Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Země pod palbou v brněnském planetáriu

Země pod palbou v brněnském planetáriu

Z audiovizuálního představení Země pod palbou.
Autor: HaP Brno.

Sluneční soustava vypadá jinak, než si myslíme, a Země je ve větším ohrožení, než bychom si kdy představili. To je hlavní poselství představení Země pod palbou, které má českou premiéru na Hvězdárně a planetáriu Brno.

Na nic nečekejte a vydejte se na cestu časem i prostorem, po stopách komet i planetek, z nichž některé prolétají v těsné blízkosti naší planety a jiné se naopak toulají na okraji Sluneční soustavy. Miliardy roků ukryté v mrazivé temnotě vesmírného prostoru, mnohé jen číhají na okamžik, ve kterém změní chod dějin na Zemi.

„Představení Země pod palbou, pod originálním anglickým názvem Incoming!, je v mnoha ohledech naprosto výjimečné,“ prozrazuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno. „Vyhrálo IPS Fulldome Festival Brno 2016, největší přehlídku filmů pro digitální planetária na světě, která se u nás odehrála pod patronátem International Planetarium Society. Jeho tvůrci z California Academy of Sciences, kde je jedno z nejnavštěvovanějších planetárií na světě, strávili v grafickém studiu tisíce hodin. Na tvorbě se podílelo několik desítek animátorů, techniků a odborníků. Jeho součástí je špičkový model trpasličí planety Pluto, stejně jako jednoho z největších dalekohledů současnosti – Large Synoptic Survey Telescope. Úžasné vizualizace jsou založeny na záběrech řady meziplanetárních sond – jako DAWN nebo New Horizons.“

Z audiovizuálního představení Země pod palbou. Autor: HaP Brno.
Z audiovizuálního představení Země pod palbou.
Autor: HaP Brno.
„Myslíte, že srážka Země s planetkou je tak vzácný úkaz, že něco takového za vašeho života nehrozí?,“ říká Petr Scheirich z Astronomického ústavu Akademie věd. „Omyl. Těch nejmenších – metrových – planetek je tolik, že se se Zemí sráží několikrát do roka. Ale shoří a rozpadnou se neškodně v atmosféře. Pokud však budete mít štěstí a takový úkaz se odehraje v noci nad vaší hlavou, zažijete ohňostroj svého života. Zánik takové planetky je tak nápadný, že ho můžeme přirovnat k tomu, jako by vám do očí posvítily dálkové reflektory auta.“

Astronomové z celého světa dnes drží kosmické hlídky, které každou noc pátrají po planetkách a kometách. Existuje nejméně 874 těles o průměru větším než 1 kilometr, které by při srážce ze Zemí způsobily celoplanetární katastrofu. Podařilo se také objevit na dvě stě kráterů, které prokazatelně vznikly při střetu naší planety s kosmickými projektily. Třeba jako je ten v americké Arizoně starý 50 tisíc roků. Anebo kráter Chicxulub v Mexiku, který vzniknul před 65 miliony roky a měl na svědomí konec éry dinosaurů. Jedinečným způsobem je v představení Země pod palbou zobrazen i průlet dvacetimetrového meteoroidu, který v únoru 2013 explodoval nad ruským Čeljabinskem. Tehdy se uvolnila energie stejná jako při odpálení silnější termonukleární hlavice. Kdyby k explozi nedošlo ve výšce 30 km, ale níže, Čeljabinsk by byl srovnán se zemí.

Ne všechny planetky se ale se Zemí srazí; mnohé jen proletí neškodně okolo. Díky projektům na jejich hledání například víme, že třistametrová planetka, pojmenovaná Apophis, proletí těsně kolem Země v dubnu roku 2029. Při nejtěsnějším přiblížení bude blíže než geostacionární družice a z míst s nepřezářenou oblohou bude pohodlně pozorovatelná pouhým okem. Ale pozor – bude to pátek třináctého!

Z audiovizuálního představení Země pod palbou. Autor: HaP Brno.
Z audiovizuálního představení Země pod palbou.
Autor: HaP Brno.
„Pochopení, jakou hrozbou pro nás mohou být planetky a komety, je důležité pro budoucnost života na naší planetě. Tyto objekty ale vypovídají také o minulosti Sluneční soustavy. Kolem mateřské hvězdy se toulají již čtyři miliardy roků. A mnohokrát ovlivnily dění na Zemi,“ říká Ryan Wyatt, ředitel Morrison Planetarium a oddělní Science Visualisations California Academy ofSciences. "Prostřednictvím nejmodernějších vědeckých vizualizací a díky projekci digitálního planetária můžeme nejnovější objevy sdílet s návštěvníky tím nejúžasnějším způsobem."

Jako diváci představení Země pod palbou se seznámíte s projekty, které tvoří první obrannou linii naší planety. Spolu s robotickými průzkumníky se proletíte kolem kamenných planetek, ledových komet i trpasličích planet. Zatímco kosmonauti se nedostali dál, než na Měsíc, meziplanetární sondy se vydávají desítky miliard kilometrů daleko. Na povrchu naší planety pak vznikají nové a nové pozorovatelny, které dokáží mapovat nebe nad našimi hlavami neuvěřitelně rychle do fantastických detailů. To všechno, vlastně mnohem více, zažijete díky Zemi pod palbou.

„Své místo ve Sluneční soustavě má i naše město. Poprvé se do vesmíru „vydalo“ v roce 1892. A rovnou cimrmanovským způsobem,“ dodává Jiří Dušek. „Česko-rakouský astronom, rodák ze slezské Opavy, Johann Palisa (1848–1925), v té době první adjunkt Vídeňské univerzitní observatoře, nalezl v oblasti mezi Marsem a Jupiterem celou řadu kamenných těles – planetek. Jelikož tyto vesmírné objekty pojmenovává jejich objevitel, pokřtil Johann Palisa na návrh dvorního rady Augusta Biely jednu z nich latinským názvem Bruna. S ohledem na to, že to byla v pořadí 290. objevená planetka, zní celé její úřední označení (290) Bruna. České jméno (2889) Brno pak obdrželo jiné těleso pohybující se v téže části Sluneční soustavy až o století později od pozorovatele Antonína Mrkose (1918–1996) pocházejícího z nedaleké Dolní Loučky. Shodou náhod jak (2889) Brno tak (290) Bruna jsou „veliké jako Brno“ – jejich průměr se odhaduje na necelé tři desítky kilometrů.“

České znění představení Země pod palbou namluvil Kryštof Hádek, známý díky svým rolím ve filmech Tmavomodrý svět, Bobule, Signál nebo 3 sezóny v pekle. Odborný dohled měl Jiří Dušek, Pavel Gabzdyl a Jan Píšala z Hvězdárny a planetária Brno. Součástí představení je prohlídka aktuální hvězdné oblohy a virtuální návštěva několika výjimečných astronomických observatoří, kterou připravil Pavel Karas. Ostatně, stačí kliknout na www.hvezdarna.cz/program​.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Země pod palbou


21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »