Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomický snímek dne NASA v Praze

Astronomický snímek dne NASA v Praze

Editoři Astronomického snímku dne na přizpůsobeném obrazu holandského malíře Johanesa Vermeera.
Autor: APOD s omluvou Astronomovi a Geografovi Johanesa Vermeera

Dva američtí astronomové, Robert Nemiroff a Jerry Bonnell, se už před 22 lety rozhodli využít možností tehdy nového média World Wide Web a každý den zveřejnit na webu NASA jeden snímek s komentářem. Anglicky Astronomy Picture of the Day (APOD), Astronomický snímek dne. Poprvé se tak stalo 16. června 1995 a od 20. června 1995 tak činí každý den. Jeden z editorů, profesor fyziky na Michigenské technologické univerzitě Robert Nemiroff, PhD. v posledním červnovém týdnu letošního roku navštíví Prahu a v pátek 30. června 2017 bude mít odpoledne v 16 hodin přednášku pro veřejnost. 

Proč má NASA snímek dne?

NASA scramjet X-43A dosáhl rychlosti vyšší než mach 7 Autor: APOD, NASA, DFRC, vývojový tým X-43A
NASA scramjet X-43A dosáhl rychlosti vyšší než mach 7
Autor: APOD, NASA, DFRC, vývojový tým X-43A
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vznikl v roce 1958 a od počátku své činnosti informoval širokou veřejnost o svých aktivitách. Počátkem 80. let vzniklo pravidelné vysílání televizního kanálu NASA, které je v dnešní době dostupné všem prostřednitvím internetu. Internet samotný začal být v devadesátých letech dvacátého století využíván širokou veřejností a tak není divu, že NASA začala provozovat své veřejné webové stránky. Archívy NASA i dalších výzkumných organizací jsou plné dat, interpretace těchto dat je ovšem většinou doménou úzké skupiny vědců. Pokud se jedná o data obrazová, tak takové obrázky kromě své vědecké hodnoty mohou být krásné, informativní i inspirující pro širokou veřejnost. 

Počátky a překlady Astronomického snímku dne NASA

Astronomové Robert Nemiroff a Jerry Bonnell se v roce 1995 pustili do projektu Astronomický snímek dne a z bohatých obrazových archívů NASA a dalších organizací i jednotlivců každý den zveřejňují jeden obrázek, někdy pohyblivý, s krátkým popisem. V době zahájení projektu uplynulo teprve něco přes pět let od spuštění prvního serveru World Wide Web se značkovacím jazykem HTML a přenosový protokol HTTP nebyl o mnoho starší.

Hubblovo ultrahluboké pole obsahuje nejslabší galaxie až 10 miliardkrát slabší, než hvězdy viditelné pouhým okem. Vzznikaly 100 miliónů let po Velkém třesku. Autor: APOD, NASA, ESA
Hubblovo ultrahluboké pole obsahuje nejslabší galaxie až 10 miliardkrát slabší, než hvězdy viditelné pouhým okem. Vzznikaly 100 miliónů let po Velkém třesku.
Autor: APOD, NASA, ESA
První snímek byl publikován 16. června 1995 na serveru NASA na adrese  http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/ap950616.html. Po letech tak vznikl nejrozsáhlejší archív anotovaných astronomických snímků na světě. V prvních letech vzniklo několik serverů, které obsah APODu zrcadlily a umožňovaly rychlejší přístup z některých částí internetu s menší průchodností. Později začaly vznikat jazykové mutace, ta česká je v provozu od 1. dubna 1999. V dubnu letošního roku byl APOD podle stránky about překládán do 23 jazyků: arabsky, německy, čínsky, chorvatsky, česky, francouzsky, bahasa indonézsky, persky, persky, hebrejsky, japonsky, korejsky, černohorsky, holandsky, polsky, rumunsky, rusky, srbsky, slovinsky, katalánsky, galícijsky, španělsky, čínsky, turecky a britskou angličtinou.

APOD je též dostupný na Facebooku (anglicky, španělsky, portugalsky a katalánsky), Google Plus, Twitteru, Instagramu, Redditu a Tumblr. Také si můžete stáhnout aplikace pro iPhone/iPod, Android a pro zařízení Windows.

České a slovenské úspěchy v APODu

Za historii Astronomického snímku dne NASA se se do prestižního výběru dostaly také snímky českých a slovenských autorů. Vůbec prvním takovým byl snímek maxima meteorického roje Leonidy, který byl zachycen observatoři Modra slovenským astronomem Jurajem Tothem. Snímek byl publikován 8. prosince 1998 pod názvem Leonidy ze Lva. První český snímek v APODu pochází z Evropské bolidové sítě a zachycuje pád bolidu 21. ledna 1999. Autorem je dr. Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akdemie věd a snímek pod názvem Stopa bolidu byl publikován 19. února 1999. Od té doby se úspěch podařil Janu Šafářovi, Pavlu a Romanu Cagašovi, Danielu Macháčkovi, prof. Miloslavu Druckmüllerovi, Pavlu Štarhovi nebo Petru Horálkovi. Na Slovensku uspěl Vojtech Rušin nebo Ondrej Králik. Více a kompletní přehled najdete na české stránce APODu.

O přednášce a Robertu Nemiroffovi

Profesor Robert Nemiroff Autor: Michigan Tech
Profesor Robert Nemiroff
Autor: Michigan Tech
Astrofyzik Robert Nemiroff pracoval v Goddardově středisku kosmických letů NASA, nyní je profesorem na Michiganské technologické univerzitě. Zabývá se mimo jiné gravitačním mikročočkováním a gama záblesky v kosmologických vzdálenostech. Vedl skupinu, která vyvinula a nasadila celooblohový online monitor CONCAM  s kamerami typu rybí oko, pozdější modely byly nasazeny na většině velkých observatoří. Publikoval ve všech významných astronomických a astrofyzikálních časopisech  jako první autor.

Svůj odborný zájem nyní soustřeďuje na vymezení limitů současného vesmíru pomocí vzdálených gama záblesků a na využití relativistického osvětlení front k orientaci mlhovin. V roce 1995 založil Astronomický snímek dne (APOD) a v roce 1999 spoluzaložil Astrofyzikální knihovnu zdrojových kódů (ASCL). Přednáší pro širokou veřejnost, pravidelně v New Yorku ale i v dalších amerických a světových městech.

Profesor Robert Nemiroff přednese veřejnou přednášku určenou pro širokou veřejnost. Přednáška se uskuteční v pátek 30. června 2017 v 16 hodin v Praze v budově České Akademie věd, Národní 3, místnost 206. Očekávaný konec 17:30.

Tato stránka bude podle potřeby aktualizována.

PO PŘEDNÁŠCE:

Po přednášce prof. Nemiroffa 30.6.2017. Zleva: Pavel Suchan, Petr Horálek, Robert Nemiroff, Josef Chlachula Autor: Josef Chlachula
Po přednášce prof. Nemiroffa 30.6.2017. Zleva: Pavel Suchan, Petr Horálek, Robert Nemiroff, Josef Chlachula
Autor: Josef Chlachula

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomický snímek dne, originální americká verze
[2] Osobní stránka prof. Nemiroffa



O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.

Štítky: Apod


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »