Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Josef Klepešta: Bolid v Andromedě

Josef Klepešta: Bolid v Andromedě

Fotografie bolidu a M31 v Andromedě od Josefa Klepešty z 12. září 1923 zveřejněná jako příloha Říše hvězd 1924/1
Autor: Josef Klepešta, Říše hvězd

V noci z 12. na 13. září 1923, tedy před 93 lety, pořídil osmadvacetiletý Josef Klepešta čtyřhodinovou expozicí na skleněnou desku 20cm astrografem hvězdárny v Ondřejově fotografii M31 v souhvězdí Andromedy. Během expozice prolétl zorným polem bolid, který zanechal jasnou stopu a tak vznikla jeho slavná fotografie. Přinášíme dva původní Klepeštovy příspěvky zveřejněné v časopisu Říše hvězd.

Josef Klepešta napsal pro Říši hvězd, ročník IV, číslo 5 září-říjen na straně 171 článek Pozorování Perseid v srpnu 1923. Pod tímto článkem ještě stačil připojit dodatek o právě vyfotografovaném bolidu, který zde uvádíme.

Faksimile dodatku k článku Josefa Klepešty z Říše hvězd 1923/5  strana 171-172 o bolidu z 12. září 1923 Autor: Josef Klepešta, Říše hvězd
Faksimile dodatku k článku Josefa Klepešty z Říše hvězd 1923/5 strana 171-172 o bolidu z 12. září 1923
Autor: Josef Klepešta, Říše hvězd

D o d a t e k : Veliký bolid byl spatřen dne 12. září 1923 o 22h 55m a asi 23s  SELČ letící směrem severovýchodním od souhvězdí Pegasa do souhvězdí Andromedy, kde poblíže hvězdy A se roztrhl. Zdánlivý průměr bolidu při konci jeho dráhy dostoupil asi 20‘; světlo bylo tak silné, že v temné kopuli jasně ozářilo součástky stroje. Roztržení se projevilo četnými výšlehy; detonace však slyšeti nebylo. Část dráhy bolidu s výbuchy nad mlhovinou v Andromedě se zdařilo zachytiti 8-palcovým objektivem astrografu v Ondřejově. Tato zajímavá fotografie bude uveřejněna v některém z příštích čísel Ř. h.

Hned v prvním čísle Říše hvězd 1924/1 byl na straně 11 zveřejněn článek Fotografie bolidu.

Fotografie bolidu. Dne 12. září tohoto roku o 21h 55m 23s stř. času (SEČ) přeletěl směrem severovýchodním ze souhvězdí Pegasa k Andromedě neobvykle jasný bolid. Pohyboval se zvolna: při tom se neustále jeho jas zesiloval. Byl sledován zářícím prachem nad mlhovinou v Andromedě až do blízkosti hvězdy A Andromedae, kde se roztrhl. Roztržení se projevilo četnými výšlehy, při čemž silný záblesk ozářil krajinu. Zdánlivý průměr zjevu ve chvíli roztržení obnášel alespoň 20'. Detonace slyšeti nebylo. Téhož večera zvolil jsem pro 8palcový anastigmat astrografu ondřejovské hvězdárny za objekt ku snímku okolí mlhoviny v Andromedě a počal jsem exponovati již o 20h 45m stř. času. Použitý rozměr citlivé desky 9x12 cm vystačil na zakreslení plochy asi 5x7° na obloze, takže pouze část dráhy bolidu mohla býti zachycena. Na snímku (viz přílohu k tomuto číslu) jsou zřetelně vyznačena čtyři oddělená vzplanutí a také je viděti, jak se stopa rozšiřovala ve směru severovýchodním, až konečně vznikla (mimo pole objektivu) koule, jejíž explosí viditelnost bolidu se skončila. Nádherný zjev sledoval jsem pouhou náhodou, pohlédnuv v té chvíli od pointeru k obloze. Zaznamenav čas i ostatní data, pokračoval jsem nepřetržitě až do 0h 45m stř. času v exposici okolí velké mlhoviny v Andromedě.

V prvním dvojčísle Říše hvězd roku 1924 leden-únor byla kromě článku také vložena příloha s fotografií Josefa Klepešty a s popiskem: ČÁST DRÁHY BOLIDU NAD MLHOVINOU V SOUHVĚZDÍ ANDROMEDY. Snímek 8. palcovým objektivem astrografu státní observatoře na Ondřejově.

 

Příloha Říše hvězd 1924/1 s fotografií bolidu a M31 v Andromedě od Josefa Klepešty z 12. září 1923 včetně popisu Autor: Josef Klepešta, Říše hvězd
Příloha Říše hvězd 1924/1 s fotografií bolidu a M31 v Andromedě od Josefa Klepešty z 12. září 1923 včetně popisu
Autor: Josef Klepešta, Říše hvězd

Za pozornost stojí, že popisek fotografie hovoří o mlhovině. Vždyť Edvin Hubble teprve v letech 1922 a 1923 dokončoval svá objevitelská pozorování cefeid v mlhovinách M31 a M33 tehdy největším 2,5 m dalekohledem a dokázal, že nejde o mlhoviny ale o galaxie. Své objevy publikoval v článku v The New York Times 23. listopadu 1924.

Bolid pozoroval v Černošicích také Vladimír Guth. V prvním dvojčísle Říše hvězd 1924 vyšel vedle Klepeštovy fotografie také jeho článek o výpočtu dráhy meteoru, včetně předběžné parabolické dráhy.

Klepeštova fotografie vznikla pět let po založení České astronomické společnosti, inspirovala spousty astronomů i návštěvníků hvězdáren a stala se neodmyslitelnou součástí české astronomie. Například v publikaci ESO vydané při příležitosti vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře zaujímá čestné místo vedle Staroměstského orloje a Klementina.


Poděkování patří firmě SUPRA Praha, spol.s.r.o, která na svých stránkách provozuje digitální archív časopisu Říše hvězd. Text článku vznikl na základě OCR textu z tohoto archívu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Říše hvězd 1923/5 září-říjen
[2] Říše hvězd 1924/1 leden-únor
[3] Hubble s Announcement of Cepheids in Spiral Nebulae
[4] Cyril Polášek: Zpráva o konání skromné vzpomínky, IAN
[5] Cyril Polášek: Druhá zpráva o konání skromné vzpomínky, IAN
[6] Astronomy in the Czech Republic: ESO - The Messenger 128 – June 2007, page 4



O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.

Štítky: Bolid, Říše hvězd, M31, Astrofotografie , Meteory, Osobnosti


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »