Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM červenec 2015: Pluto

ČAM červenec 2015: Pluto

Pluto
Autor: Milan ANTOŠ

Je sychravý 18. únor roku 1930. Na Lowellově observatoři asistent Clyde Tombaugh prohlíží v blinkkomparátoru snímky pořízené 23. a 29. ledna téhož roku. Snímky jsou opravdu velké. Skleněné fotografické desky mají rozměry 35 x 42,5 cm a zachycují obraz oblohy vytvořený čočkovým „Clarkovým“ objektivem o průměru 32,5 cm. Dalekohled, kterým byly pořízeny, byl postaven přímo pro hledání takzvané „planety X“, hypotetického tělesa předpovídaného na základě poruch v dráze zatím nejvzdálenější planety Neptun.

Prohlídka je tentokráte úplně rutinní. Na snímku téže oblasti z 21. ledna se nalézalo podezřelé těleso, snímek však je roztřesený větrem.  Ale  již  to  vidí  -  jedna  „hvězdička“,  slabší  než 15. magnituda, se na snímcích pohybuje. Jejímu pohybu odpovídá i poloha na roztřeseném snímku. A planetka to není. Není téměř pochyb, že „planeta X“ je na světě.

Uplynul však ještě skoro měsíc, než se svět o unikátním objevu dozvěděl. Nejen kvůli dalšímu ověřování identity nového tělesa byl objev zveřejněn až 13. března 1930, v den 75. výročí narození Percivala Lowella a 149 let po objevu planety Uran.

Astronom Percival Lowell, autor jednoho z výpočtů dráhy „planety X“, ji sám hledal v několika obdobích již od roku 1905. Při svých prvních pokusech pokládal fotografické desky pořízené v rozestupu několika dní na sebe a lupou na nich hledal vzájemně se posunující objekty. Při svém třetím pozorovacím období, kdy byl již vybaven moderním blinkkomparátorem, však bohužel na fotografiích z 19. března a 7. dubna 1915 planetu díky přecenění její jasnosti přehlédl. Později provedl revizi svých výpočtů a ze slibné oblasti se přesunul do pozorování v oblasti Býka, kde mu velké množství hvězd hledání téměř znemožnilo. Objev tak musel čekat ještě 15 let na pečlivého fotografa a pozorovatele Clyda Tombaugha.

Podobné snímky nyní pořídil i autor vítězné fotografie červencového kola soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ astrofotograf Milan Antoš. Vlastně, nejedná se úplně o fotografii jedinou. Kombinace dvou problikávajících snímků pořízených v rozmezí 73 minut vlastně simuluje pohled do blinkkomparátoru díky počítačovému zpracování. Blinkkomparátor pracoval podobně, ovšem mechanicky, když do okuláru přístroje přiváděl střídavě pohled jedné a téže oblasti na dvou fotografických deskách zobrazujících oblohu.

Snímky pořízené Milanem Antošem nám zároveň ukazují úžasný pokrok astronomie od doby objevu planety, pojmenované na návrh jedenáctileté Venetie Burneyové Pluto. Pomineme-li již možnosti zpracování obrazu, moderní metody hledání „pohybujících se“ těles na snímcích a další vymoženosti výpočetní techniky, zastavíme se hned u expoziční doby. Zatímco Clyde Tombaugh pořizoval expozice i hodinové, nyní můžeme zachytit slabounkou trpasličí planetu Pluto i expozicí trvající 15 sekund.

Trpasličí planeta? Že by chyba autora? Vždyť se v článku píše stále o planetě. Ne, je to správně. Označení Pluta za planetu se díky objevům nových těles Sluneční soustavy stalo neudržitelné a tak na pražském kongresu Mezinárodní astronomické unie v roce 2006 došlo ke změně a Pluto se stalo prvním představitelem nyní již poměrně zaplněné rodiny trpasličích planet. A právě jeho portrét nám, v době průletu sondy New Horizons, na krásném snímku přinesl Milan Antoš. Děkujeme.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM, Pluto


26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Romance s nočními svítícími oblaky

Jaký to krásný výhled na NLC 24. června 2017. Obloha byla zprvu zatažená, ale při soumraku se pomalu oblačnost rozpadala. A jak soumrak postupoval, běžná oblačnost chytla slabý načervenalý nádech, zatímco vysoko nad nimi se do stříbřitě-modra již barvily NLC. To vše se líbezně odráželo o klidnou hladinu Sečské přehrady. Canon 6D, Takumar 50 mm, f2.0, ISO 320, 5×10 s - panorama ze stativu.

Další informace »