Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Temný vesmír v Brně

Temný vesmír v Brně

Temný vesmír

Planety, hvězdy, všechno, co kolem sebe vidíme, představuje méně než 5 procent vesmíru. Co je zbývajících 95 procent? Hvězdárna a planetárium Brno uvádí jedno z nejlepších představení pro digitální planetária na světě. Představení Temný vesmír se věnuje tajemství, které nemůžeme spatřit na vlastní oči. Mystériu, jehož jsme součástí.

Zažíváme dobu převratných vesmírných objevů přepisujících názory na podobu světa kolem nás. S představením Temný vesmír se ponoříme do atmosféry největší planety Sluneční soustavy – Jupiteru. Vzdálíme se od naší Galaxie na 100 milionů světelných let. Dospějeme až do okamžiku velkého třesku. A poodhalíme největší tajemství, na které kdy lidé narazili.

Hvězdárna a planetárium Brno již tradičně přináší zajímavý program nejen pro brněnské diváky, ale i pro návštěvníky z okolí. Její rekordní návštěvnost, popularita v České republice i v zahraničí, svědčí o efektivně investovaných prostředcích jak města Brna, coby zřizovatele, tak nejrůznějších dotačních programů. Brno je teprve čtvrtým planetáriem v Evropě, kde americký pořad Temný vesmír je možné shlédnout. Navíc se jedná o první výsledek spolupráce Hvězdárny a planetária Brno s největším přírodovědným muzeem na světě.

Petr Vokřál, primátor statutárního města Brna

Když jsme vymýšleli projekt digitálního planetária, stanovili jsme si jako jeden z cílů uvádět ta nejlepší představení na světě. Ať už z naší dílny, anebo od zahraničních producentů. Mezi ně se zcela jistě řadí i Temný vesmír z Amerického muzea přírodní historie.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Po stopách mystéria

Nově uváděné představení názorně vysvětlí, jak je to se středem vesmíru. A také, zda je vesmír nekonečný nebo naopak konečný. Co se pak v takovém případě skrývá za jeho hranicemi? Originální vizualizace zobrazí ty největší struktury ve vesmíru, ale také prostředí explodujících hvězd – supernov.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Z představení Temný vesmír.
Z představení Temný vesmír.
Astronomové několik tisíc roků zkoumají svět kolem nás. Snaží se pochopit chování jednotlivých hvězd, mapují rozložení milionů galaxií v kosmickém prostoru, sledují pohyb obrovských oblaků plynu a prachu, poznávají vlastnosti černých děr i planet mimo Sluneční soustavu. Před pár desetiletími ale vědci zjistili, že je všechno úplně jinak.

Na konci 20. století se totiž ukázalo, že je ve vesmíru mnohem více látky, než doopravdy vidíme. Horký plyn, hvězdy i galaxie – to všechno se proměnilo v bezvýznamné kulisy. Drtivá většina látky ve vesmíru nevydává žádné světlo, teplo, rádiové ani jiné záření. Celých 95 procent vesmíru tvoří temná hmota a temná energie.

Co jsou vlastně zač? Nevíme. Chybějí nám slova, kterými bychom je popsali.

Nejlepší představení na světě

Z představení Temný vesmír.
Z představení Temný vesmír.
Temný vesmír není jen představením o největší záhadě tohoto světa. Klade důraz na výjimečnou estetiku a maximální vědeckou věrnost. Při tvorbě jednotlivých projekcí spolupracovala NASA i Evropská kosmická agentura, některé modely vznikaly díky superpočítačovým simulacím a jsou založeny na studiích nejrůznějších vědeckých institucí z celého světa. Předváděný třírozměrný model naší Galaxie je tím nejlepším, který byl kdy sestaven. Na unikátním algoritmu je založeno i ztvárnění rozložení temné hmoty ve vesmírném prostoru.

Americké znění představení Dark Universe namluvil Niel deGrasse Tyson, astrofyzik, popularizátor vědy, ředitel Haydenova planetária a také průvodce pokračování série Vesmír Carla Sagana. Když jsem uvažovali, kdo by měl namluvit českou verzi, logicky jsme došli k Jiřímu Grygarovi. K divákům tak bude promlouvat jeden z největších a nejznámějších českých astronomů, člověk, který byl svědkem řady významných objevu, o nichž se mluví v Temném vesmíru.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Představení Temný vesmír je vhodné pro diváky starší 10 let. Přichází z dílny Amerického muzea přírodní historie v New Yorku, kde jej uvádí Haydenovo planetárium, nejnavštěvovanější zařízení svého druhu na světě. Hvězdárna a planetárium Brno představení Temný vesmír uvádí po celý březen, duben a květen.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Temná hmota, Temná energie, Planetárium 


26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Romance s nočními svítícími oblaky

Jaký to krásný výhled na NLC 24. června 2017. Obloha byla zprvu zatažená, ale při soumraku se pomalu oblačnost rozpadala. A jak soumrak postupoval, běžná oblačnost chytla slabý načervenalý nádech, zatímco vysoko nad nimi se do stříbřitě-modra již barvily NLC. To vše se líbezně odráželo o klidnou hladinu Sečské přehrady. Canon 6D, Takumar 50 mm, f2.0, ISO 320, 5×10 s - panorama ze stativu.

Další informace »