Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketoplán se chystá na finální misi

Raketoplán se chystá na finální misi

Posádka letu STS-135
Posádka letu STS-135
Když zde přibližně před rokem vyšel článek "Atlantis - první raketoplán ve výslužbě", psalo se v něm, že tento stroj v květnu 2010 po návratu z mise STS-132 ukončil svou aktivní činnost a "půjde do důchodu". Měl sloužit pouze jako záložní stroj, kdyby se stalo něco nepředvídatelného s raketoplány Discovery nebo Endeavour. Například, kdyby během jejich letu došlo k takovému poškození, že by nebylo možné provést přistávací manévr. V takovém případě se měl Atlantis vydat na záchrannou výpravu a dopravit posádku poškozeného kosmického letounu z oběžné dráhy zpět na Zemi. K ničemu takovému naštěstí nedošlo a tak po úspěšném ukončení misí STS-133 a STS-134 zůstal k dispozici letuschopný stroj i s posádkou. Byla by velká škoda toho nevyužít, zvlášť když tentokrát bylo možné uskutečnit kosmický let za podstatně méně peněz, než obvykle.

Panovaly obavy, jak se k tomu postaví politici, ale nakonec se podařilo tento dodatečný let schválit. Poté, co možnost přidat ještě jednu vesmírnou misi posvětil americký kongres a prezident, mohlo se začít s její přípravou. Dostala označení STS-135 a jako její hlavní cíl bylo určeno dopravit astronauty a zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Ostatně v posledních letech měly stejný úkol všechny lety raketoplánů jen s jednou jedinou výjimkou. Tou byla v květnu 2009 mise STS-125, jejíž náplní byl servis Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST).

Do posádky byli jmenováni samí zkušení astronauti, kteří mají za sebou už minimálně jeden kosmický let. Jako velitel byl vybrán Christopher Ferguson, pro kterého to bude třetí vesmírná mise. Raketoplán Atlantis dobře zná, protože v roce 2006 jej pilotoval při misi STS-115. O dva roky později pak velel výpravě STS-126, kterou uskutečnil raketoplán Endeavour. Pilotem bude Douglas Hurley, který již řídil raketoplán Endeavour během letu STS-127. Dvojici letových specialistů utvoří Sandra Magnusová a Rex Walheim. Mangusová má zkušenosti nejen s třemi raketoplány (Atlantis, Endeavour a Discovery), ale i s dlouhodobým pobytem na ISS. Byla členkou Expedice 18 (osmnáctá stálá posádka ISS) a během ní strávila ve vesmíru bezmála 134 dnů. Poslední člen posádky, Walheim, poletí raketoplánem Atlantis dokonce potřetí. Zúčastnil se již jeho mise STS-110 v roce 2002 a STS-122 o šest let později.

Jestliže se neobjeví žádné potíže, měl by raketoplán Atlantis odstartovat do vesmíru 8. července 2011 v 15:26 UT a jeho poslední mise je plánována jako třináctidenní. Původní termín startu byl 28. června, později však byl posunut kvůli tomu, že předchozí mise (STS-134) se po několika odkladech uskutečnila až na konci května. Jak již bylo uvedeno, posádku budou tentokrát tvořit pouze čtyři astronauti, což je velmi neobvyklé. Naposledy v takovéto sestavě startoval raketoplán v dubnu 1983. Tehdy se jednalo o první let raketoplánu Challenger a celkově šestou misi raketoplánu (STS-6), při které byli na palubě také jen čtyři astronauti. Při všech následujících letech tvořilo posádku vždy nejméně pět osob. Z jakého důvodu poletí tentokrát jen čtyři lidé? Je to hlavně proto, že kdyby Atlantis z nějakého důvodu nemohl přistát, nebude možné mu vyslat na pomoc jiný raketoplán. V takovém případě by se posádka musela spolehnout na kosmické lodi Sojuz, které jsou připojené k ISS jako záchranná plavidla a protože je jejich kapacita omezena, musela být posádka zredukována na minimum. V ruských kosmických lodích se počítá s poněkud menšími kosmonauty a tak i do posádky STS-135 byli vybráni astronauti s menší výškou. Posádka během příprav také navštívila Rusko, kde testovala záchranné skafandry a individuální křesla, která by v případě nouze musela použít.

Atlantis připravený na finální misi

Druhým, i když ne tak podstatným důvodem pro čtyřčlennou posádku byl fakt, že tak bude možné maximálně využít nosnou kapacitu raketoplánu a vynést do kosmu co nejvíce materiálu během jeho poslední zásobovací mise. Většinu nákladového prostoru zabere víceúčelový logistický modul Raffaello s šestnácti přemístitelnými skříněmi, což je maximální počet, jaký je schopen pojmout. Ty pak budou plně naloženy potřebami pro ISS. Vedle Raffaella se bude nacházet lehký víceúčelový nosič nákladu (Lightweight Multi-Purpose Carrier - LMC) a také experiment Robotic Refueling Mission (RRM), který má vyzkoušet nástroje a technologie potřebné pro doplňování paliva do satelitů. To by mělo v budoucnu probíhat pomocí robotických prostředků přímo na oběžné dráze. Na zmíněném nosiči LMC se pak zpět na zem dopraví čerpadlo chladícího systému ISS, které loni z neznámých důvodů selhalo. Odborníci jej chtějí důkladně prozkoumat a najít příčinu závady.

Větší část montáže a prověrek základních komponent probíhala od jarních měsíců. Skládání pomocných startovacích raket začalo 29. března 2011 a bylo dokončeno v polovině dubna. Při stavbě byly použity různé zrenovované části, zajímavostí je, že jedna z nich (horní válec levé rakety) byla použita dokonce už při úplně prvním letu raketoplánu STS-1. S vnější nádrží byly obě rakety spojeny 25. dubna. Atlantis opustil vystrojovací halu (OPF) 17. května, byl převezen do montážní haly VAB a v následujících dvou dnech jej technici připojovali ke zbytku sestavy. Kompletně sestavený raketoplán následně prošel řadou kontrol a protože byly úspěšné, mohl se vydat na startovací komplex. Poslední cesta na startovací rampu LC39A začala 31. května ve večerních hodinách a skončila o den později ve 3:29 místního času. Přímo na rampě pak probíhaly další předstartovní přípravy. Například 15. června proběhlo zkušební plnění vnější nádrže palivem, při kterém byla objevena netěsnost na jednom z ventilů. Konkrétně se jednalo o ventil, kterým proudí palivo do hlavního motoru (SSME) číslo 3. Aby byla závada odstraněna, byl 21. června vyměněn za jiný kus. Další prověrky budou probíhat až do samotného startu, kdy se Atlantis naposledy vznese nad oblaka.

Zajímavé je, že se vlastně jedná už o třetí "poslední" let tohoto raketoplánu. NASA chtěla jeho provoz ukončit již před několika lety a ponechat jej pouze jako zdroj náhradních dílů pro Discovery a Endeavour. Kvůli tomu neprošel ani důkladnou servisní prohlídkou, která se měla uskutečnit v roce 2008. Jeho závěrečnou misí se měla stát výše zmíněná STS-125, během které se naposledy v historii vydal raketoplán jinam než k ISS. Později se ukázalo, že s pouze dvěma funkčními raketoplány není možné splnit všechny plánované úkoly a tak byl znovu povolán do služby. Poté, co absolvoval STS-129 v listopadu 2009 a STS-132 v květnu 2010, vypadalo to, že už je jeho vesmírná kariéra definitivně u konce. Jak se však ukázalo, ani tentokrát se nejednalo o jeho poslední let a Atlantis bude mít tu čest misí STS-135 uzavřít celou éru raketoplánů, která začala 12. dubna 1981 prvním startem Columbie do vesmíru.

Další zajímavosti o programu Space Shuttle

Vybrané zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »