající snímkování, během něhož byly pořízeny záběry kompletního povrchu Měsíce a to za stejného slunečního osvětlení (sklon slunečních paprsků 55 až 70°). Tak vznikla naprosto unikátní 560 magapixelová měsíční mapa, která ukazuje povrch našeho souputníka zhruba v desetinásobně lepším rozlišení, než jaké se nám nabízí při teleskopickém pozorování Měsíce ze Země! Detaily měsíčních útvarů, které lze na mapě rozeznat, skutečně berou dech. Tato fotografická mapa ovšem zobrazuje vzhled Měsíce tak, jak jej nikdy neuvidíme, protože všechny útvary jsou nasvětelny velmi podobně - jakoby Slunce stálo nad celým Měsícem v jednu chvíli všude stejně vysoko.

Tím však významný zářez sondy LRO do dějin mapování Měsíce zdaleka není u konce! Sonda totiž každý měsíc provádí další sady globálního mapování za různého slunečního osvětlení. Tak vznikne ještě dokonalejší pohled na tvary jednotlivých měsíčních útvarů. A co víc, posun úhlu záběru kamery během každého oběhu umožní sestavit stereoskopický pohled, ze kterého lze vytvořit globální topografickou mapu měsíčního povrchu s vysokým rozlišením. Na těchto mapách již členové týmu LROC z Německé kosmické agentury DLR intenzivně pracují.

Není pochyb o tom, že sada snímků a map ze sondy Lunar Recconaisace Orbiter definitivně ukončuje analogovou éru mapování Měsíce. Americký lunární nadšenec a autor řady zajímavých textů o Měsíci Charles A. Wood ve svém článku o nových mapách ze sondy LRO dokonce polemizuje nad tím, zda tyto úžasné mapy neoznačují konec pozorovací éry Měsíce vůbec. Odpověď zní ano i ne. Je jisté, že pozorovatel ze Země již žádné zajímavé měsíční detaily neobjeví, na druhou stranu se však může stát svědkem něčeho neočekávaného - třeba záblesku způsobeného drobným impaktem.

Jsem si jistý, že zážitky z vlastního prohlížení a poznávání měsíčního světa, nová data ze sondy LRO ohrozit nemohou. Naopak, alespoň tak budou mít nadšenci lunárních prohlídek k dispozici další užitečné pomocníky!

A nakonec to nejdůležitější - mapu přivrácené strany Měsíce si můžete prohlédnout na stránce, kde lze celý soubor stáhnout, vytisknout a posléze třeba pověsit na za zeď vaší pozorovatelny.

Odkaz na mapu přivrácené strany: Browser 100
Odkaz na mapu odvrácené strany: Browser 180

Zdroje:
[1] Oficiální stránky mise LRO.
[2] Charles Wood: The Best Lunar Map So Far. - Sky and Telescope, June 2011.




O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.



30. vesmírný týden 2017

30. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Další informace »