Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ruský start ke stanici ISS skončil havárií
Vít Straka Vytisknout článek

Ruský start ke stanici ISS skončil havárií

Progress MS-04 během předstartovních příprav a testů 24. listopadu 2016
Autor: Eněrgija

Ztráta spojení se startující nákladní lodí, znepokojivá padající hvězda na sibiřském nebi, to byl včerejší start nákladní lodi Progress k Mezinárodní kosmické stanici, který nakonec vůbec nedosáhl oběžné dráhy. Co se stalo? 

Nákladní kosmická loď Progress MS-04 odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu (mimo jiné ze stejné rampy, na které kdysi zahájil svou kosmickou odyseu Jurij Gagarin) ve čtvrtek 1. prosince v 15:51 SEČ, na Bajkonuru už byl chladný, temný večer, o pět hodin více než u nás ve střední Evropě. Nosná raketa Sojuz U, nesoucí na oběžnou dráhu Progress o souhrnné hmotnosti asi 7,3 tuny, po úspěšném startu zamířila z kosmodromu východním směrem, aby mohla dosáhnout orbity se sklonem 51,6 stupně k rovníku, po které létá stanice ISS, čekající na dodávku. 

Přímý videopřenos z Bajkonuru, který vysílala na internetu NASA, nedával tušit nic o blížící se katastrofě. Náběh motorů prvního stupně na plný výkon byl vskutku oslnivý a pomalu v něm i zanikly první metry letu rakety Sojuz. Ta zakrátko bohužel zmizela z obrazovky v noční oblačnosti nad stepí a videopřenos NASA TV nadále využíval počítačové animace letu, která běžela z ruského řídícího střediska. 

 

Záznam startu lodi Progress MS-04 (NASA)

 

Ani ne dvě minuty po startu se oddělily čtyři vyhořelé postranní bloky motorů a Sojuz s Progressem dále poháněl centrální stupeň rakety, zapálený již před startem (všechny stupně raket Sojuz spalují letecký kerosin a kapalný kyslík), o chvilku později došlo k odhození aerodynamického krytu lodi Progress, raketa již opustila husté vrstvy atmosféry, takže tento kryt se stal přebytečnou zátěží. Let pokračoval nadále bez zjevných problémů, což tvrdilo i řídící středisko. 

Od startu uplynulo už skoro 5 minut, když dohořel centrální stupeň rakety Sojuz a od letící sestavy byl odhozen impulsem zážehu horního stupně skrze charakteristickou mřížkovou konstrukci. Bylo vypočítáno, že horní stupeň rakety bude vypnut 8 minut a 46 vteřin po startu, načež se loď Progress ocitne na výchozí orbitě pro další vlastní manévry a stíhání stanice ISS, ke které měla dorazit v sobotu 3. prosince. 

Převoz rakety Sojuz s lodí Progress na startovní rampu 29. listopadu 2016 Autor: spaceflightnow.com
Převoz rakety Sojuz s lodí Progress na startovní rampu 29. listopadu 2016
Autor: spaceflightnow.com
Místo toho se však stalo něco trochu jiného – v čase 6 minut a 22 sekund od startu, během činnosti horního stupně rakety Sojuz, přestala přicházet na Zemi telemetrie z letící sestavy nebo byla přinejmenším rozkouskovaná a podivná, spojení vypadávalo. Komentátor NASA TV Rob Navias o chvíli později hlásil komunikační potíže s Progressem, navigační antény lodi se podle kusých údajů úspěšně vyklopily, to samé se však nedalo říci o solárních panelech a už vůbec nebyl znám čas separace lodi od horního stupně nosiče či zda k ní vůbec došlo! V tomto čase měl Progress již letět po výchozí oběžné dráze, ruské radarové stanice však hlásily, že po dotyčné trajektorii se žádné nové těleso nepohybuje. Progress zmizel! 

„Máme pro vás nějaké novinky o letu Progressu,“ hlásila v té době astronautka Jessica Meir z řídícího střediska v Houstonu veliteli stanice ISS. „V podstatě to vypadá, že loď se oddělila od horního stupně rakety o několik minut dříve, než měla, s Progressem navíc vypadlo spojení. Rusové analyzují celou situaci, takže se vám ozveme, jakmile budeme mít něco nového.“ 

„Dobrý, díky Houstone. Dejte nám prosím vědět, jakmile k vám přijdou nějaké novinky,“ odpověděl astronaut Shane Kimbrough, současný velitel 6členné posádky orbitální laboratoře. 

„Dáme vám vědět hned, jakmile budeme mít něco nového,“ pokračovala Meir. „Rusové poslali techniky od Progressu domů a skládají vyšetřovací komisi.“ 

V těch chvílích začaly chodit znepokojivé zprávy z regionu Tuva v jižní oblasti Ruska, kde obyvatelé pozorovali na nočním nebi explozi a pád hořících trosek, slyšeli prý i silný hluk. Není těžké se dovtípit, o co šlo, to zanikal v zemském ovzduší Progress, který vinou selhání horního stupně rakety Sojuz vůbec nedosáhl oběžné dráhy, pravděpodobně byl k hornímu stupni stále připojený, přinejmenším se na Zemi nedostala informace o separaci obou těles. 

Mise lodi Progress MS-04 skončila asi 180 kilometrů nad Zemí. 

Můžeme být rádi, že lokality v Rusku nejsou nikterak hustě osídlené, většina trosek lodi Progress podle prohlášení ruské federální vesmírné agentury Roskosmos shořela v horních vrstvách zemské atmosféry, pokud nějaké fragmenty ohnivý pád zpátky „dolů“ přežily, zasáhly hornatou, zalesněnou oblast. Ruská tisková agentura RIA Novosti dnes informovala o tom, že místo možného dopadu trosek lodi Progress bylo lokalizováno asi 60 až 70 kilometrů západně od města Kyzyl v ruském regionu Tuva. Již asi čtyři hodiny po nezdařeném startu se na místo pokusil dostat vrtulník s vyšetřovateli, tomu však zabránilo špatné počasí v oblasti. 

Velmi povedená animace od Anatolije Zaka ukazuje místo možného dopadu trosek lodi Progress Autor: RussianSpaceWeb.com
Velmi povedená animace od Anatolije Zaka ukazuje místo možného dopadu trosek lodi Progress
Autor: RussianSpaceWeb.com

Rusové momentálně zahajují vyšetřování incidentu, spolu s NASA prohlašují, že ztráta této kosmické lodi by neměla omezit provoz stanice ISS, na jejíž palubě je pro takového případy vždy rezerva dalších zásob pro astronauty. V říjnu ke stanici dorazila soukromá americká loď Cygnus společnosti Orbital ATK, v prosinci se sem zase chystá japonská zásobovací loď Kounotori, takže šest kosmonautů na stanici jistě hlady nezemře. 

Ztráta asi 2,6 tun nákladu, který vezl Progress, však i přesto zamrzí. Na jeho palubě se nacházelo jídlo, ošacení, náhradní díly, vědecké vybavení, nový skafandr pro výstupy kosmonautů na vnější plochy ISS, dále raketové palivo pro korekce dráhy stanice plus voda a vzduch pro kosmonauty. 

Raketa Sojuz s lodí Progress na startovní rampě 29. listopadu 2016 Autor: spaceflightnow.com
Raketa Sojuz s lodí Progress na startovní rampě 29. listopadu 2016
Autor: spaceflightnow.com
Nevyhnutelné je nyní asi uzemnění raket Sojuz po dobu vyšetřování nehody, což je nepříjemné už z toho důvodu, že v mírně odlišné verzi tyto rakety nyní jako jediné vozí k ISS lidské posádky. Příští start kosmonautů v lodi Sojuz byl stanoven (před havárií) na 27. březen 2017. 

Přerušení pilotovaných startů ke stanici ISS následovalo v roce 2011, kdy velmi podobně havaroval cestou ke stanici ruský Progress po předčasném vypnutí motoru horního stupně rakety Sojuz U. Pokud by však podobná havárie postihla startující raketu s kosmonauty, jejich loď by měla být schopna nouzového přistání, byť s velkým přetížením. 

Ve čtvrtek 1. prosince startoval ke stanici ISS třetí nákladní Progress v roce 2016 a současně to byl třetí případ ze 65, kdy Progress s nákladem pro stanici ISS nedosáhl po startu svého cíle.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] RussianSpaceWeb 2. 12. 2016
[2] Spaceflightnow.com 1. 12. 2016
[3] Roskosmos 1. 12. 2016
[4] NASA 1. 12. 2016



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Havárie raket, Raketa Sojuz, Progress MS-04, Mezinárodní kosmická stanice


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »