Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zprávy ze základny Vastitas Borealis I
Petr Kubala Vytisknout článek

Zprávy ze základny Vastitas Borealis I

Mars v téměř přesných barvách
Mars v téměř přesných barvách
V době, kdy vydáváme tento článek, ukazují hodiny na počítadle už 2 dny, 20 hodin a 50 minut od chvíle, kdy se tři přistávací vzpěry kosmické sondy Phoenix dotkly povrchu rudé planety. Co se stalo v uplynulých 68 hodinách na základně Vastitas Borealis? Nejdůležitější informace se vám pokusíme shrnout v následujícím článku.

Přistání

K přistání sondy Phoenix došlo podle plánu 26. května 2008 v 1:37 SELČ. Na Zemi jsme v té době ale ještě o úspěchu neměli nejmenší ponětí. Plných 15 minut a 20 sekund trvalo, než signál na naši rodnou planetu dorazil. V 1:53:44 SELČ propuklo v řídícím středisku v kalifornském sídle JPL nadšení. Phoenix has landed!...poslouchat tato slova bylo pro vědce, pracující řadu let na projektu Phoenix, stejně jako pro zbytek světa, dychtivě upoutaný u vysílání NASA TV, doslova rajskou hudbou.

Podle údajů se padák rozvinul o 7 sekund později oproti plánu, což ale zřejmě bylo v normě, neboť kosmické plavidlo měkce dosedlo. Souřadnice přistání Phoenixu jsou 68,22° (plán 68,35°) severně a 234,3° (plán 233,0°) východně. Už ve 3:50 dorazily na Zemi první fotografie, které potvrdily úspěšné rozvinutí obou solárních panelů a představily nám okolí místa přistání.

MRO

Klíčovou roli v posledních dnech hraje americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), která společně s kolegy Mars Odyssey a Mars Express přenášela data během přistání a přenáší je i nadále. V úterý se sice na přenosu dat vyskytly problémy, kdy vysílačka (UHF) na sondě MRO náhle vypnula, zřejmě z důvodu momentální změny napětí. Problém se ale prý podařilo vyřešit a kilobajty opět putují ze základny Vastitas Borealis k Zemi. Jako retranslační sonda na oběžné dráze se navíc používá také Mars Odyssey a v záloze je rovněž evropská sonda Mars Express.

MRO se ale zapsala do historie kosmonautiky v posledních hodinách něčím jiným. Kamera s vysokým rozlišením HiRISE pořídila několik fotografii sondy Phoenix, sestupující na padáku. Je to vůbec poprvé v historii, co se podobný kousek povedl. Nebylo to přitom vůbec nic jednoduchého. Kamera a samotná sonda se musely naklonit do poměrně ostrého úhlu, aby mohly fotografie vzniknout. MRO poté nesnímkovala Phoenix, jak si už spokojeně hoví na povrchu. Na fotografii je patrný také padák a tepelný štít.

Phoenix poblíž kráteru
Phoenix poblíž kráteru
Obrázek: Phoenix při sestupu na padáku. V pozadí je kráter Heimdall o průměru 10 km. I když to vypadá, že sonda nezadržitelně míří do kráteru, ve skutečnosti se nachází asi 20 km od něj. Vlevo je detail.


PR kampaň

DVD se jmény
DVD se jmény
V uplynulých hodinách dorazila na Zemi též fotografie s trochu PR nádechem. Širokoúhlá kamera SSI na palubě sondy Phoenix zachytila na snímku DVD z křemenných skel a s kouskem „rudého povrchu“ v pozadí. Pokud jste se před rokem a půl zaregistrovali na webu Phoenixu a poslali své jméno na čtvrtou planetu sluneční soustavy, pak vás fotografie jistě potěšila.

Technické problémy?

Médii probleskly dnes ráno zvěsti o technických problémech sondy Phoenix. O tom prvním jsme už psali výše, jednalo se o výpadek při přenosu dat přes sondu MRO. Problém by měl být již vyřešen a i kdyby se opakoval, pak NASA může využít k přenosu dat nejen Mars Odyssey, ale též evropskou sondu Mars Express.

Druhý problém způsobila robotická ruka. Podle včerejších zpráv se z ní nepodařilo zcela odsunout ochrannou fólii. Problém je ale triviální a v těchto hodinách už vědci připravují robotickou ruku k prvnímu odběru vzorků.

Mars Express poslouchal Phoenix

Přístroj MELACOM (Mars Express Lander Communication system) na evropské sondě Mars Express zachytil signál z Phoenixu během přistávání. Signál byl zřetelný dokonce i během sestupu Phoenixu atmosférou, kdy se počítalo s „hluchým oknem“ kvůli ionizaci okolního vzduchu. Zachycený signál si můžete poslechnout zde (mp3). Záznam končí ve chvíli, kdy Phoenix rozvinul padák. Obě sondy se k sobě dostaly na minimální vzdálenost 1 550 km. Protože se vzdálenost mezi sondami měnila, můžete celkem zřetelně slyšet i vliv Dopplerova jevu.

Nejvzdálenější rosnička

Veřejnost sice jedním dechem hltá nejnovější snímky z Marsu, ale na povrchu pilně pracuje rovněž meteorologická stanice. První data ukázala, že teplota se pohybuje během dne od -30 do -80°C. Tlak je v místě přistání 8,5 hPa a vítr fouká rychlostí 20 km/h. V nejbližší době se uskuteční první laserová měření atmosféry s cílem zmapování prachových částic.

Co nás čeká?

V nejbližších hodinách budou na Zemi přicházet další fotografie a také se připravuje první odebrání vzorků a jejich analýza. Během následujících dvou dní by mělo být dokončeno mapování okolí sondy širokoúhlou kamerou SSI. Na základě dalších snímků bude sestaveno panorama, zachycující okolí celé sondy. Další tiskové konference jsou naplánovány na čtvrtek a pátek od 20:00 našeho času a sledovat je můžete na NASA TV (Public a Media Channels).

Zdroje:




O autorovi



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »