Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii 2016

Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii 2016

Pavel Prokop
Autor: Pavel Prokop

Pavel Prokop (nar. 1971), dnes fotograf zejména planet a úplně nový nositel Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2016, kterou získal za nominační snímek „Jupiter a dvojitý přechod měsíců Ganymed a Io“ (březnové kolo ČAM). Astronomií je nadšený již od dětství. Jedním z prvních objektů, které na obloze ještě dalekohledem „made in USSR“ nalezl, byla známá galaxie v Andromedě. Neunikla však ani zimní M 42 v Orionu. Myslivecký triedr si tenkrát půjčoval od svého táty a konal s ním téměř kaskadérské výstupy na střechu domu, kde bydlel.

Pak však nastala téměř třicetiletá pauza a, naštěstí i pro nás, návrat k tomuto krásnému koníčku. S novými počátky nastalo i postupné vybavování se technikou. Poté, co refraktorem Bresser 70/700, zvaným též „lidlskop“ opět po letech uviděl oblačné pásy na Jupiteru a prstence obklopující majestátního Saturna, propadl astronomii podruhé.

Hledání cílů na obloze bylo pro Pavla Prokopa však poněkud komplikované. Přesvětlená pražská obloha tak paradoxně určila směr fotografova zájmu na planetární astronomii. Druhým omezením byly rozměry hlavního pozorovacího stanoviště, balkonu nového bytu. Jeho metrová hloubka a konstrukce vyřadila z boje jednak teleskopy konstrukce Newtonovy, jednak i dlouhoohniskové refraktory. A tak nastalo další zdokonalování a pořizování vhodné techniky. Koncem roku 2010 přišel ke slovu zrcadlový dalekohled typu Schmidt-Cassegrain Celestron NexStar 6SE na naváděné azimutální montáži s průměrem zrcadla 150 mm a ohniskovou vzdáleností 1500 mm. A hned v lednu 2011 první snímky. Ovšem ne planet, ale částečného zatmění Slunce.

Pak došlo, na základě doporučení již zkušených astrofotografů z „Astrofóra“, k nákupu i první astronomické kamery. A i když již tehdy bylo možno pořizovat touto sestavou detailní snímky planet, koncem roku 2014 si autor pořídil ještě výkonnější dalekohled. Opět konstrukce Schmidt-Cassegrain – Celestron C11 na těžké naváděné paralaktické montáži Celestron CGEM.  Zatím poslední investici byl nákup malého refraktoru Celestron NexStar 102SL na azimutální naváděné montáži. Ten však nebude primárně určen k pozorování a fotografování planet, jeho cílem by se mělo stát snímání sluneční chromosféry. Ovšem, snad jen pro zajímavost, starý triedr „made in USSR“ Pavel Prokop stále má doma.

Astrofotograf Pavel Prokop si za svůj koníček zvolil astronomii, astrofotografii a to dokonce astrofotografii těles Sluneční soustavy. Ač se to možná na první pohled nezdá, představuje fotografie planet, jejich měsíců, i třeba například slunečního či měsíčního povrchu opravdu velký problém. Zde nestačí namířit dalekohled a napráskat stovky a tisíce snímků. To je jen začátek…

Příklad „planetárního“ astrofotografa Pavla Prokopa může být i velkým povzbuzením pro ty, kdo bydlí ve větších či dokonce velkých městech, kde opravdu jemné detaily v Orlí mlhovině nenafotí. Stejně tak padají stesky, že „s balkónu paneláku toho moc nenafotím…“. Ovšem, jedná se vždy o bitvu. Bitvu s výběrem fotografovaných objektů, technikou snímání a zpracování, bitvu s rozměrem balkónu a sousedovým světlem v kuchyni, ale hlavně o bitvu se sebou samým. A tu Pavel Prokop vyhrál.

Ostatně, můžeme se přesvědčit sami. Stačí navštívit jeho webové stránky „Balkónová astrofotografie“. 

Jupiter a Io 10.5.2016 Autor: Pavel Prokop
Jupiter a Io 10.5.2016
Autor: Pavel Prokop
Aristarchus a údolí Vallis Schröteri 23.12.2015 Autor: Pavel Prokop
Aristarchus a údolí Vallis Schröteri 23.12.2015
Autor: Pavel Prokop
Uran a Měsíce 30.8.2015 Autor: Pavel Prokop
Uran a Měsíce 30.8.2015
Autor: Pavel Prokop
Jupiter a dvojitý přechod měsíců Ganymed a Io Autor: Pavel Prokop
Jupiter a dvojitý přechod měsíců Ganymed a Io
Autor: Pavel Prokop
  •  




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Cena Jindřicha Zemana, ČAM


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »