Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Novinky z vyšetřování havárie lodi Progress cestou ke stanici ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Novinky z vyšetřování havárie lodi Progress cestou ke stanici ISS

Nádrž z lodi Progress o průměru asi 1 metr byla nalezena dva dny po havárii asi 15 kilometrů východně od vesnice Eilig-Khem v jižním Rusku
Autor: Anatolij Zak/Russian Space Web

Tři neděle již uplynuly od chvíle, kdy do divočiny jižního Ruska dopadly trosky nákladní kosmické lodi Progress MS-04, zničené během startu na oběžnou dráhu. Co se přesně cestou do kosmu na palubě odehrálo zůstává zatím stále záhadou, jednotlivé střípky neblahé mozaiky však ruští vyšetřovatelé již pomalu skládají dohromady. ISS zatím navštívila japonská zásobovací loď. 

Nedlouho po neúspěšném startu lodi se objevily zprávy, že za nehodu mohl příkaz k nouzovému vypnutí raketového motoru, který měl vyslat počítač horního stupně nosné rakety Sojuz U, jehož motor v okamžiku anomálie pracoval na navedení zásobovací lodi Progress na výchozí dráhu kolem Země, tato teorie ovšem zůstala podle všeho nepotvrzenou slepou uličkou. Motor horního stupně, spalující kerosin a kapalný kyslík, měl být podle plánu letu vypnut v čase 8 minut a 46 vteřin po startu z Bajkonuru, následovat mělo oddělení zásobovací lodi Progress a zahájení jejího samostatného stíhání orbitální stanice ISS. 

Novější informace z průběhu vyšetřování však staví celou situaci do trochu jiného světla – podle všeho se zdá, že k rozpojení horního stupně nosiče a lodi Progress došlo o 140 sekund dříve oproti plánu (!) a to za stálého hoření motoru rakety Sojuz na plný výkon. 

Animace letu lodi Progress na horním stupni nosné rakety z monitoru ruského řídícího střediska Autor: Youtube.com
Animace letu lodi Progress na horním stupni nosné rakety z monitoru ruského řídícího střediska
Autor: Youtube.com
Jak vůbec mohlo k takového rozdělení obou těles dojít je pro ruské vyšetřovatele malou záhadou. Za normálních okolností to funguje tak, že horní stupeň nosiče s kosmickou lodí dosáhne oběžné dráhy, vypne motor a sám vydá z vlastního počítače příkaz k odpálení pyrotechniky, což má za následek odpojení vesmírné lodi s nákladem, ta poté „ožije“, vyklopí antény, začne vysílat vlastní telemetrii atd. zatímco vyhořelý raketový stupeň provádí úhybný manévr s využitím zbytků kyslíku ve své nádrži. 

Zatím se však zdá, že hořící horní stupeň rakety nevydal žádný příkaz ani k vypnutí svého motoru, ani k oddělení vynášené lodi Progress. Vyšetřovatelé se proto zaměřili na záložní systém, který je schopen obstarat rozdělení obou plavidel, a tím je počítač na palubě samotného Progressu, tato teorie se však bude obtížně prokazovat, protože kosmická loď až do fyzické separace od nosiče nevysílá vlastní telemetrická data. 

Vraťme se ale k pravděpodobnému průběhu: Progress se odděluje od horního stupně rakety Sojuz, jehož motor RD-0110 stále hoří, o 140 sekund dříve oproti plánu, ve výšce asi 180 kilometrů a při rychlosti čítající kilometry za sekundu. Počítač lodi Progress ovšem vyhodnocuje separaci jako úspěšnou a nominální a zahajuje standardní procedury jako vyklopení komunikačních antén či aktivaci vlastních manévrovacích trysek včetně natlakování jejich palivových nádrží. 

Kosmonauté Sergej Rjazanskij (nahoře) a Michail Ťurin vynášejí zásoby z nákladní lodi Progress (2014). Zatím poslední misi nebylo souzeno dostat se tak daleko. Autor: NASA
Kosmonauté Sergej Rjazanskij (nahoře) a Michail Ťurin vynášejí zásoby z nákladní lodi Progress (2014). Zatím poslední misi nebylo souzeno dostat se tak daleko.
Autor: NASA
Progress se ovšem ze svého samostatného letu neraduje dlouho, protože za pár okamžiků je zřejmě dvakrát sražen horním stupněm rakety Sojuz, který „nic netuší“ a stále mu hoří jeho raketový motor. Kosmická loď Progress je poškozena nárazem raketového stupně na své zadní části a za okamžik následuje druhá kolize, zasahující bok lodi. Přímým následkem bude zřejmě aktivace systému pro regulaci teploty na palubě Progressu, protože ta náhle spadla prudce dolů, asi následkem proražení vnějšího pláště lodi a vystavení interních systémů chladu orbitální noci. 

Přibližně ve stejný okamžik ustává náhle tok telemetrických dat z horního stupně rakety Sojuz, podle některých interpretací techniky vykazující abnormální oddělení kosmické lodi, pravděpodobně následkem poškození při srážce s Progressem. Ve výsledku ani jedno z těles nedosahuje oběžné dráhy a trosky 7tunového Progressu zasahují zalesněnou oblast jižního Ruska, jak jsme uvedli v článku, který byl sepsán krátce po havárii

Předešlé řádky prosím berte jako velmi předběžný report o havárii, protkaný jistě spoustou zatím nepotvrzených hypotéz, definitivní příčinu havárie Rusové doufejme zveřejní po ukončení vyšetřování státní komise. 

Otázkou zůstává, jak by si vedla podobně poškozená pilotovaná loď Sojuz při nouzovém přistávacím manévru, jaký se povedl třeba roku 1975 při misi Sojuz 18-1

Loď Kounotori 6 přilétá ke kosmické stanici 13. prosince 2016 Autor: NASA
Loď Kounotori 6 přilétá ke kosmické stanici 13. prosince 2016
Autor: NASA
Mezitím posádka na ISS ale rozhodně nehladoví, 13. prosince úspěšně dorazila ke stanici japonská zásobovací loď Kounotori 6 a přivezla zhruba 4,5 tuny jídla, vody, zásob, náhradních dílů, vědecké výbavy včetně malých cubesatů k vypuštění z kosmické stanice na vlastní oběžné dráhy. Japonská loď přivezla rovněž 6 nových lithium-iontových baterií pro přechovávání elektřiny, generované ohromnými solárními panely stanice ISS. Během prosince a ledna budou nové baterie vyměněny za nikl-vodíkové články, které slouží na ISS již řadu let, a výdrž nových baterií by měla hravě postačit pro zbytek plánovaného provozu kosmického komplexu. 

Výměnu baterií v příhradových nosnících stanice provede převážně robot Dextre, umístěný vně stanice, doplňkové, především úklidové práce, si vyžádají dva výstupy astronautů ve skafandrech. 

Snad v únoru by měl ke stanici opět zavítat i Dragon, protože po Novém roce plánuje společnost SpaceX obnovit starty svých raket Falcon 9, uzemněných po zářijové explozi na rampě na mysu Canaveral. 

Na přelomu října a listopadu byla ke stanici připojená rovněž zásobovací loď Cygnus společnosti Orbital ATK.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] RussianSpaceWeb 19. 12. 2016
[2] Spaceflightnow.com 13. 12. 2016



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Progress MS-04, Kounotori 6, ISS, Havárie raket


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »