Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přežijí kosmické koráby rok 2010?
Petr Kubala Vytisknout článek

Přežijí kosmické koráby rok 2010?

Atlantis při přípravě na STS-125 ve VAB. Zdroj: NASA
Atlantis při přípravě na STS-125 ve VAB. Zdroj: NASA
V kuloárech amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se spekuluje o tom, že by raketoplány ukončily aktivní službu až v roce 2015, tedy o pět let později, než hovoří současné plány. Těžko říct, zda se jedná o výstřel do tmy, související se začínajícím fiskálním rokem, prezidentskými volbami nebo o reálné zamyšlení.

Podle interních a spolehlivých informací analyzuje NASA možnost prodloužit provoz raketoplánů až do roku 2015. Podle stále platného harmonogramu měly jít raketoplány do starého železa po dokončení stavby Mezinárodní kosmické stanice v roce 2010. Nejedná se o termín náhodně vycucaný z prstu. Rok 2010 byl stanoven ve vizi současné americké administrativy již v roce 2004. NASA vyvíjí novou kosmickou loď Orion a na její stavbu potřebuje peníze. Financování NASA je velmi komplikovaná záležitost, o každý dolar úřad s Kongresem úzkostlivě bojuje. Je jasné, že zvládnout vývoj nové lodi současně s provozem raketoplánů, není po finanční stránce příliš reálné. Jen samotný start kosmického korábu vyjde na zhruba 500 milionů dolarů, nemluvě o obrovských nákladech na provoz.

Gruzie, volby a aprílový žert

Informace o právě realizované analýze by obstála jako námět na aprílový žert, ale Apríl dnes není. V USA právě vrcholí prezidentské volby a oba kandidáti slibovali zmenšení výluky mezi posledním startem raketoplánu a prvním startem Orionu na minimum. To přitom lze pouze posunutím termínu posledního letu raketoplánu, vývoj Orionu urychlit pochopitelně nelze.

Má vůbec nějaký význam případné prodloužení letů raketoplánů? Pomiňme hlasy fanoušků raketoplánů a podívejme se na skutečné důvody. Úkolem raketoplánu je do roku 2010 dokončit stavbu Mezinárodní kosmické stanice, velkolepého kolosu na oběžné dráze o jehož přínosu má mnoho lidí rovněž pochyby. Na stanici se střídají posádky v půlročních intervalech. O střídání trojice astronautů se dnes stará ruská kosmická loď Sojuz a raketoplán. V příštím roce se má počet členů stanice zvýšit na šest. Po roce 2010 bude jedinou kosmickou lodí, schopnou dopravovat posádku na stanici a zpět ruský Sojuz. Američané budou pochopitelně za své pasažéry Rusku platit. Už fakt, že NASA bude muset pět let (optimistický odhad) spoléhat pouze na Rusko, někteří přenášejí přes srdce jen velmi těžce. Situace je ale mnohem horší, dohoda USA-Rusko o situaci po roce 2010 se hledá díky americké byrokracii jen obtížně. Kromě toho při dvou posledních přistáních Sojuzu díky technické závadě posádka málem zařvala a jako by toho nebylo málo, přišla válka mezi Gruzií a Ruskem. Ta velmi negativně ovlivnila vztahy mezi Ruskem a USA, což se může dotknout i kosmického programu. V neposlední řádě bude ukončení programu raketoplánu stát hodně lidí pracovní místo a o tom se před volbami přece nemluví, alespoň ne v negativním světle.

Vraťme se ale ještě k ISS. Ve zpravodajských relacích se střídá jeden odborník na mezinárodní politiku za druhým, ale pravda je taková, že dnes nikdo neví, jaké budou americko-ruské vztahy zítra, natož za dva či více let. Rusové by se mohli NASA na roli kosmické taxislužby vykašlat a americká část posádky ISS by se na ISS nedostala. Podobný scénář je sice spíše extrémní a nepravděpodobný, ale problémy při provozu stanice přijít mohou.

Podle všeho by případným jediným úkolem raketoplánu po roce 2010 byla právě doprava posádky a zásob na stanici a zpět. Zkrátka kyvadlová doprava, což má konec konců raketoplán přímo ve svém anglickém názvu. Je ale otázka, kde by NASA na takovou legraci brala peníze. I kdyby se raketoplán vydal ke stanici jen dvakrát ročně, vyšly by samotné starty kosmického korábu v letech 2010 až 2015 odhadem na 4 miliardy dolarů. A to nepočítáme náklady na udržování raketoplánů v provozu (personál, infrastruktura apod.).

Studie má být dokončena do konce září, ale rozhodnutí může přijít i později. Bude patrně hodně záležet na tom, kdo usedne začátkem příštího roku v Bílém domě, nebo bychom spíše měli říct "až usedne". V názoru na prodlevu mezi koncem raketoplánů a počátkem éry Orionů si jsou postoje obou kandidátů podobné. Ale před volbami se vždy říká něco jiného, než se nakonec realizuje.

Nejbližší start raketoplánu je naplánován prozatím na 8. října. Atlantis se má vydat na poslední servisní misi k Hubblovu kosmickému dalekohledu. Floridu nyní bičuje jedna tropická bouře za druhou, takže se přeprava raketoplánu na vesmírný komplex odkládá a přípravy se komplikují. Start tedy bude zřejmě o pár dní odložen.

Zdroj: space.com




O autorovi



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »