Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Květnové výročí: profesor Jindřich Svoboda

Květnové výročí: profesor Jindřich Svoboda

Profesor Jindřich Svoboda.
Autor: ČVUT v Praze.

Letošního 12. května uplyne 75 let od úmrtí českého astronoma, matematika a geodeta Jindřicha Svobody, který se výrazně zasloužil o rozvoj československé geodézie a meteorické astronomie.

Narodil se Volyni (okres Strakonice) a po základní škole absolvoval gymnázium v Písku. V dalším studiu pokračoval na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Už zde se u něj projevil zájem o astronomii. Vypracoval svoji první vědeckou práci, ve které se věnoval výpočtům dráhy planetky 1906 UN/601. Ta nyní nese jméno bohyně plodnosti Nerthus. Tuto práci později úspěšně obhájil a obdržel doktorát z filozofie.

Po skončení školy krátkou dobu vyučoval na gymnáziu, ale brzy začal pracovat na pražské technice jako asistent profesora Františka Nušla. Díky tomu získal přístup na hvězdárnu u Ondřejova, kterou Nušl pomáhal zakládat a působil zde jako ředitel.

Svoboda se nejprve věnoval pozorovací činnosti, ale později se více soustředil na teoretickou astronomii. Kvůli svým zásluhám zejména v oblasti sférické astronomie byl roku 1911 jmenován docentem a o rok později mimořádným profesorem na ČVUT. Řádným profesorem pro matematiku a astronomii se stal roku 1924. Zastával i některé vysoké funkce. Působil například jako děkan na Vysoké škole speciálních nauk při ČVUT a po jedno období byl dokonce rektorem ČVUT.

Ve vědeckých pracích zkoumal mimo jiné vztahy mezi kometami a meteorickými roji. V té době ještě nebylo prokázáno, že roje mohou vznikat z částic, uvolněných z komet během jejich oběhu kolem Slunce a Svoboda tento mechanismus navrhnul. Dále se věnoval výpočtům drah meteorických rojů nebo co nejpřesnějšímu určení souřadnic radiantů. Také sestrojil zařízení, pomocí kterého si pozorovatelé mohli vyzkoušet přesnost zákresu meteoru do hvězdné mapy.

Vzhledem k tomu, že pro astronomii je nutné znát velmi přesně zeměpisné souřadnice pozorovacího stanoviště, zabýval se i touto problematikou. Používal k tomu deklinacezenitové vzdálenosti dvou hvězd, které leží nad stejným poledníkem. Jeho výpočty patřily k nejpřesnějším na celém světě.

Jako pedagog vychoval celou řadu astronomů či geodetů, kteří v jeho práci později pokračovali.

V období 2. světové války se zapojil do odboje a pomáhal zajišťovat falešné doklady. Roku 1940 byl zatčen gestapem, vyslýchán a vězněn. To se negativně podepsalo na jeho zdravotním stavu a nakonec vedlo k tomu, že roku 1941 ve věku nedožitých 57 let zemřel.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook Hvězdárny a planetária Plzeň

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň



O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Astronom, Výročí, Geodet, Osobnost, Matematik, Jindřich Svoboda


48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nad jižním obzorem

Další informace »