Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za srpen 2017: Zatmění nad hradem Helfštýn

ČAM za srpen 2017: Zatmění nad hradem Helfštýn

Zatmění nad hradem Helfštýn
Autor: Vlastimil Musil

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2017 obdržel snímek „Zatmění nad hradem Helfštýn“, jehož autorem je Vlastimil Musil. Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno, jestli vůbec na hradě někdo v tu dobu pobýval a zda hradní čeládka v okamžiku úkazu nespala spravedlivým spánkem posilněna medovinou a kořeněným vínem.

Co však víme docela jistě, je skutečnost, že 7. srpna 2017 bylo nad hradem večer jasno, že v tu dobu bylo nad jeho zdmi vidět částečné zatmění Měsíce a že zde byl alespoň jeden člověk.  Astrofotograf  Vlastimil  Musil. No a výsledek jeho práce máme nyní před sebou.

Zatmění Měsíce nastává ve chvíli, kdy se na své dráze Měsíc ponoří do zemského stínu, dlouhého stinného kužele, který do prostoru vrhá naše vlastní planeta ozářená z druhé strany Sluncem. Ne vždy se Měsíc trefí do tohoto stínu přesně, někdy se netrefí vůbec. To pak ovšem žádné zatmění nenastane. Jinak může nastat zatmění Měsíce úplné, částečné či jen polostínové. O tom všem rozhoduje velmi přesně nebeská mechanika.

K zatmění Měsíce může dojít maximálně třikrát ročně. Ovšem většinou je to méně, tak jednou či dvakrát. Může však nastat i situace, kdy v daném roce nenastane zatmění Měsíce vůbec.

Podívejme se však nyní na snímek Vlastimila Musila. Vidíme, že Měsíc je krásně načervenale zabarven, zejména v místě, kde poněkud neostrá hranice stínu přechází do polostínové oblasti. Naše Země totiž nevrhá do prostoru pouze tmavý stín, nýbrž i rozbíhavý polostín. Plný stín má v oblasti měsíční dráhy průměr asi 80´, Měsíc 30´. Vejde se tedy do plného stínu asi 2,5 krát. V ideálním případě tak může úplné zatmění Měsíce trvat 1 hodinu a 44 minut. Polostín má na měsíční dráze průměr přibližně 145´.

Poněkud jsme ale utekli od barevnosti měsíčních zatmění. Jak je ta barevnost vlastně možná? Vždyť by Měsíc v zemském stínu měl být úplně tmavý. Může za to zemská atmosféra. Kdyby ji Země neměla, opravdu by Měsíc při zatmění z oblohy fakticky „zmizel“. Sluneční světlo se však v naší zemské atmosféře rozptyluje a dostává se tak i do oblasti plného stínu. Proč však je tedy zatmění víceméně červené? Modrá složka světla se rozptyluje lépe, proto vlastně máme i oblohu nad hlavami ve dne modrou. Ve světle v zemské atmosféře pak zbydou víceméně pouze paprsky červené. Ani to však ještě není vše. Za určitých situací může Měsíc při zatmění skutečně téměř zmizet. To v případě, že je zemská atmosféra silně zaprášená, například po velkých vulkanických erupcích.

Měsíc se v zemském stínu pohybuje rychlostí přibližně 1 km/s, takže pozorný pozorovatel může pozorovat například  dotyky  hrany  stínu  s  krátery.  Tato  pozorování,  dříve důležitá například pro zpřesnění dráhy Země i  Měsíce, jsou nyní již jen hezkou podívanou. Dráhy známe nyní již dostatečně přesně, abychom naopak mohli velmi dobře předpovídat kdy, kde a jak budeme moci sledovat příští zatmění.

V roce 2018 bude na světě možné pozorovat celkem 5 zatmění, z našich krajin však uvidíme jen jedno. Ovšem právě to nejvíce zajímavé a úplné, které nastane 27. července. Bude nepochybně nesmírně očekávanou událostí, neboť půjde o nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století. Měsíc totiž projde téměř geometrickým středem stínu a tak v něm bude ponořen plnou 1 hodinu a 44 minut. A toto zatmění má ještě jednu velkou výhodu. Připadá na noc z pátka na sobotu, takže bude jistě hojně sledováno.

Zda jej bude sledovat a fotografovat i autor dnešního vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce Vlastimil Musil, je sice hodně pravděpodobné, ale v každém případě bude tato fotografie výzvou i pro ostatní fotografy. To bude ale až téměř za rok.  My bychom však rádi nejen za porotu soutěže, ale i za jejího garanta Českou astronomickou společnost a jistě i za ostatní amatérské astronomy poděkovali panu Musilovi za jeho krásný snímek a popřáli mu mnoho úspěchů nejen ve fotografickém duelu v červenci příštího roku, ale i v dalším astrofotografickém konání.

 

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Lipník nad Bečvou

Datum pořízení: 7. 8. 2017

Optika: SW ED-80

Snímač: Canon EOS 450

Montáž: Stativ

Zpracování: Různé expozice 1/160s,1/20s,,1/4s iso 400. Vše sloučeno v PS tak aby výsledek co nejlépe odpovídal pohledu okem přes hledáček fotoaparátu a rozšířeno o necelé 1 pole doleva.

Popis: Pečlivě naplánovaná kompozice vzhledem k pozorovacímu místu. Chtěl jsem zachytit toto zatmění společně s věžemi hradu Helfštýn a to se povedlo.

 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM, Zatmění měsíce


30. vesmírný týden 2018

30. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »