Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Červencové výročí: Joseph Stepling

Červencové výročí: Joseph Stepling

Joseph Stepling
Autor: http://www.kniska.eu

Joseph SteplingAutor: http://www.kniska.euLetošního 11. července uplyne 235 let od úmrtí česko-německého jezuitského fyzika, matematika, astronoma a meteorologa Josepha Steplinga. Jeho jméno je výrazně spjato se vznikem hvězdárny v Klementinu. Josephova matka byla Češka, kdežto otec pocházel z německého regionu Vestfálsko a pracoval jako sekretář vyslanectví u říšského sněmu. Joseph se narodil v Řezně, ležícím na území dnešní německé spolkové země Bavorsko. Když však otec poměrně brzo zemřel, matka se vrátila do rodné vlasti i se synem a usadili se v Praze. Zde Stepling navštěvoval jezuitskou latinskou školu a roku 1733 vstoupil do jezuitského řádu. Po absolvování noviciátu nejprve studoval filozofii v Olomouci, později působil ve Svídnici a Kladsku. Po několika letech se vrátil do Prahy, kde se věnoval zejména teologii a filozofii.

Během studia jej ovlivnil profesor matematiky Ignatz Mühlwenzel, který se zabýval mimo jiné i optikou a vyráběl dalekohledy, do kterých si sám brousil čočky. Zřejmě jeho zásluhou se se Stepling začal více zajímat o fyziku, matematiku a astronomii.

Poté, co byl roku 1747 vysvěcen na kněze, začal přednášet řeholníkům fyziku a matematiku. Brzy se však dostal do problémů, protože odmítl vyučovat aristotelovskou filozofii, s níž nesouhlasil. Z tohoto důvodu se dokonce roku 1748 vzdal místa profesora. Vrátil se až o několik let později, kdy mu bylo povoleno do výuky zařadit učení Newtona, Eulera či Wolfa.

Pro rozvoj astronomie v naší zemi je důležité, že se Stepling výrazně podílel na založení hvězdárny v Klementinu. Zároveň se ukázal jako velmi štědrý mecenáš, když přispěl částkou 4 000 zlatých na nákup přístrojů pro tuto instituci. Díky tomu mohlo být nové pracoviště vybaveno velmi kvalitními přístroji. Poté, co byla roku 1751 hvězdárna otevřena, stal se jejím prvním ředitelem. Již od následujícího roku se zde na jeho popud začala uskutečňovat meteorologická pozorování, která trvají do dnešních dnů a jsou nejstarším systematickým sledováním počasí ve střední Evropě.

Svou činností přispěl k zvyšování úrovně výuky na školách, roku 1754 jej dokonce Marie Terezie pověřila, aby udržoval dohled nad prací gymnázií. Uskutečnil také řadu přednášek, diskusí, veřejně předváděl různé pokusy a udržoval styk s řadou významných vědeckých osobností své doby. Pomáhal k tomu, aby se v Praze scházeli různí vědci a vyměňovali si navzájem své názory.

Z astronomických činností se zabýval například aberací světla, přicházejícího z hvězd, kolísáním zemské osy a také opakovaně změřil zeměpisnou délku Prahy. Použil přitom dvě různé metody. Při první sledoval zatmění měsíců planety Jupiter, při druhé pozoroval zatmění našeho Měsíce. Od roku 1775 prováděl v Klementinu geofyzikální měření.

Z dalších aktivit je zajímavé zmínit, že experimentoval například se statickou elektřinou a zajímala jej též ochrana proti bleskům. Jeho dopis s návrhem hromosvodu je možné považovat za první elektrotechnický posudek, vypracovaný na našem území. V matematice se zaměřoval mimo jiné na integrální počty, prvočísla nebo teorii čísel. Napsal značné množství spisů, věnovaných matematice, fyzice, astronomii či filozofii.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Astronom, Výročí


21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ďalší diamant v korune?

Zelenkavá kométa Johnson (vpravo v strede), akoby smerovala do súhvezdia Severná koruna, ktorú tvorí sedmička hviezd v tvare písmena U naľavo . V skutočnosti je ich vzájomná poloha náhodná a nemá žiaden súvis. Kométa C/2015 V2 Johnson je aktuálne ozdobou nočnej oblohy, kedy vstupuje do obdobia jej najlepšej pozorovateľnosti. Vďaka vysokej oblačnosti majú najjasnejšie hviezdy halo, ktoré zvýrazňuje ich skutočnú farbu a spektrálny typ. Modré hviezdy sú najteplejšie a naopak čím je hviezda viac červená, tým je chladnejšia. www.facebook.com/pauliephotography

Další informace »